inzerce
Souvislosti:
Obnovitelné zdroje energie jako vítr, voda, slunce či biomasa mohou hrát významnou roli jednak při zajištění evropské energetické bezpečnosti a také pomoci v boji proti globálnímu oteplování, protože jejich využití je spojeno s menšími emisemi skleníkových plynů než u fosilních paliv. Nabízejí také řadu nových příležitostí pro podnikatele.
23. ledna 2008 Komise představila rozsáhlý „environmentální balíček“, jehož součástí byl také závazný podíl 20% OZE, kterého má být dosaženo do roku 2020. Pro jednotlivé členské státy pak byly stanoveny různé cíle vzhledem k jejich možnostem. Pokud některá země sedmadvacítky nebude schopna své závazky splnit může si od jiného státu Unie nakoupit speciální povolenky s garancí původu, místo aby podporovala domácí OZE.
Témata:
Čína si ve studii pravidelně zpracovávané poradenskou firmou Ernst & Young polepšila ze šestého místa na dělené čtvrté spolu se Španělskem. Velká Británie si v hodnocení atraktivnosti investičního prostředí pro OZE naopak pohoršila a spadla na šestou pozici. Důvodem je stálé oddalování schválení a implementace nových plánů pro britskou energetiku.
Čína na vzestupu
Podle Jonathana Johnse, vedoucího oddělení OZE u Ernst & Young, je úspěch Číny založen na jasném závazku tamní vlády dosáhnout do roku 2020 15% podílu nefosilních zdrojů energie. Díky rychle rostoucímu energetickém průmyslu se může lehce stát, že Čína své cíle dokonce překročí. To by znamenalo, že bude atakovat potenciální konkurenční výhodu Unie, která své výlučné postavení chtěla budovat právě na OZE.
„Číňané pravděpodobně dosáhnou během několika let hranice 9 gigawatt vyrobené elektřiny za rok,“ dočteme se ve studii. Johns k tomu navíc dodává: „Čína se také velmi pravděpodobně stane významným vývozcem větrných turbín, přičemž v případě solární energie má silnou pozici již dnes.“
Zpoždění Velké Británie
Ve Spojeném království naopak politická reprezentace přeřadila na nižší rychlostní stupeň a stanovila dvouletou lhůtu pro připomínky k vládní energetické strategii, než bude jakákoliv změna implementována. „Británii pak zbude pouze deset let na dosažení závazků vytyčených Unií,“ upozorňuje zpráva a dodává: „Británie je až příliš přesvědčená o své schopnosti naplnit ambiciózní cíle. Musí se nicméně co nejdříve soustředit na konkrétní kroky, které k nim povedou, jinak se její pozice může opět zhoršit.“ Studie doporučuje, aby britská vláda poskytla „viditelnější“ pobídky pro investory.
Německo – model hodný následování?
Ve zprávě se také dočteme, že ne všechny evropské země si vedou v tomto ohledu tak špatně jako Británie. Protipól najdeme v Německu, které slaví úspěch se svým systémem, který garantuje stabilní (a poměrně vysoké) výkupní ceny energie producentům z OZE. Tento systém umožnil produkovat více energie z OZE než v Británii a to navíc za nižší ceny. Na ostrovech funguje systém, kdy společnosti mezi sebou obchodují s tzv. „zelenými certifikáty“. I přes horší výsledky tohoto modelu se ho Komise chystá aplikovat na celoevropské úrovni, což budí pochyby u řady kritiků.
Hypoteční krize a paradox rostoucích cen ropy
Studie tvrdí, že hypoteční krize obecně neměla vliv na atraktivnost sektoru OZE pro investory, nicméně varuje, že rostoucí ceny fosilních paliv jsou pro OZE dvojsečnou zbraní. Na jedné straně se rostoucí ceny energií projevují ve větší ochotě k hledání alternativ, ovšem na straně druhé jsou zvyšující se účty za elektřinu odpovědné za šetřivost mnoha vlád, která způsobuje neochotu financovat pobídky k podpoře OZE.
Další kroky:
8. října 2008 bude Evropský parlament hlasovat o zprávě poslance zelených Claude Turmese, která se zabývá právě návrhem Komise na zvýšení podílu OZE do roku 2020 na 20%.
