inzerce
Evropští úředníci naznačili, že dlouho očekávaný Akční plán pro energetickou účinnost nebude uveřejněn dříve než v únoru 2011. Pro evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera, jehož tým dokument připravuje, je obsah textu důležitější než jeho brzké publikování, uvedl mluvčí Komise.
Uniklý dokument obsahuje „předběžné hlavní myšlenky“ nového Akčního plánu. Připouští také, že Evropská unie, alespoň podle nejnovějších předpovědí, pravděpodobně nezvládne omezit spotřebu energie o 20 % do roku 2020. „Evropa má za sebou pouze polovinu cesty (k tomuto cíli),“ píše se v dokumentu.
Pokud by Unie 20% cíle dosáhla, Evropská komise vypočítala, že jeho splnění by ročně evropské ekonomice přineslo 78 miliard eur a omezilo by emise CO2 o 560 milionů tun.
Důraz na politický význam úspor
Dvojstránkový dokument, do kterého měl EurActiv možnost nahlédnout, představuje rámec nové strategie a dělí se do pěti hlavních odvětví: budovy, doprava, průmysl, energetika a veřejné zakázky.
Novela akčního plánu však „nebude obsahovat dlouhý seznam konkrétních opatření,“ které byly součástí staré verze akčního plánu z roku 2006, uvádí Komise (EurActiv 9.9.2010). Na místo toho se nová verze bude snažit zvýšit „politický význam energetických úspor.“
V sektoru stavebnictví se dokument zabývá plánem staré strategie, podle které měly být v zájmu energetických úspor zavedeny povinné opravy budov. Nový text však nebude prosazovat, aby členské státy nebo Evropská komise mohly obyvatelům opravy přikázat.
Místo toho identifikuje hlavní překážky renovování budov. Jde především o vysoké náklady, které musí být uhrazeny jednorázově před zahájením oprav, a o chybějící schopnosti stavebních profesionálů. „Odpovědí je finanční podpora a cílená školení lidí z oboru,“ píše se v dokumentu.
Mezi dalšími návrhy figuruje zavedení tzv. bílých certifikátů, které mají přinutit energetické firmy, aby svým zákazníkům pomáhaly s úsporou energií. V oblasti dopravy se nový plán má jednoduše držet Bílé knihy evropské dopravní politiky, kterou Evropské komise právě připravuje.
Dokument také navrhuje, aby se jedním z kritérií pro zadávání veřejných zakázek stala energetická úspornost. Díky tomu by šli veřejní představitelé v této oblasti příkladem.
Má být cíl právně závazný?
Text neříká, na čí stranu se Komise přikloní v dlouhotrvající debatě o tom, zda by unijní 20% cíl měl být právně závazný. Uvádí pouze, že národní cíle v oblasti energetických úspor jsou jednou z „možností, která bude také podrobně analyzována.“
Dokument vysvětluje, že je nutné pozorně prozkoumat, jaká konkrétní opatření mají vést k energetickým úsporám a zda národní cíle mohou být vhodným řešením. Jediný ukazatel by nebyl dostatečně vypovídající, bude se proto nutné shodnout na „sérii cílů a odpovídajících indikátorů, které budou nejlépe odrážet situaci členských států,“ píše se v dokumentu.
Mnoho evropských poslanců ale na tom, aby byl cíl energetických úspor právně závazný, trvá. Iniciativa výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku, o které budou poslanci hlasovat 9. listopadu, pobízí Komisi, aby navrhla závazné cíle založené na absolutních omezeních energetické spotřeby.
Europoslanec Peter Liese (německý člen Evropské lidové strany, EPP) z výboru pro životní prostředí zašel ještě dále. Ve svém návrhu podněcuje Komisi, aby navrhla obdobnou legislativu, jakou je směrnice o obnovitelných zdrojích, a zavedla závazný cíl snížit energetickou spotřebu o 25 %.
„Evropa potřebuje pro energetické úspory podobné závazné cíle jako již má v oblastech obnovitelných zdrojů energií a omezení emisí uhlíku. Snížit spotřebu energie o 20 % do roku 2020 by vytvořilo sta tisíce pracovních příležitostí a srazilo by emise energetického systému EU, kterému stále dominují fosilní paliva,“ uvedl Brook Riley z evropské sekce organizace Přátelé Země (Friends of the Earth Europe). „Závazný cíl by byl prvním krokem k zavádění seriózní politiky. Právě tu v této oblasti potřebujeme.“
