inzerce
Souvislosti:
Zachycování a ukládání emisí CO2 (CCS) je proces, při kterém dochází k oddělení emisí CO2 od ostatních plynů, které vznikají při výrobě elektřiny z uhlí. Oxid uhličitý se poté stlačí, přepraví a uloží v geologických formacích, které se nacházejí pod zemí nebo mořským dnem.
Komise technologii CCS podporuje jako jedno ze zásadních opatření, které by mělo vést ke snížení emisí CO2. S konkrétním legislativním rámcem pro ukládání emisí CO2 Komise přišla v rámci svého lednového klimaticko-energetického balíčku. V březnu 2007 se členské země zavázaly k postavení 10-12 demonstračních elektráren, které by měly být uvedeny do provozu do roku 2015.
Technologie je ale velice drahá a snižuje průměrnou účinnost elektráren až o 20%. Členské státy, Komise ani soukromý sektor se tudíž prozatím k žádnému zásadnímu financování výstavby demonstračních elektráren nezavázaly.
Témata:
Chris Davies, britský europoslanec jenž má v Evropském parlamentu tuto oblast na starosti, navrhuje využít rezervní emisní povolenky z evropského systému obchodování s povolenkami (EU-ETS). Povolenky v hodnotě zhruba deseti miliard eur by podle něj bylo možné použít na financování velkých demonstračních projektů.
Tyto povolenky byly ale původně vyhrazené pro nové elektrárny, které by se v budoucnu měly zapojit do obchodování s emisemi.
„Hovoříme o dotaci v hodnotě zhruba deseti miliard eur,“ uvedl včera Davies na konferenci, na níž poradenská společnost McKinsey představila ekonomickou studii k problematice zavádění technologie na zachycování a ukládání emisí CO2. Na dotaci by podle něj přitom měly nárok pouze uhelné elektrárny s výkonem nad 300 megawatt.
O návrhu, který se týká dodatků k článku 32 předložené směrnice, bude parlamentní výbor pro životní prostředí hlasovat 7. října 2008.
Jednou z výhod takového systému by bylo, že se nedotne celkového emisního stropu, který mají členské země EU dopředu stanoven, řekl Davies. To by znamenalo, že nedojde k překročení celkových emisí, dodal.
Upozornil ale, že z rezervních povolenek by bylo možné financovat pouze projekty, v nichž dojde k reálnému uložení emisí CO2 pod zem. Pouhá podpora technologie nestačí, z peněz by se platily jen projekty, které přímo zabrání úniku emisí do ovzduší, říká Davies.
„Povolenky by s nejvyšší pravděpodobností byly vydávány prostřednictvím Evropské investiční banky,“ řekl Davies. To by podle něj zajistilo jednak „patřičné investice ze strany soukromého sektoru“ jednak kontrolu, že nikdo na těchto prostředcích neoprávněně nevydělává.
Komise je otevřená zmírnění pravidel pro udílení státní podpory
Na konferenci pořádané společností McKinsey promluvil také komisař pro energetiku Andris Piebalgs. Komisař uvedl, že počáteční financování konkrétních demonstračních projektů CCS by měly zajistit jednotlivé členské státy, neboť Evropská komise nemá k dispozici žádné volné prostředky, které by mohla na tyto projekty uvolnit. Naznačil dále, že Komise bude „otevřená“ možnosti poskytování státní podpory pro instalaci technologie CCS.
V roce 2007 se Evropská komise zavázala k výstavbě dvanácti rozsáhlých demonstračních elektráren, které mají využívat technologii CCS při výrobě elektřiny z uhlí nebo zemního plynu. Diskuse se poté zaměřila na otázku financování této technologie, jejíž vývoj není stále ještě u konce a je navíc stále velmi nákladná.
Parlament by návrh mohl podpořit, na odpor zřejmě narazí v Radě
Pozornost se nyní obrací k Evropskému parlamentu, kde má 7. října o návrhu hlasovat výbor pro životní prostředí. „Od prvotní skepse došlo v parlamentní diskusi k obratu,“ říká Davies, který si je „docela jistý, že návrh získá ve výboru pro životní prostředí většinu“. I Generálnímu ředitelství pro životní prostředí, které je součástí Komise a bylo původně skeptické, se ten návrh začíná líbit, dodal.
Přiznal ovšem, že v „Radě teď proti návrhu stojí silná opozice“. Věří ale, že se postoje časem podaří sblížit. „Myslím si, že je to tím, že se spíše zabývají systémem obchodování s povolenkami a ne financováním CCS,“ vysvětluje Davies.
„Podporuje to Velká Británie a Holandsko,“ řekl poslanec EurActivu. „Doufám, že to podpoří Italové, Španělé a Češi. Německo se patrně stále nemůže rozhodnout, záleží na tom s kým zrovna mluvím.“
Stanoviska:
Komisař pro energetiku Andris Piebalgs uvedl, že návrh poslance Daviese podporuje. „Myslím si, že je to velice zajímavý návrh,“ uvedl a dodal, že se ještě uvidí, zda se mu podaří získat podporu také mezi ministry členských zemí.
Philippe Geiger z francouzského ministerstva životního prostředí byl ale opatrnější. EurActivu sdělil, že některé členské země v Radě nemohou pochopit, proč by Evropská unie měla vytvářet zvláštní finanční mechanismus pro podporu jedné konkrétní technologie a ne nějaké jiné, například obnovitelných zdrojů. Otázka financování CCS představuje jen „jeden aspekt“ klimaticko-energetického balíčku, kterým se v současné době zabývá Rada, dodal. Prioritou je ale stále prosadit balíček jako celek.
Česká energetická skupina ČEZ, která plánuje výstavbu dvou demonstračních elektráren využívajících technologii CCS, usiluje o to, aby příspěvek na zavádění této technologie získal z prodeje přebytečných kreditů v rámci kjótského schématu (jehož součástí je i EU ETS).
Ekologické organizace jako Hnutí DUHA a Greenpeace o tom ale nechtějí ani slyšet a vyzvaly proto českou vládu, aby výnosy z prodeje emisních povolenek směřovaly do energetických úspor a ne do financování takové „kontroverzní technologie“ jako je CCS. ČEZ by si podle nich měl „dovybavení svých elektráren“ platit sám. Ekologům mimo jiné vadí, že by nová technologie prodloužila závislost ČR na uhlí a obávají se „další devastace severních Čech“.
Další kroky:
Parlamentní výbor pro životní prostředí má o návrhu poslance Daviese hlasovat 7. října 2008.
Do prvního čtení v plénu má jít návrh na přelomu listopadu a prosince.
Rada ministrů by podle všech očekávání by se měla do prosince 2008 dohodnout nad finální podobou energeticko-klimatického balíčku.
