inzerce
Günther Oettinger novinářům na závěr dvoudenní neformální schůzky ministrů pro energetiku sdělil, že dlouho očekávaný Akční plán pro energetickou účinnost představí Komise ještě během tohoto roku.
Podle původních plánů měla s novelou akčního plánu z roku 2006 přijít vloni ještě předchozí Barrosova Komise. Tento úkol ale nakonec přešel na kabinet nového komisaře, který se materiál připravený za svého předchůdce Andrise Piebalgse rozhodl přepracovat. Jak se k chystanému plánu staví členské státy, si nyní komisař otestoval během pracovního oběda, na kterém ministrům představil jeho základní obrysy.
Pokud má Evropská unie dosáhnout svého již dříve odsouhlaseného cíle, podle nějž má do roku 2020 dojít ke snížení energetické spotřeby o 20 %, bude se podle Oettingera muset nejprve shodnout, jak k celkovému cíli přispějí jednotlivé členské státy a sektory ekonomiky. Některých sektorů, ve kterých by se potenciálně dalo uspořit nejvíce, se ministři dotkli už během úterní diskuse, prohlásil komisař a dodal, že shoda panovala nad tím, že k celkovému cíli by měly největším dílem přispět úspory v budovách.
„V oblasti energetické účinnosti je řadu cílů stále třeba splnit a ještě větší počet cílů je třeba nastavit,“ prohlásila Freya Van den Bossche, ministryně pro energetiku vlámské vlády, která neformální schůzce předsedala. Pokud nepřijme EU nová opatření, může se podle ministryně se splněním svého cíle pro rok 2020 rozloučit.
Novým opatřením by mohlo být například stanovení individuálních národních závazných cílů v oblasti energetické účinnosti na stejném principu, podle nějž Unie v minulosti postupovala v případě směrnice o obnovitelných zdrojích. Závazné cíle ale podle všeho v návrhu akčního plánu nebudou. Jejich plnění by podle komisaře mělo být zpočátku dobrovolné. K tvrdším opatřením by Unie měla přikročit až v případě, že by státy své dobrovolné cíle neplnily.
Úsporami k vyšší konkurenceschopnosti?
O tom, že by politici měli dát na energetické úspory větší důraz a případně se shodnout na závazných cílech, jsou přesvědčeni zástupci řady ekologických sdružení. „Pokud má EU svůj 20% cíl v oblasti energetických úspor do roku 2020 splnit, musí dát opatřením zaměřeným na zvyšování energetické účinnosti mnohem vyšší prioritu,“ říká Tony Long ze sdružení WWF. Ročně by se tím podle něj do roku 2020 ušetřilo 78 miliard eur, vytvořily by se miliony „hodnotných“ pracovních míst a vedlo by to k inovacím v oblasti nízkouhlíkových odvětví a sektoru služeb.
Vyšší tlak na energetické úspory by se líbil i firmám, které vyrábějí domácí spotřebiče. Luigi Meli, generální ředitel sdružení CECED zastupující tuto skupinu výrobců, prohlásil, že pokud by si EU vzala zvyšování energetických úspor za své a schválila k tomu příslušná opatření v Radě EU i Parlamentu, mohla by evropským firmám pomoci dostat se na světovou špičku s produkty využívajícími inovativní a udržitelná řešení.
Komise intenzivně pracuje
Vedle přípravy novely akčního plánu Oettingerovi lidé pracují na přípravě materiálů, které by 4. února 2011 Komise ráda představila na evropském summitu, jehož tématem bude energetika.
Jedním z nich bude i návrh nového balíčku k energetické infrastruktuře, který by se měl podle komisaře během příštích týdnů zkonkretizovat. Plynárenské a elektroenergetické sítě by měly dosahovat stejných standardů jako evropská dálniční nebo letecká infrastruktura, dodal.
Ministři se během neformální schůzky zabývali také otázkou financování rozvoje přenosových soustav, výstavby nových propojení a zavádění tzv. chytrých sítí (smart grids), které vnímají jako předpoklad pro vytvoření moderní celoevropské sítě.
„Chceme-li potřebné investice realizovat, musíme úzce spolupracovat s (energetickým) sektorem a finančními institucemi,“ prohlásil belgický ministr pro energetiku a klima Paul Magnette.
Ministři se shodli na tom, že by do budoucna mělo dojít k harmonizaci schvalovacích postupů a plánování, což by prý mohlo z výstavby infrastruktury učinit sektor, který bude atraktivní i pro soukromé investory.
