inzerce
Přes tento neúspěch se Evropská komise s Radou EU dohodla na novém cíli, a sice dosažení 20% podílu OZE na celkové energetické spotřebě do roku 2020. V červnu letošního roku pak Evropská komise navrhla konkrétní cíle pro jednotlivé členské státy podle HDP na obyvatele.
Přestože v ČR má získávání energie z vodních toků či větru bohatou historickou tradici, je podíl OZE v české energetice pouze malý. Možnosti výstavby vodních elektráren jsou omezeny, větrná energetika dlouho stagnovala a k oživení dochází ve větší míře až po přijetí nové legislativy v roce 2005, avšak větrné podmínky u nás nejsou tak výhodné jako např. v Dánsku, Velké Británii či Nizozemsku. Ani pro využívání geotermální energie nemá naše republika nejlepší polohu, i když je tento zdroj velmi dobře využíván například na Děčínsku. Solární energetika zaznamenala v posledních letech boom spojený s vysokými výkupními cenami a garantovaným odkupem produkované elektrické energie.
Podle Energetického regulačního úřadu fungovalo 1. listopadu 2009 na území ČR 3.136 solárních elektráren o celkovém výkonu 133,5 MW, což je přibližně 7 % objemu elektrické energie produkované z OZE. Nejvýznamnější využití má v českých podmínkách tzv. biomasa, která zastupuje až 70 % OZE v Česku. V roce 2005 se Česká republika zařadila na 9. místo v objemu zpracované biomasy v rámci EU.
Toto je pouze část textu, který je součástí listopadového Newsletteru Evropského programu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). 
