inzerce
Souvislosti:
V březnu lídři Evropské unie schválili plán na vyčlenění 3,75 miliard euro na projekty, které se zaměřují na diverzifikaci dodávek energií.
Březnová dohoda ukončila týdny dohadovaní mezi jednotlivými členy EU ohledně toho, jaké projekty by měly být financovány v rámci širšího ozdravného plánu EU na obnovu hospodářství.
Německo bylo původně proti jakékoliv zmínce o plynovodu Nabucco, ale nakonec ustoupilo tlaku zemí střední a východní Evropy, které projekt Nabucco považují za životně důležitý pro svou energetickou bezpečnost.
Původně se na summitu v Praze, 8. května, měly sejít hlavy států zemí EU. Nakonec se ale sejde jen tzv. „Trojka EU“, tj. české předsednictví, Evropská komise a Generální sekretariát Rady.
Mezi státy pozvané na summit „Jižní koridor“ patří Ázerbájdžán, Turecko, Gruzie, Turkmenistán a Kazachstán.
Témata:
Podle předběžných závěrů bude Trojka naléhat na členské státy EU a Turecko ohledně urychlení jednání o mezivládní dohodě o plynovodu Nabucco tak, aby mohla být podepsána „do června 2009“.
Na setkání v Praze, zorganizovaném českým předsednictvím, se kromě institucí EU sejdou představitelé Ázerbájdžánu, Turecka, Gruzie, Turkmenistánu a Kazachstánu. Nebudou přítomny žádné hlavy států, a to přesto, že organizátoři setkání označili jako „summit“.
České předsednictví bude usilovat o uzavření mezivládní dohody o plánovém plynovodu ITGI „do konce roku 2009“. Ten má propojit Řecko a Itálii. Projekt je stále ve fázi plánování, ale v červenci 2007 byl rozhodně podpořen Řeckem, Itálií a Tureckem.
Podle návrhu deklarace se bude jednat také o plynovodu vedoucím pod Kaspickým mořem a spojujícím Turkmenistán s ázerbájdžánským hlavním městem Baku. Tento plynovod je vnímán jako neodmyslitelná součást projektu Nabucco, neboť by zpřístupnil dostatek zásob plynu k tomu, aby se projekt vyplatil.
Koncept „Jižního koridoru“ ještě musí být vymezen
Členské státy EU se ale ještě musí dohodnout, které projekty budou tvořit tzv. Jižní koridor.
V listopadu minulého roku vydala Evropská komise druhý strategický přezkum energetické politiky (Second Strategic Energy Review), ve kterém vyzvala ke zpřístupnění zásob zemního plynu v oblasti Kaspiku, jakmile to dovolí „politické podmínky“. Přezkum zmínil Nabucco, ITGI a South Stream jako možné alternativy k dodávkám ruského plynu, k jejichž dočasnému přerušení došlo například v lednu během sporu mezi Moskvou a Kyjevem.
Přezkum ale jasně nevymezil koncept Jižního plynového koridoru. „Ještě není jasné, co se tímto výrazem myslí,“ řekl vysoko postavený diplomat jedné z největších členských zemí EU.
Jednání v Praze se pokusí odstranit nejasnosti ohledně toho, co to Jižní koridor vlastně je. Podle návrhu deklarace summitu to vypadá, že koncept bude vymezen v co možná nejširším pojetí.
„Koncept Jižního koridoru doplňuje stávající energetická partnerství a projekty EU a je otevřen spolupráci se třetími zeměmi,“ píše se v dokumentu.
O Jižním koridoru hovoří jako o „novodobé Hedvábné stezce spojující země a národy“, která má „podnítit spolupráci i v dalších oblastech,“ například v dopravě.
Konkurenční projekt
V únoru 2008 se norská státní energetická společnost StatoilHydro zapojila do projektu Transjadranského plynovodu (TAP), který spočívá ve výstavbě 520 kilometrů dlouhého plynovodu spojujícího Albánii s Itálií.
Plynovod by měl vést přes území Řecka a Albánie až do Apulské oblasti (Puglia) na jihu Itálie a pak dále do západní Evropy. Napojení na tureckou síť plynovodů by projektu umožnilo využívat dodávek z oblasti Kaspiku, zejména z Íránu a Ázerbájdžánu.
„Plynovod TAP bude ročně schopen přepravit asi 10 miliard krychlových metrů s možností budoucího rozšíření na 20 miliard krychlových metrů,“ uvedl TAP v prohlášení vydaném poté, co se připojil StatoilHydro. Plynovod by měl být uveden do provozu nejdříve v roce 2011. Záležet bude především na poptávce.
Zapojení norské společnosti do projektu by mohlo zvýšit zájem členských států EU projekt podpořit, neboť StatoilHydro již je spolehlivým dodavatelem zemního plynu do EU a po Rusku druhým největším.
Možná důležitější je, že společnost vlastní 25,5% podíl v ázerbájdžánských nalezištích Shah Deniz, což z projektu TAP činí významného konkurenta.
