inzerce
Souvislosti:
31. prosince Rusko přestalo dodávat plyn Ukrajině kvůli sporům ohledně plateb. Rusko nařklo Ukrajinu z krádeže zemního plynu určeného pro Evropu. Ukrajina obvinění odmítla, ale řekla, že potřebuje další plyn pro provozní účely (tzv. technický plyn), aby mohl být obnoven tranzit suroviny.
6. ledna zcela přestaly proudit dodávky do Rumunska, Bulharska, Řecka, Makedonie, Srbska a Chorvatska. Také vyšlo najevo, že některé země, například Bulharsko, nemají dostatek zásob, aby omezení dodávek kompenzovaly.
Dále došlo k tomu, že Evropa byla odříznuta od veškerého plynu proudícího přes Ukrajinu. Bulharsko naznačilo, že by mohlo obnovit provoz jaderné elektrárny v Kozloduji, jehož vyřazení z provozu bylo podmínkou vstupu Bulharska do EU. Slovensko následovalo jeho příkladu.
EU souhlasila s vysláním pozorovatelů, kteří mají monitorovat přísun dodávek určených Evropě. Následovalo několik dní hektických telefonických jednání. Politické dopady krize se projevily v souvislosti s oslabením pozice prozápadního ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka, jehož podpora klesla na neuvěřitelná 2%.
17. ledna uzavřeli ruský premiér Vladimír Putin a ukrajinská premiérka Julia Tymošenko dohodu a prohlásili, že krize je u konce. EU reagovala opatrně.
Podle dohody bude Kyjev platit za ruský plyn o 20% méně, než je cena na evropském trhu, čili okolo $450 za 1.000 metrů krychlových. Naopak Rusko se zavázalo platit 1,7 dolarů za 1.000 metrů krychlových za každých 100 km, které plyn urazí přes ukrajinské území. Pozorovatelé se vesměs shodli, že Rusko konflikt vyhrálo, neboť nové podmínky dohody se zdají být horší než ty, na kterých se obě strany shodly o rok dříve.
20. ledna byly dodávky do Evropy obnoveny. Předseda Komise José Manuel Barroso po dvoutýdenní krizi, která připravila milióny východních Evropanů o zdroj tepla uprostřed zimy, obnovení dodávek uvítal.
Témata:
„Velice nás znepokojují nejnovější zprávy z Ukrajiny a vyjádření [ruského] premiéra [Vladimíra Putina],“ řekl Barroso na tiskové konferenci, která následovala po jeho setkání s bulharským předsedou vlády Sergejem Staniševem.
O několik hodin dříve se ruský premiér Vladimír Putin nechal slyšet, že Moskva zastaví dodávky plynu na Ukrajinu, pokud neobdrží platbu do soboty, a to by mohlo mít vliv i na dodávky do Evropy.
V lednu Evropská unie zažila zatím nejhorší energetickou krizi a to v důsledku rusko-ukrajinského sporu, kdy dodávky plynu do Evropy neproudily skoro dva týdny.
„Vzniklou situaci jsem již ostře odsoudili,“ sdělil Barroso novinářům.
„Myslím, že důvěryhodnost Ruska a Ukrajiny bude otřesena, pokud propukne nová plynová krize,“ dodal v přítomnosti předsedy vlády jedné ze zemí, která byla lednovou krizí nejvíce postižena.
Evropská unie má na místě pozorovatele, kteří monitorují dodávky ruského plynu přes klíčový ukrajinský plynovod. Barroso ujistil, že jejich počet může být podle potřeby navýšen.
Stanišev v přítomnosti Barrosa řekl, že situace, kdy jsou státy drženy jako „rukojmí“ kvůli dodávkám plynu, je nepřijatelná. Bulharsko bylo nejvíce postiženo lednovou plynovou krizí.
Barroso řekl, že Komise nepovolí opětovné zprovoznění jaderných reaktorů v Kozlodujské jaderné elektrárně, kterou Bulharsko zavřelo jako součást podmínek pro vstup do Unie. Dodal ale, že se Komise bude zabývat požadavkem Bulharska ohledně dodatečných příspěvků na odstavení elektrárny. Barroso také oznámil, že by Komise mohla podpořit Bulharsko pěti sty milióny eur v podobě předběžných evropských dotací.
Stanišev řekl, že bulharský požadavek je legitimní, neboť Slovensko a Litva teží ze štědřejší finanční podpory na vyřazování jaderných zařízení.
Politická roztržka
Putin učinil svá prohlášení poté, co se ukrajinská tajná služba SBU pokusila včera (5. března) proniknout do kanceláří Naftogazu, společnosti zajišťující transit ropy přes Ukrajinu. Jednalo se již o druhý takový incident za posledních pár dní. Zřejmě existuje spojitost mezi incidenty a ukrajinsko-ruskými dohodami o plynu.
Zásahy pomohly odhalit prohlubující se napětí mezi bývalými spojenci: ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem a předsedkyní vlády Julií Tymošenko.
Tymošenko v projevu k vládě řekla, že se tajná služba vymkla kontrole a jednala na přání prezidenta. Mluvčí Juščenka řekl, že první zásah SBU proti Naftogazu byl v souladu se zákonem.
Mezitím Gazprom obdržel od Naftogazu $310 miliónů za únorové dodávky, ale podle ruské strany ještě $50 miliónů chybí. 
