inzerce
Souvislosti:
23. ledna 2008 Evropská komise zveřejnila balíček čtyř návrhů s jejichž pomocí by mělo dojít naplnění politických závazků z března 2007, kdy se členské země dohodly, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého a podobných skleníkových plynů o 20%. Ve stejném období se má na druhou stranu zvýšit podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů.
Dvěma hlavními prvky tzv. klimaticko-energetického balíčku je novelizace a posílení evropského systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) a návrh, který určí, jakou měrou by jednotlivé členské země měly v sektorech, které nejsou zahrnuté do ETS, přispět ke splnění celkového dvacetiprocentního emisního cíle.
Balíček dále obsahuje návrh, s jehož pomocí by se mělo rozjet využívání obnovitelných energií a návrh regulačního rámce pro technologii CCS, která umožňuje emise vypouštěné z uhelných elektráren zachycovat a ve stlačené formě je ukládat pod zem.
Témata:
„Na balíčku se dohodneme“, řekl včera francouzský prezident Nicolas Sarkozy v Bruselu novinářům po skončení večeře, jíž se v rámci evropského summitu zúčastnilo všech 27 vrcholných představitelů členských států a vlád.
„Otázka životního prostředí je absolutně nejdůležitější“ a dosažení dohody na evropské úrovni představuje „historickou odpovědnost“, uvedl Sarkozy, jehož země v současné době předsedá Radě EU. Pro Paříž je dohoda o klimatických změnách na vrcholu pomyslného žebříčku priorit předsednictví.
Potlačit vzpouru
K tomu, aby se podařilo rozsáhlou dohodu o klimatických změnách uzavřít během nadcházejících šesti týdnů, bude ale s největší pravděpodobností zapotřebí mnoha kompromisů a ústupků. Řada členských zemí, a Česká republika v tom není výjimkou, se totiž obává zvýšených nákladů a následné ztráty konkurenceschopnosti. V mnoha zemích tyto obavy v souvislosti s hospodářskou krizí ještě zesílily.
Skupina osmi nových členských zemí (Bulharsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko) by ráda, aby Unie ve větší míře uznala úsilí, které v uplynulých dvou desetiletích do snižování emisí vložila.
„K nejvýraznějšímu snížení emisí skleníkových plynů v evropské Sedmadvacítce došlo v méně bohatých členských státech, což si vyžádalo sociální a ekonomické náklady a to by mělo být uznáno,“ uvedla skupina ve sdělení, jehož kopie kolovaly mezi novináři v průběhu summitu. Jakákoliv klimatická dohoda by „měla respektovat odlišnosti v potenciálu jednotlivých členských zemí,“ uvedla skupina.
Také italský premiér Silvio Berlusconi v minulosti několikrát vyjádřil svůj nesouhlas s klimatickými plány EU, neboť by podle něj mohly zadusit domácí ekonomiku, což by dále zhoršilo situaci, kdy řada tradičních průmyslových společností ztrácí konkurenceschopnost díky levnějším dovozům z třetích zemí.
Flexibilní?
Ačkoliv stále není příliš jasné, co by se těmto zemím mělo nabídnout výměnou za jejich podporu klimatickému balíčku, francouzské předsedictví opakovaně zmínilo slůvko „flexibilita“. Ta by podle něj mohla být prostředkem k dosažení konsensu.
Jedním z prostředků, jak by některé členské země bývalé Patnáctky mohly skupinu osmi uklidnit a přesvědčit jí, aby pro klimaticko-energetický balíček zvedla ruku, je finanční podpora chudším členským zemím výměnou za to, že budou snižovat emise.
„Abychom usnadnili dosažení národních cílů definovaných v rozhodnutí o rozdělení úsilí budou členské země moci získat autorizaci pro přesun dostatečného podílu předpokládaného ročního snížení emisí z roku na rok a navzájem obchodovat s emisními oprávněními,“ píše se v pravidlech k energetické a klimatické politice, která jsou součástí předběžných závěrů Evropské rady připravených francouzským předsednictvím.
Vyspělejší ekonomiky si již kupují emisní kredity v třetích zemích prostřednictvím stávajících nástrojů kjótského mechanismu – Společné implementace a Mechanismu čistého rozvoje (JI/CDM). Většina členských zemí také podoruje výrazné rozšíření takového systému v rámci klimatického balíčku. Poslanci Evropského parlamentu ale upozorňují, že nadměrné užívání externích kreditů může mít nepříznivý dopad na snahy členských zemí snižovat emise doma.
Je také možné, že některá odvětví v rámci EU ETS získají výjimky. Konkrétní sektory, které by mohly dostávat 100% povolenek zdarma ale musí nejprve identifikovat Evropská komise a ta s identifikací nijak nespěchá, především proto, že se obává, že by poskytnutí výjimek určitým odvětvím mohlo ohrozit úspěch jednání, která se odehrají v prosinci 2009 v Kodani a na nichž se EU bude snažit velké světové emitenty přesvědčit ke snižování emisí.
Další kroky:
15.-16. října 2008: Evropská rada
Listopad 2008: Může dojít k uspořádání summitu ve stylu Bretton Woods, který se bude zabývat globální finanční krizí
Konec 2008: Francouzské předsednictví by rádo uzavřelo dohodu o klimaticko-energetickém balíčku
Březen 2009: Jarní Evropská rada; konec funkčního období EP; alternativní datum uzavření klimaticko-energetickému balíčku v případě, že by se nyní členské země na kompromisu nedohodly do konce roku
Červen 2009: Členské státy požadují, aby Komise do tohoto data identifikovala ty sektory, které mohou být nejvíce ohrožené odlivem firem (a jejich emisí) do třetích zemí
Prosinec 2009: Summit o klimatických změnách v Kodani.
