inzerce
Po nadějném výstupu z víkendových jednání a sebevědomých prohlášeních české delegace v čele s premiérem Mirkem Topolánkem se zdálo, že krize kolem dodávek ruského plynu do Evropy je zažehnána. Došlo k podepsání dohody všemi zúčastněnými stranami - Ruskem, Ukrajinou i Evropskou komisí - o rozmístění mezinárodních monitorovacích týmů, které mají za úkol kontrolovat průběh dodávek. Ty skutečně již v neděli večer dorazily na místo určení.
Pak ale nastaly první komplikace: Ukrajina na posledních chvíli jednostranně do již schválených dohod přidala dodatek, s nimž ale nesouhlasilo Rusko. Po tlaku z Bruselu došlo k jeho odvolání, nicméně spuštění dodávek se opět muselo odložit. S velkou slávou a za přítomnosti televizních kamer otočil „pomyslným kohoutkem“ s plynem šéf Gazpromu Miller včera v osm hodin ráno. Všechny naděje na obnovení dodávek se i tak ukázaly jako plané.
Rusko totiž začalo do systému pumpovat zemní plyn, který se ovšem do Unie nedostal. Ukrajina tvrdí, že jsou problémy způsobeny nedostatečným tlakem v potrubí, za což si ovšem podle Rusů Ukrajinci mohou sami, protože ze sítě „ukradli“ technický plyn, určený právě k zachování nezbytného tlaku. Mirek Topolánek včera odpoledne telefonoval na Ukrajinu kvůli zpoždění dodávek a nabídl Julii Tymošenko pomoc odborníků Eurogasu (asociace sdružující evropské plynaře) s řešením technických problémů v plynovodu. Ukrajinská předsedkyně vlády jeho nabídku údajně přijala.
Dnes se tedy schyluje k dalšímu kolu diplomatických jednání. Do Moskvy si premiér Vladimír Putin pozval své protějšky z krizí nejhůře postižených zemí Unie a paradoxně také nejbližších spojenců Ruska – Roberta Fica (Slovensko) a Sergeje Staniševa (Bulharsko). Oba budou jednat také s Julií Tymošenko na Ukrajině. Jak Bulharsko, tak Slovensko mají v současnosti velké problémy se zajištěním dodávek energií, jejich elektrické sítě jsou přetížené, a proto oba tyto státy vyhrožují Unii spuštěním zastaralých bloků vysloužilých jaderných elektráren ze sovětské éry.
Zastavení dodávek zemního plynu na Ukrajinu způsobilo, že vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou, které v posledních několika letech (po tzv. oranžové revoluci) nikdy nebyly vřelé, jsou v současnosti na bodu mrazu. Od ruského prezidenta Dmitrije Medveděva se dokonce Ukrajinci dočkali obvinění, že „skáčou, tak jak někdo jiný píská“. Medveděv při tom narážel na nedávnou smlouvu o strategickém partnerství s USA, ve které je ale (alespoň co se zveřejněné části týká) o plynu jen krátká zmínka. Spory s Ruskem dále zhoršily neutěšenou vnitropolitickou situaci na Ukrajině, jejíž vedení někteří obyvatelé přirovnávají k „opilému kapitánovi“.
Připomeňme ještě, že o energetické situaci Evropy na mimořádném zasedání v pondělí jednali v Bruselu ministři členských států odpovědní za energetiku. Podle nich by se Unie měla zaměřit především na transparentnost toků plynu, jeho skladování, lepší propojení mezi státy umožňující solidaritu v případě krize a diverzifikaci zdrojů. 
