inzerce
Souvislosti:
V březnu 2007 se vrcholní představitelé Evropské unie zavázali, že do roku 2020 dojde ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií o 20%. 23. ledna 2008 byl tento závazek v návrhu Evropské komise převeden do konkrétních čísel. Cíle pro jednotlivé členské země přitom vychází z jejich HDP.
Dokument také obsahuje návrh povinně zvýšit využívání biopaliv v dopravě o 10%.
Témata:
Správné rámcové podmínky
Obhájci obnovitelných zdrojů energie se zpravidla shodnou na tom, že se obnovitelné zdroje energií mohou do roku 2020 podílet na celkovém energetickém mixu přinejmenším z 20% v případě, že budou splněny určité podmínky.
Ke zmírnění tlaku rostoucí evropské poptávky po energiích je zapotřebí účinnějšího využívání energií v domácnostech a firmách. Musí se zároveň zlepšit i podmínky pro přístup k elektrickým rozvodným sítím tak, aby se snížila koncentrace velkých elektráren a přístup k rozvodným sítím měl stále vyšší počet malých producentů.
Skeptici ovšem upozorňují, že přesun k decentralizovanější výrobě elektrické energie s vysokým podílem obnovitelných zdrojů může vyvolat řadu problémů – narušit stabilitu rozvodných sítí nebo snížit kvalitu energie, kterou tato síť přenáší.
Obnovitelné zdroje – nespolehlivý zdroj
Odpůrci příliš ambiciózních plánů na zvyšování podílu výroby z obnovitelných zdrojů uvádějí, že tyto zdroje představují nespolehlivou náhradu za elektřinu vyráběnou spalováním fosilních paliv nebo v jaderných elektrárnách. Obnovitelné zdroje jako je vítr, voda nebo slunce nelze nijak ovlivňovat ani skladovat.
Často zmiňovaná je také bezpečnost rozvodných sítí: pokud například začne foukat silný vítr a elektrárny náhle během krátkého časového úseku začnou dodávat do sítě velké množství energie, může dojít k přetížení sítí s následným výpadkem proudu. Na druhou stranu nemusí být obnovitelné zdroje ani schopné rychle reagovat na náhlý nárůst v poptávce a může tak docházet ke ztrátám nebo významným poklesům v objemu přenášené energie.
Výrobci zařízení na využívání obnovitelných zdrojů ale tvrdí, že tyto problémy může vyřešit restrukturalizace rozvodné soustavy, lepší koordinace a modernizace bezpečnostních opatření. Zbývající překážky pak může odstranit další výzkum a vývoj.
Vědci z univerzity v německém Kasselu například přišli s konceptem tzv. kombinované elektrárny, která by v sobě spojovala využití obnovitelných zdrojů energie s vodními čerpadly, která by přebytečnou větrnou energii využila k přečerpávání vody do vodních nádrží. Vědci tvrdí, že do roku 2050 by obnovitelné zdroje mohly uspokojit energetickou poptávku celého Německa bez vážných obav z výpadků dodávek.
Kolik to bude stát?
Kromě problémů technologického a bezpečnostního charakteru zůstává horkým tématem také způsob financování obnovitelných zdrojů. Evropská komise by měla v dohledné době zveřejnit detailní informace o tom, jakým způsobem by Evropská unie byla schopná financovat své „strategické energetické technologie“.
V současné době jsou mezi členskými zeměmi značné rozdíly v přístupu k financování obnovitelných zdrojů. V Německu a Španělsku například díky státní podpoře, kterou zaručují tarify výkupních cen, došlo k boomu v oblasti solárních a větrných elektráren. Velká Británie na druhou stranu neposkytuje výrobcům zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů žádné dotace. Rozvoj výroby energií z obnovitelných zdrojů zde také dosahuje významně nižší úrovně.
Komise v rámci svého návrhu z 23. ledna 2008 rozšířila výčet možností přípustných v rámci pravidel EU na poskytování státní pomoci o možnost udělení dotací pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Je ale „potřeba zajistit, aby zároveň úsilí o liberalizaci vnitřního trhu s energiemi nebylo potlačeno tím, že se na 35% evropského trhu s elektřinou bude vztahovat netržní systém podpory (pro obnovitelné zdroje),“ argumentuje evropské sdružení výrobců elektřiny Eurelectric, podle nějž by se mohlo stát odvětví obnovitelných zdrojů „závislé na dotacích“.
Eurelectric prosazuje větší využití přeshraničního obchodování s certifikáty o původu energií z obnovitelných zdrojů, které by podle jeho názoru stimulovalo „tržně kompatibilní mechanismus“ přispívající k vytváření nízkoemisní ekonomiky.
Podle Winfrieda Hoffmana, prezidenta Evropského asociace fotovoltaického odvětví (EPIA), by ale odstranění podpůrných schémat v této fázi pro fotovoltaické odvětví znamenalo katastrofu. Hoffman je přesvědčen, že se spotřebitelé v následujících desetiletích mohou v případě solárních panelů dočkat „dramatických cenových poklesů“ a naznačil tak, že se v budoucnu bude solární odvětví moci bez dotací obejít.
Podobně se vyjadřují i další zástupci odvětví obnovitelných energií, podle nichž je státní podpora v krátkém období nezbytná a certifikáty o původu energie z obnovitelných zdrojů v situaci kdy na vnitřním trhu s energiemi neexistuje konkurenční prostředí pomohou pouze velkým energetickým společnostem, které si mohou dovolit vyšší investiční náklady potřebné k účasti v tomto systému.
Předepsaný postup pro obchodování s certifikáty o původu energie je rovněž součástí návrhu Komise, přestože z původní verze textu zmizelo ustanovení o povinném obchodování.
Vášnivá diskuse
Otázkou, zda obnovitelné zdroje představují správnou cestu se budou zabývat účastníci Evropského podnikatelského summitu, který se uskuteční ve dnech 21.-22. února v Bruselu. V diskusích vystoupí zástupci Evropské komise a Mezinárodní energetické agentury (IEA), ale také zástupci výzkumných organizací a soukromého sektoru.
