inzerce
Požadavek na zpřísnění evropského emisního cíle pro rok 2020 včera ve výboru pro životní prostředí nedostal od poslanců pravicových stran (lidovci a konzervativci) zelenou. Europoslanci v právně nezávazné zprávě podpořili návrh energetického plánu EU do roku 2050, ale původně zvažovaný požadavek na změnu cíle z 20 na 30 % ze svého materiálu nakonec vyškrtli.
Evropská unie se v roce 2007 dohodla na trojici cílů známých jako „20-20-20“. Do roku 2020 by podle nich měly v porovnání s rokem 1990 klesnout emise skleníkových plynů o 20 %, obnovitelné zdroje by se měly podílet 20 % na spotřebě energií a o 20 % by se měla zvýšit energetická účinnost.
Evropští představitelé se navíc shodli, že pokud by se při mezinárodních jednáních o nové dohodě nahrazující Kjótský protokol odhodlali ke srovnatelnému snížení emisí skleníkových plynů i další významní světoví znečišťovatelé, EU svůj emisní závazek zvýší na 30 %. K tomu však i přes pokrok na poslední mezinárodní klimatické konferenci v jihoafrickém Durbanu zatím nedošlo (EurActiv.cz 12.12.2011).
Řada politiků, nevládních organizací a podniků ale navýšení emisního cíle bez ohledu na výsledek klimatických rozhovorů dlouhodobě podporuje. Mezi zastánce přechodu na přísnější zelené cíle (kromě přísnějšího emisního cíle jde také o závaznost cíle v oblasti energetické účinnosti) patří komisařka pro klimatickou změnu Connie Hedegaard i její rodné Dánsko, které v tomto pololetí předsedá Radě EU. Jak ale uvádí agentura Reuters, Dánové si uvědomují, že přesvědčit ostatní členské země nebude v dohledné době (mimo jiné i vzhledem k probíhající krizi eurozóny) asi možné.
Komise: Splnění emisních cílů vyjde levněji
Evropská komise váhajícím politikům nyní nabídla další argumenty. Začátkem týdne totiž zveřejnila analýzu, ve které vypočítává, kolik by evropské státy stálo snížení emisí CO2 o 20 % a o kolik by se prodražil přechod na vyšší cíl.
Z materiálu vyplývá, že vzhledem ke zpomalení evropské ekonomiky v důsledku finanční, hospodářské a dluhové krize, vyjde nyní snížení emisí o 20 % levněji, než se původně předpokládalo. Levnější by podle Komise byl i přechod na vyšší, 30% cíl. Zatímco v roce 2008, kdy příslušná evropská legislativa vznikala, se počítalo s tím, že zpřísnění emisního cíle na 30 % přinese dodatečné náklady ve výši 70 miliard eur ročně, nyní by to podle Komise bylo „jen“ 48 miliard eur.
Komise doplňuje, že pro nové členské země by navýšení cíle bylo dražší (důvodem je jejich vyšší závislost na fosilních palivech v energetice), ale zároveň by z něj mohly lépe profitovat v podobě vyšší účinnosti a vzniku nových pracovních míst.
Mezi průmyslovými podniky ale podobné argumenty stěží hledají podporu, neboť hospodářský útlum snižuje jejich kapacitu investovat do nízkoemisních technologií. Na druhou stranu, efekt hospodářské krize může do určité míry vyvážit nižší cena emisních povolenek a v případě nových členských zemí i možnost derogací povolenek od roku 2013 (státy jako ČR a Polsko si totiž v minulosti vymohly, že z důvodů zachování konkurenceschopnosti jejich průmyslu budou aukce povolenek pro uhelné elektrárny nabíhat pomaleji).
Nižší cena povolenky, méně peněz pro stát
Zatímco tradiční průmysl přísnější emisní cíl odmítá, reprezentanti zeleného byznysu a neziskových organizací by jej naopak přivítali. S poklesem výkonnosti evropské ekonomiky totiž klesla poptávka po emisních povolenkách a jejich ceny jsou nyní na historických minimech. V prosinci 2011 sice na povolenkovém trhu došlo k oživení a cena se nyní po propadu pod 7 euro za tunu emisí CO2 pohybuje kolem 8 euro, ale to má do 20 až 50 eur, což je cena, která by podle analytiků průmysl motivovala k investicím do nízkoemisních technologií, poměrně daleko.
Pokud se navíc v dohledné době cena povolenek nezvýší, klesnou po roce 2013 příjmy státu, který bude povolenky v aukcích prodávat průmyslovým firmám. Tím by se snížil i objem prostředků, které by stát mohl jinak sám investovat do zelenějších řešení (podle evropských pravidel má totiž každá evropská vláda povinnost investovat alespoň 50 % z výnosů z aukcí do snižování emisí skleníkových plynů).
Právě o využití peněz z prodeje emisních povolenek nyní jednají v České republice ministerstva životního prostředí a financí s dalšími rezorty a zástupci zájmových skupin (EurActiv 27.1.2012). O tom, kolik peněz půjde v budoucnu na takové programy, jako je právě dobíhající Zelená úsporám, tak rozhodne i cena, za jakou se povolenky budou prodávat na trhu.
Evropská komise nyní ve své studii spočítala, že pokud by se emisní cíl zvýšil z 20 na 30 %, zvýšilo by to očekávanou cenu uhlíku na 30 eur za tunu (stávající odhady pro 20% emisní cíl predikují cenu 16,5 eura za tunu).
EP: Část povolenek z ETS stáhněte
Další možné řešení jak zvýšit cenu povolenek a přimět tak průmyslové podniky k investicím do snižování emisí a vyšší energetické účinnosti, nabízejí europoslanci. Ti včera ve výboru pro životní prostředí opětovně podpořili své dřívější stanovisko, podle nějž by mělo dojít ke stažení určitého počtu emisních povolenek z evropského systému ETS. Tím by se jejich cena zvýšila.
Zatím se ale nezdá, že by se Evropská komise nebo členské státy k něčemu podobnému chystaly. V návrhu závěrů připravených dánským předsednictvím pro březnovou Radu ministrů životního prostředí se pouze píše, že má-li cena povolenek v třetí fázi obchodování s emisními povolenkami (tj. v letech 2013-2020) poskytovat „nezbytnou motivaci k investicím do nízkoemisních technologií“, musí „být robustní“.
Podle europoslance za evropské Zelené Base Eickhouta je sice hezké, že to Rada uznává, ale „třetí fáze ETS začíná příští rok a my zahazujeme vhodnou příležitost“. „Musíme se posunout ze stádia uznávání do stádia činů,“ zdůraznil poslanec.
O možném stažení části povolenek z třetí fáze obchodování v rámci ETS bude 28. února jednat výbor pro pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).
(Reuters/EurActiv.)
