inzerce
Od 31. srpna 2009 došlo k plánovanému propojení krátkodobého trhu s elektřinou Česka a Slovenska, tedy ke kroku, který je plně v souladu s prioritami Evropské unie i nedávno skončeného českého předsednictví.
Toto splynutí má pomoci k lepšímu sladění nabídky a poptávky na obou stranách hranice a také usnadnit obchodování s elektřinou – to se totiž bude realizovat v jednom kroku namísto dosavadních dvou. Zájemci o zahraniční elektřinu tak už nebudou muset zvlášť vyjednávat o koupi elektřiny a o přidělení kapacity sítě (tzv. profilu) pro její přenos (EurActiv 19.1.2009).
„Přínosem také bude předpokládané další zvýšení likvidity denního trhu s elektřinou (...), vyšší dostupnost elektřiny, dodržení transparentního stanovování cen elektřiny na denním trhu a odstranění rizik spojených s obchodováním,“ uvedla v tiskové správě společnost ČEPS (správce české přenosové soustavy).
Bezpečnost především
Letošní léto nepřineslo pouze propojení trhu s elektřinou mezi Českem a Slovenskem, ale bylo bohaté i na iniciativy zaměřené na posilování energetické bezpečnosti při přenosech elektřiny ve střední Evropě.
Na konci července 11 středoevropských provozovatelů přenosových sítí (včetně českého ČEPSu) sdružených v organizaci TSO Security Cooperation (TSC) spustilo varovný monitorovací systém RAAS (Real-time Awareness & Alarming systém), který má umožnit rychlou reakci jednotlivých správců sítí na změny v přenosových soustavách (EurActiv 31.7.2009). V rámci TSC také došlo k vyhlášení výběrového řízení na společnou IT platformu pro sdílení dat a vyhodnocování bezpečnosti provozu.
Vítr vane ze západu
Nejrazantnější a často náhlé změny v přenosových soustavách, jak známo, způsobují větrné elektrárny, které v posledních letech zažívají nebývalý rozmach a jsou také odpovědné za vrásky na čele správců soustav. Proto se sdružení TSC dohodlo s provozovateli přenosových soustav v Německu (spolupráce se realizuje od začátku srpna), že správci sítí ve střední Evropě budou mít neustále k dispozici aktuální data o prognózách větru a výrobě elektřiny ve větrných elektrárnách u jejich německých kolegů.
Ani to však dlouhodobě nebude dostatečné – Evropa se v nejbližší době nevyhne investicím do vysokonapěťových sítí. Posilování přeshraničních kapacit pro přenos elektřiny i domácích soustav je sice jednou z priorit Evropské unie, nicméně odborníci upozorňují na to, že investice do přenosových soustav zaostávají za investicemi do kapacit pro výrobu elektřiny.
Například podle ČEPSu jsou na vině především zdlouhavá a finančně náročná územní a stavební řízení. „Další položkou jsou projekční a dodavatelské kapacity, počínaje výrobou energetického zařízení a konče dodávkou montážních prací,“ postěžovala si nedávno mluvčí ČEPS Pavla Mandátová (EurActiv 8.7.2009).
Dodejme ještě, že společnost ČEPS v květnu oznámila rozsáhlý investiční plán na výstavbu nových přenosových kapacit do roku 2017, který by jí měl celkem přijít na 12 miliard korun (EurActiv 19.5.2009). Odborníci odhadují, že v celé Unii bude na investice do přenosových soustav do roku 2020 potřeba zhruba 100 miliard eur. Jinak nebude možné zajistit bezpečnost sítí.
