Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Spor o energetické průkazy po Klausově vetu pokračuje


Václav Klaus, zdroj: Evropská komise

10.08.2012
Novela zákona o hospodaření energií je podle prezidenta Václava Klause jedním z nejhorších zákonů, jaké kdy dostal na stůl. Proto jej včera (9. srpna) vetoval. Přivítala to mimo jiné řada senátorů. Zastánci zákona tvrdí, že Klausovy argumenty jsou nedostatečné, a věří, že poslanci rozhodnutí přehlasují. Jedním z hlavních bodů zákona jsou nové normy pro energetické průkazy budov.

inzerce

Prezident Václav Klaus včera poslal zpět do Poslanecké sněmovny novelu zákona o hospodaření energií, která by měla přinést nová pravidla a definice v oblasti energetických úspor v budovách. Jedním z hlavních bodů zákona jsou nové předpisy pro pořizování průkazů energetické náročnosti budov (PENB, více viz EurActiv 17.5.2012).

Klaus zákon označil za jeden z „vůbec nejhorších a svobodné společnosti nejškodlivějších zákonů, o jejichž podpis byl jako prezident republiky požádán“. Chybná je prý i samotná přepracovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II), ze které novela vychází a která má být zákonem implementována do českého právního řádu.

„Samotnou směrnici považuji za výsledek dlouhodobě chybné a dnes již postupně překonávané politiky nerozvážných závazků, které na sebe Evropská unie a její členské státy vzaly,“ uvedl prezident v tiskovém prohlášení.

Předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček také upozornil, že směrnice odporuje jiným předpisům EU

„Směrnici, byť právně závaznou, nelze prosadit, pokud odporuje jiným právním normám EU, například pokud je smyčka toku peněz od investora přes úspory otevřená a peníze se nevrací zpět investorovi. Změny směrnice v tomto duchu se projednávají,“ řekl EurActivu.

Podle jeho slov totiž legislativa nerespektuje princip, že všechny úpravy nemovitosti musí být plně návratné. „A to investorovi. Nemělo by docházet k tomu, že investor zaplatí úpravy, ale ušetří nájemník,“ dodal.

Příliš drahé

S kritikou se zákon již dříve setkal také v Senátu, kde prošel o jediný hlas. Několik senátorů z ČSSD, ODS a KDÚ-ČSL se proto na prezidenta minulý měsíc obrátilo dopisem s žádostí, aby novelu vetoval (EurActiv 6.8.2012). Jedním z nich byl předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha, který včerejší prezidentovo rozhodnutí okomentoval:

„Návrh tohoto zákona jde nad rámec evropské směrnice a nepřiměřeně by zatížil veřejný, soukromý i podnikatelský sektor. Více prostředků by lidé vynakládali na energetické štítky a posudky než na samotné zateplení a jiná opatření.“

Podle prezidenta si navíc „na své“ přijdou pouze „obchodníci s technologiemi, které by za běžných podmínek byly neprodejné“, a  ti, kdo budou průkazy energetické náročnosti přidělovat a kontrolovat.

Ondřej Šrámek z Asociace výrobců minerální izolace však zdůraznil, že v případě energetických průkazů se jedná především o opatření na ochranu spotřebitele.  „Je to informace pro spotřebitele, aby mohl učinit kvalifikovanější rozhodnutí. Průkazy fungují u elektrických spotřebičů a potřebujeme je i u budov,“ řekl.

Směrnice prý navíc zavádí požadavky na úrovni tzv. „nákladového optima“, tedy na ekonomicky racionální úrovni, což by měl podle Šrámka „každý liberál přivítat“. Tím, že nákladovou optimalizaci provede stát pro všechny hlavní typy budov, prý značně usnadní práci všem jednotlivcům, kteří nebudou muset tuto kalkulaci provádět sami.

Chybné argumenty

Změna směrnice podle prezidentova názoru také nutí členské státy nejen k zateplování veřejných budov v souvislosti s jejich případnou rekonstrukcí, ale „nutí je dokonce již k rekonstrukci samotné i v případě, kdy ta by za běžných okolností vůbec nebyla nutná“.  

„Nejen to, směrnice nutí k zateplování i soukromé subjekty, jako kdyby stát a EU lépe než majitelé domů věděli, co je pro ně dobré. Jako kdyby nebylo věcí jejich rozvahy, zda chtějí utrácet své peníze za energii nebo například za různé tepelné izolace,“ domnívá se prezident.

„Prezident použil chybné argumenty, zřejmě si novelu pořádně nepřečetl. Novela nikoho nenutí rekonstruovat dům, pokud nechce. Pouze, pokud se sám rozhodne uspořit energii, nastavuje podmínky takové, aby rekonstruované části domu provedl na tzv. nákladově optimální úrovni, která pro něj znamená optimální úsporu energie vůči vynaloženým prostředkům na investice,” řekl k tomu Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která sdružuje téměř dvě stovky firem z oblasti energeticky úsporného stavebnictví.

Dalším kritikou novely zákona je argument, že implementace v českém systému jde nad rámec samotné evropské směrnice.

„Některé body zákona jdou skutečně nad rámec směrnice,“ sdělil EurActivu předseda senátního podvýboru pro energetiku Jiří Bis (ČSSD), který v horní komoře novelu podpořil. Do určité doby totiž například budou muset mít všechny bytové domy v ČR svůj energetický průkaz. Směrnice přitom vyžaduje, aby jej majitelé pořídili, pouze pokud by mělo dojít k prodeji nebo pronájmu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ale podle senátora dostatečně vysvětlilo, že jde o praktické opatření, které zajistí, že bytový dům bude průkazem disponovat včas pro případ, že by mělo dojít k prodeji nebo pronájmu jednoho z bytů.

Dodal také, že implementace směrnice je ze strany EU vynutitelná a podstatné kroky v oblasti úspor se České republiky tak jako tak časem dotknou. „V implementaci směrnice by se mohlo postupovat mírněji, ale jde také o věc názoru a Evropská unie energetické úspory zkrátka vyžaduje,“ řekl.

Rozhodnou poslanci

Podle senátora Víchy jde i odpůrcům zákona o šetření energií, to však prý musí probíhat racionálně. „Každý vlastník chce mít co nejnižší náklady na provoz budovy a nepotřebuje k tomu štítek, ale zateplit či vyměnit okna,“ řekl.

Podobný názor má i Tomislav Šimeček: „Náklady na vypracování energetických štítků nemohou přinést žádné úspory, jsou jen ztrátové. Úspory může přinést jen zateplení a i zde jsou pro starší domy s architektonicky cennou fasádou náklady podstatně vyšší než úspory.“

„Věřím, že nakonec argumenty vyslyší i kolegové poslanci a poté ministerstvo bude hledat rozumnější řešení. Protože nikdo nezpochybňuje dobrý úmysl, a tím jsou úspory energií,“ dodal Vícha.

Podle Ondřeje Šrámka lze naopak doufat, že poslanci prezidentovo veto přehlasují. Klausovo odůvodnění pro nepřijetí zákona bylo prý totiž poměrně slabé.

„MPO na implementaci směrnice dva roky poměrně intenzivně spolupracovalo jak s předními českými akademiky, tak se zástupci stavebního průmyslu. Ještě nikdy jsem neviděl tak svědomitě připravovanou implementaci a prezident by měl prokázat trochu více úcty všem, kteří na ní trávili tolik času, tím, že by své výroky aspoň konkrétně a věcně zdůvodnil,“ dodal.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top