Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Klimaticko-energetické závazky pro rok 2030: ČR je zastáncem jednoho cíle


zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: rakratchada torsap

17.09.2013
Ještě několik let zbývá EU ke splnění klimaticko-energetických závazků do roku 2020. V současnosti už ale začíná připravovat nové cíle pro další dekádu. Bude jeden, nebo tři? A budou právně závazné? Nad tím i dalšími otázkami se teď evropské instituce i členské země zamýšlejí. Česko podporuje pouze jediný cíl zaměřený na redukci emisí CO2.

inzerce

Evropská unie přemýšlí o tom, jaké klimaticko-energetické cíle stanoví pro další dekádu následující po roce 2020. Pro ten platí tři cíle v rámci strategie Evropa 2020 – o 20 % snížit množství emisí CO2, dosáhnout 20 % podílu obnovitelných zdrojů (OZE) na výrobě energie a o 20 % zvýšit energetickou účinnost.

V nastaveném trendu chce Unie podle svých dlouhodobých vizí pokračovat, členské státy a evropské instituce se však musí dohodnout, jak budou nové cíle platné pro rok 2030 vypadat. Letos na jaře představila Evropská komise zelenou knihu, která o vytvoření nových závazků usiluje (EurActiv 27.3.2013). Konkrétní návrh by měla představit do konce roku, pak o něm budou jednat členské státy a Evropský parlament.  

Při přípravě nových cílů je podle Komise i odborníků potřeba reflektovat zkušenosti se současnými cíli a aktuální problémy. Je prý potřeba pamatovat na problematiku energetické závislosti, rostoucí ceny energie, problémy s podporou OZE, které mají některé členské státy, a také potíže systému emisního obchodování (EU ETS).

Jaké cíle?

Ministři členských států již o novém plánu neformálně jednali (EurActiv 22.4.2013). Členské země i zájmové skupiny měly také možnost zapojit se do veřejné konzultace, která skončila v červenci. Komise je podle svých vyjádření přesvědčená o tom, že návrh je nutné prokonzultovat se všemi zainteresovanými stranami. Do konzultace se zapojilo 500 respondentů, členských zemí ale bylo pouze čtrnáct.  

„Velkou výzvou bude definovat rámec do roku 2030 tak, aby byl zajištěn pokrok směrem k větší konkurenceschopnosti, udržitelnému životnímu prostředí a aby byla zároveň zajištěna energetická bezpečnost v oblasti dodávek v EU“, shrnul Marten Westrup z generálního ředitelství Komise pro energetiku na debatě, kterou minulý týden pořádala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) společně se Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR. 

Prozatím není jasno v tom, jak budou příští klimaticko-energetické cíle konkrétně vypadat a jakou budou mít povahu. Evropa se proto zamýšlí nad tím, zda budou cíle opět tři, nebo jich bude méně, zda budou právně závazné nebo jak bude jejich plnění rozděleno mezi jednotlivé členské země. Bude také nutné stanovit nástroje, které mají k plnění cílů pomoci, a zajistit, že důraz na klimaticko-energetickou politiku nebude poškozovat evropskou ekonomiku (EurActiv 6.5.2013).

ČR: Jen jeden cíl

Česká republika patří mezi země, které zastávají názor, že cíl do roku 2030 by měl být pouze jeden – a to ten zaměřený na snižování emisí CO2. Je to ostatně jediný potenciální závazek, na jehož vytvoření se shodnou všechny členské státy kromě Polska. Řada z nich však žádá, aby byla před stanovením cíle vypracována dopadová studie a aby byl cíl přijat až poté, co bude jasno o mezinárodní klimatické dohodě (ta má být podepsána v roce 2015 – viz EurActiv 12.12.2011).

Podobně jako Velká Británie pak Česko nepodporuje stanovení cíle pro podíl OZE v energetice. Nepostaví se ani za vytvoření cíle pro energetickou účinnost. Podle ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Pavla Zámyslického sice Česká republika energetické úspory podporuje, stanovení cíle na úrovni EU ale nepovažuje za dobré řešení. Závazek pro energetickou účinnost má zatím malou podporu i mezi ostatními členskými státy a stakeholdery (EurActiv 11.7.2013).

„Česká republika se připojuje ke skupině států, které tvrdí, že pro budoucnost by bylo nejefektivnější pouze jeden cíl zaměřený na redukci skleníkových plynů,“ uvedl Zámyslický během debaty.  

Obavy průmyslu

„Musíme si uvědomit, že stejně důležité, ne-li ještě důležitější, jsou nástroje a procesy k dosažení cílů“, upozornil pak čestný člen Svazu průmyslu a dopravy České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Josef Zbořil. Podle jeho názoru má být stanoven pouze jeden indikativní cíl, aby byl systém efektivní.

„Stanovení indikativního cíle na státní úrovni už by vyžadovalo odpovědnou celonárodní diskusi, a jeho naplnění by představoval souhrn odvětvových cílů“, doplnil.

Že by naopak cíle měly být tři, a to skutečně ambiciózní, je naopak přesvědčena nevládní organizace Greenpeace. Ta do roku 2030 prosazuje snížení emisí CO2 nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990, zvýšení podílu OZE na 45 % a zvýšení energetické účinnosti a úspor v rozsahu 40 % spotřeby primárních zdrojů energie v roce 2005.

„S ohledem na pozici ČR, která drží šesté místo v žebříčku rozvinutých zemí s nejvyššími emisemi, bychom měli přebrat globální odpovědnost,“ uvedl vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Česká republika Jan Rovenský.

Průmysl se podle něj přitom nemusí obávat, že by ho klimaticko-energetická politika EU poškodila. Podniky si podle něj stěžovaly již v době, kdy se jednalo o cílech pro rok 2020. Jejich obavy se pak prý ve výraznější míře neprojevily. „Neměli bychom se tedy strašit věcmi, které se neukázaly jako úplně podložené,“ řekl Rovenský.


Stanoviska byla získána během debaty na téma "Nové klimaticko-energetické cíle 2030“, kterou organizovala CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU společně se Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top