inzerce
Bulharská ministryně zahraničí Rumiana Jeleva novinářům v Bruselu řekla, že země zatím neobdržela od Evropské komise jediné euro z částky, kterou v létě Komise vyčlenila na výstavbu dvou propojení plynovodů, jež by snížily závislost Bulharska na dodávkách plynu z Ruska.
Propojení plynovodů je součástí plánu na zvýšení energetické bezpečnosti, který ještě před svým znovuzvolením spustil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. V jednom případě se jedná o propojení s řeckým plynovodem a v druhém o propojení s rumunskou plynovou sítí.
„S propojováním plynovodů máme problémy. Na Komisi hodláme tlačit. Těchto peněz se nemůžeme jednoduše vzdát”, upozornila ministryně.
Rumiana Jeleva, jež je oficiální kandidátkou Bulharska na post příštího eurokomisaře, odmítla, že by zpoždění byla způsobena pomalým jednáním bulharské vlády a projekty označila za hlavní prioritu země.
Jeleva připustila, že i kdyby peníze přišly, země by stále potřebovala osm až deset let k tomu, aby se dokázala ochránit před krizí podobné té ze začátku ledna 2009, jež nechala část Evropy bez dodávek plynu.
V této souvislosti bulharská ministryně doufá, že dnes probíhající summit EU-Rusko ve Stockholmu přispěje k posílení vztahů mezi oběma stranami. Ministryně také řekla, že mechanismus včasného varování, na němž se v pondělí (16. listopadu) EU a Rusko dohodly, je krok správným směrem.
EU a Rusko se přijetím nového mechanismu včasného varování zavázaly, že druhou stranu upozorní ihned, když se objeví možnost výpadku v dodávkách ropy, zemního plynu nebo elektrické energie, a že budou společně pracovat na vyřešení problému. To má být zároveň umožněno i třetím stranám.
Jeleva nicméně dodala, že ani tento mechanismus nevyřeší výpadky v dodávkách plynu, když krize nastane.
„Rusko vždy spolupracuje, když je cena plynu vysoko. Jakmile se ale sníží, začne být neústupné,“ řekla Jeleva.
Na dotaz, kdy hodlá bulharský premiér odpovědět svému ruskému kolegovi Vladimiru Putinovi na jeho otázku ohledně plánů bulharské vlády v oblasti energetické infrastruktury včetně projektu South Stream, ministryně řekla, že oficiální vyjádření lze očekávat začátkem prosince.
Nejasnosti se objevily zejména poté, co Bulharsko pozastavilo svoji účast v projektu South Stream, který je podporován Ruskem (EurActiv 14.07.2009).
Na dotaz EurActivu, zda mohou nadcházející prezidentské volby na Ukrajině plánované na 17. ledna 2010 zkomplikovat vztahy Bulharska s Ruskem a vést k výpadkům plynu, ministryně odpověděla, že jde rozhodně o jeden z faktorů, který bude třeba sledovat.
Bulharský velvyslanec při EU Bojko Kotsev k tomuto dodává, že nová krize sice „bezprostředně nehrozí, ale je stále možná“.
Prezidentské volby na Ukrajině jsou pro Rusko významnou záležitostí. Úřadující prezident Viktor Juščenko se Moskvě příliš nezamlouvá, zatímco jiné kandidáty jakým je například Viktor Janukovič, předseda proruské Strany regionů, Rusko podporuje. Podle diplomatů by otázku plynu mohli mnozí kandidáti použít při snaze o mobilizaci svých voličů, a tím za určitých okolností vyprovokovat další plynovou krizi.
Mluvčí Evropské komise EurActivu řekl, že zpoždění v poskytování prostředků na projekty v rámci plánu Komise je „normální”. Hodnotící komise vydala 16. října pozitivní zprávu a Evropský parlament na hodnocení právě pracuje. Očekáváme, že první série grantových dohod bude podepsána v prosinci, dodal mluvčí Komise. 
