inzerce
Souvislosti:
23. ledna Komise představila řadu legislativních návrhů pojmenovanou souhrnně jako „klimatický a energetický balíček“ jejichž cílem je snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 20%. Toto číslo by se mělo dále zvýšit na 30% v případě, že bude dosaženo mezinárodní dohody o celosvětovém snižování emisí skleníkových plynů. Na této podmínce se dohodli vrcholní představitelé členských států a vlád v březnu 2007.
V prosinci roku 2009 se bude v Kodani pod hlavičkou OSN konat celosvětová konference o klimatických změnách a vrcholní představitelé EU proto chtějí dosáhnout dohody o klimaticko-energetickém balíčku do konce roku 2008 nebo nejpozději do jarní Evropské rady v březnu 2009, kdy bude končit funkční období Evropského parlamentu a příprava další legislativy se na nějakou dobu zastaví.
Témata:
Francie, která převezme šestiměsíční rotující předsednictví od Slovinska 1. července 2008 pracuje v současné době na přípravě (jak jej označil jeden francouzský diplomat) „nejtěžšího“ předsednictví v historii Unie.
Politika v oblasti energetiky a klimatických změn bude tvořit hlavní součást předsednictví. Francouzští ministři a diplomaté se pokusí nalézt kompromis mezi 27 členskými zeměmi v řadě oblastí:
revize evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU-ETS) po roce 2012,
rozdělení národních cílů na snižování emisí oxidu uhličitého tak, aby byl do roku 2020 dosažen celkový cíl 20% v sektorech, které nejsou zahrnuty do systému EU-ETS,
nový rámec pro podporu a obchodování s obnovitelnými energiemi včetně biopaliv,
mechanismus, který by měl zajistit financování dvanácti demonstračních elektráren využívajících technologii zachycování a uskladňování emisí oxidu uhličitého do roku 2015 a vytvoření právního rámce pro ukládání emisí CO2.
Přestože nejde přímo o součást energeticko-klimatického balíčku, předsednictví se hodlá také zaměřit na kontroverzní návrhy na snižování emisí oxidu uhličitého u automobilů a další liberalizaci evropského trhu s elektřinou a zemním plynem.
Kde nechybí vůle...
Vrcholní evropští představitelé opakovaně zdůraznili, že k tomu, aby se podařilo balíček uzavřít do konce roku 2008 existuje dostatek politické vůle. Končící slovinské předsednictví například uvedlo, že „má všechny důvody, aby věřilo“, že to Francie dokáže. Včera to uvedla slovinská velvyslankyně Slovinska v Bruselu Mary Veronica Tovsak Pleterski.
„Všeobecná politická vůle“ podle ní existuje a „všechny členské státy mají silnou motivaci“ přijít na jednání v Kodani s dobře uzavřenou dohodou, uvedla.
Kromě politické vůle mohou být francouzští diplomaté také motivování čistě povinností, kdy mezinárodní důvěryhodnost Evropské unie v oblasti klimatických změn spočívá do značné míry právě na předsednictví.
„Vzhledem k mezinárodnímu kalendáři nemáme s energeticko-klimatickým balíčkem na výběr,“ uvedl jeden z francouzských diplomatů v Bruselu. „Pokud obětujeme stanovisko Evropy, obětujeme tím hodně v mezinárodních jednáních, neboť je to Evropa, která je drží pohromadě,“
Francouzský ministr pro životní prostředí Jean-Louis Borloo má oficiální podporu svých ministerských protějšků také v rámci předsednického tria – ministrů ČR a Švédska, kteří se předsednictví v uvedeném pořadí ujmou v roce 2009 po Francii.
„Ministři se shodli na tom, že chtějí vnitřní debatu uvnitř EU vést tak, aby byl klimaticko-energetický balíček definitivně schválen ještě před příštími volbami do Evropského parlamentu. Ministři rovněž zdůraznili, že právě jejich země budou reprezentovat EU v mezinárodních vyjednáních o nové globální úmluvě, která má nahradit Kjótský protokol. Cílem všech tří předsednictví je, aby této nové dohody bylo opravdu dosaženo v prosinci 2009 v Kodani,“ píše se v tiskové zprávě českého Ministerstva životního prostředí.
Přes všeobecnou důvěru v úspěšné zakončení jednání a dobrou vůli evropských představitelů zůstává řada klíčových témat v balíčku sporná.
Východ a západ?
Některé nové členské země například zpochybňují rok 2005, který si Komise zvolila jako referenční pro výpočet v jakém rozsahu budou jednotlivé země Sedmadvacítky muset přispět ke splnění celkového cíle snížit emise oxidu uhličitého o 20%. Začátkem týdne vyzvala skupina nových členských zemí vedených Maďarskem Komisi o revizi národních svých národních cílů a zpochybnila referenční roku 2005. K Maďarsku se přidaly také Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Slovensko.
Slovinské předsednictví tuto otázku ovšem zlehčuje. „Ta myšlenka není nic nového,“ uvedla Pleterski. „Je to jen jeden z návrhů, které leží na stole“ pracovních skupin Rady, dodala.
Tento incident ovšem poukazuje na velké rozdíly v postojích nových a starých členských zemí v otázce, kdo by měl být zodpovědný za snižování průmyslových emisí skleníkových plynů.
Sedm členských zemí – Maďarsko, Lotyšsko, Malta, Litva, Polsko a ČR navíc v loňském roce Komisi zažalovaly kvůli počtu přidělených povolenek pro druhé obchodovací období v rámci EU-ETS v obavě, že nízký počet povolenek poškodí průmysl.
Pryč z Unie
Energeticky náročná odvětví rovněž vyjádřila silné obavy z klimaticko-energetických návrhů Evropské komise.
Pokud by Evropská unie přitáhla šrouby na evropském trhu s emisními povolenkami příliš silně, a to navíc v případě, že nedojde k mezinárodní dohodě o snižování emisí skleníkových plynů, mohla by řada průmyslových podniků zvažovat přesun do zemí mimo EU, které nemají standardy na snižování emisí skleníkových plynů tak přísné jako EU. Průmysl proto požaduje, aby se na povinný nákup emisních povolenek v aukcích vztahovaly po roce 2012 určité výjimky. S okamžitým zavedením aukcí nesouhlasí ani česká vláda, která se obává, že by mohlo dojít k ohrožení konkurenceschopnosti domácího průmyslu.
Toto téma bude s velkou pravděpodobností dominovat vyjednávání o EU ETS. Většina členských zemí již Komisi požádala, aby specifikovala, která odvětví by mohla získat výjimky dříve, než se původně plánovalo. Informovalo o tom slovinské předsednictví.
Obnovitelné zdroje, biopaliva a uhlí
Vedle diskusí o rozdělení cílů pro snižování emisí CO2 a roli těžkého průmyslu na evropském trhu s emisními povolenkami, které se vedou na nejvyšší úrovni, hodlá Francie uzavřít také diskusi k podpoře biopaliv v dopravě, kde ovšem existují značné pochybnosti, zda je využívání biopaliv udržitelné.
Vynořily se také obavy, že se členských zemím nemusí podařit nalézt potřebné finance, které by zaplatily výstavbu dvanácti nových demonstračních elektráren využívajících technologie CCS (zachycování a ukládání oxidu uhličitého), které mají být na základě závazku členských zemí postaveny do roku 2015.
Podpora obnovitelných zdrojů energie se může pro francouzské předsednictví ukázat jako nejjednodušší, přestože postoje členských zemí se v otázce virtuálního obchodování s certifikáty potvrzujícími, že byla energie vyrobená z obnovitelných zdrojů, značně liší.
Náročný týden
Tento týden se odehrají dvě zasedání Rady, které již mohou přinést první náznaky pokroku.
Ve čtvrtek 5. června bude zasedat Rada pro životní prostředí a o den později zasednou k jednání ministři pro energetiku. Od Rad není ale možné očekávat nějaká společná stanoviska, neboť o klimaticko-energetickém balíčku musí hlasovat ještě Evropský parlament. Setkání by však mohla osvětlit do jaké míry se postoje členských zemí k jednotlivým prvkům balíčku liší.
