inzerce
„Ukončení faktické izolace baltických států, které dosud tvoří uzavřený energetický ostrov, je velmi naléhavý úkol, který musíme řešit“, řekl Andris Piebalgs, komisař EU pro energetiku a zároveň občan jedné z baltských zemí – Lotyška – při podpisu memoranda o spojení baltských zemí se širší Evropou.
Signatářské země – Dánsko, Finsko, Švédsko, Německo, Polsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko – jsou také společně součástí Strategie pro Baltské moře navržené Evropskou komisí, mezi jejíž hlavní priority patří právě propojenost energetických sítí.
Tato strategie spolu se sadou některých konkrétních kroků, mezi které patří například úklid vysoce znečištěného Baltského moře, bude pravděpodobně posvěcena předsedy vlád a prezidenty členských zemí EU během dvoudenního summitu, který začíná dnes.
Tento projekt, který byl představen jako součást středečního memoranda by mohl získat financování až ve výši 500 milionů EUR a byl by součástí většího plánu na nastartování investicí do energetiky a širokopásmového internetu v hodnotě 5 miliard EUR, který má pomoci bojovat se současnou finanční krizí.
Dofinancování tohoto projektu je provedeno skrze strukturální fondy EU zaměřené na zlepšení infrastruktury a posílení konkurenceschopnosti v chudších členských státech EU.
Byly představeny tři konkrétní projekty energetických sítí – „Severský velký plán“, který spojuje Finsko se Švédskem, Švédsko s Norskem, které není členem EU, ale které se projektu na propojení energetických sítí účastní jako pozorovatel, a také Norsko s Dánskem.
Druhý projekt spojuje baltské státy a Polsko ke skandinávským zemím. Třetí projekt eklekticky spojuje Německo s Polskem.
Podobná spojení jsou také zamýšlena pro plynovody vedoucí zemní plyn s tím, že současné plynovody by měly být předělány tak, aby mohly vést plyn oběma směry, pro případ nových podobných krizí jako byla ta lednová, kdy byly ruské dodávky plynu do východní Evropy odříznuty po dobu deseti dní jako důsledek sporu o cenu plynu mezi Ruskem a tranzitní Ukrajinou. Vybudování nových strategických zásobníků plynu a terminálů pro uskladnění kapalného zemního plynu je také zmíněno v memorandu.
Přesto mohou být všechny tyto plány značně zpožděny. Důvodem je současná finanční krize, která ponechává jen velmi málo prostoru pro získání spolufinancování těchto projektů.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) ve středu varovala, že sada energetických projektů plánovaných ve východní Evropě bude značně zpožděna „v důsledku nízké likvidity“.
Ricardo Puliti, předseda oddělení energetických a přírodních zdrojů při Evropské bance pro obnovu a rozvoj řekl Financial Times, že multilaterální věřitelé jako je například EBRD nejsou sami schopni tento nedostatek likvidity financovat.
Puliti vydal toto prohlášení poté, co EBRD ohlásila, že půjčila maďarské energetické společnosti MOL 200 milionů EUR na dokončení výstavby nových plynových zásobníků v jižním Maďarsku.
Úsporná opatření
Podobně jako Maďarsko i tři pobaltské státy v současnosti schvalují úsporná opatření, protože se nacházejí v období nejhorší recese od začátku 90. let minulého století.
Lotyšský ministr zdravotnictví Ivars Eglitis rezignoval včera poté co lotyšský parlament schválil čerstvé rozpočtové škrty, které jsou nutné k tomu, aby Lotyšsko získalo půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Lotyšsko plánuje udělat 20% škrty v oblasti platů ve státním sektoru, které mají doplnit 20% snížení platů, které již bylo schváleno dříve.
Litevský ministr financí předpovídá, že ekonomika tento rok poklesne o 18,2%, což je o mnoho více než byl původní předpoklad stanovující výši poklesu na 10,5%. Vláda ve Vilniusu také řekla, že sníží platy ve státním sektoru o 10%, aby se jí podařilo zaplnit zvětšující se mezeru v rozpočtu.
Estonsko, ve kterém je letos očekáván 12% propad ekonomiky, pravděpodobně dnes schválí další kolo rozpočtových škrtů, přestože jeho centrální banka varovala vládu, že připravované škrty pro zachování schodku rozpočtu ve výši, která je podle maastrichtských kritérií nutná pro eventuální vstup Estonska do eurozóny, nestačí. 
