inzerce
„Spojené státy jsou připraveny se plně zapojit a vést jednání (o klimatu, pozn. Red). Chceme tak dohnat ztracený čas,“ uvedla v zahajovací projevu washingtonské konference americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a jasně tak podtrhla, jak velká názorová změna se v bílém domě od nástupu nového prezidenta udála.
Už před začátkem mezinárodního summitu se britský ministr pro energetiku Ed Miliband nechal slyšet, že se musíme snažit o přeměnu světové ekonomiky na „nízkouhlíkovou“. Miliband ve včerejším vydání deníku The Times bránil názorový obrat britské vlády, která nařídila zákaz výstavby nových uhelných elektráren bez technologie carbon capture and storage (CCS).
„Nejdůležitější technologie, na níž se svět dnes může zaměřit je CCS, která umožní zachytávání emisí a jejich uložení hluboko pod zem,“ vysvětlil Miliband s tím, že je důležité zachovat uhelné elektrárny, které jsou nezávislé na dovozu zemního plynu.
Britská vláda minulý týden (23.dubna) oznámila zákaz budování nových uhelných elektráren bez CCS a zavázala se k výstavbě aspoň 4 testovacích zařízení, která by do roku 2020 měla dosahovat souhrnného výkonu okolo 300 MW. Jejich zbudování přijde na 0,75 až 1,5 miliardy liber.
V prohlášení k britské dolní komoře parlamentu Miliband uvedl, že zvlášť v době, kdy řada zemí stále rychleji staví nové uhelné elektrárny, je vývoj technologie CCS klíčový pro zastavení nárůstu emisí CO2.
Velká Británie se chce stát vůdčím státem při vývoji CCS, protože se minulý týden zároveň zavázala ke snížení uhlíkových exhalací do roku 2020 o 34% (ve srovnání s rokem 1990). Třetina ostrovních elektráren se navíc bude muset během další dekády – kvůli nadměrným emisím škodlivin – uzavřít.
Kritici z řad neziskových organizací však upozorňují na fakt, že povinná instalace CCS u nových elektráren poháněných uhlím byla zavedena ještě před dostatečným otestováním této technologie v komerčním provozu.
Například podle zelené europoslankyně Caroline Lucas by bylo lepší vládní peníze utratit za projekty spoléhající se na ozkoušené technologie, které by vedly k rychlejšímu omezení emisí a zajistily více pracovních míst v kratším čase. „Investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) by přinesly čtyřikrát víc pracovních příležitostí, a to o 10 let dříve, než CCS,“ myslí si Lucas.
Šéf britské pobočky Greenpeace John Sauven by kladl větší důraz na OZE a energetické úspory. „Pokud se naše vláda rozhodne preferovat uhlí a CCS, znamená to, že musí vystavět nové uhelné elektrárny, které budou v provozu dalších 50 let, čímž odsoudí naše plány na ochranu klimatu k nezdaru a nebude moci ukázat světu svou vůdčí roli při řešení této otázky,“ řekl Sauven.
Naopak nadšení nad novým rozhodnutím vlády neskrýval britský europoslanec a hlavní propagátor CCS na půdě Evropského parlamentu Chris Davies, který minulý týden vystoupil v Praze. Je podle něj nezbytné, aby všechny nově stavěné uhelné elektrárny byly připraveny na instalaci CCS. „Pokud nevyřešíme problém uhlí, nemůžeme se úspěšně potýkat s globálním oteplováním,“ zdůraznil Davies s odkazem na obrovské množství uhelných elektráren, které staví například jen Čína. Europoslanec si myslí, že CCS není „hudbou budoucnosti“ – pokud nezaváháme, má CCS obrovský potenciál už během další dekády.
Více informací o konferenci „Climate change: Implementing a coordinated response in Central Europe and around the globe“, na níž Davies promluvil, viz Euractiv 24.4.2009 a EurActiv 27.4.2009.
