inzerce
Navrhovaný dokument o prioritách rozvoje energetické soustavy do roku 2020 a 2030 určuje devět hlavních projektů evropského zájmu. Ty mají Unii pomoci splnit své cíle v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů.
Text poukazuje na chybějící propojení energetických sítí, na nedostatečnou integraci trhů a na potřebu přizpůsobit evropskou energetickou infrastrukturu rostoucímu podílu nerovnoměrných dodávek z obnovitelných zdrojů.
Evropská energetická poptávka bude stále více pokrývána elektřinou. V roce 2020 má přitom pocházet 16 % elektrické energetické produkce z různých obnovitelných zdrojů jako je slunce nebo vítr, předpovídá návrh. Pro splnění energetických a „obnovitelných“ cílů proto EU musí provést „rozsáhlé změny ve svých energetických soustavách.“ Měly by totiž být schopny pojmout energii jak z obnovitelných zdrojů, tak z centralizovaných výroben.
Komise odhaduje, že 50.000 km elektrických přenosových soustav bude muset být v následujícím desetiletí nově postaveno nebo zmodernizováno, aby mohly být splněny Unijní cíle v oblasti bezpečnosti dodávek, využití obnovitelných zdrojů a rozvoje společného trhu.
„Super síť“
Komise také navrhuje výstavbu evropské „super sítě“ velmi vysokého napětí, která bude přenášet elektřinu napříč kontinentem, aby vyrovnala nestálé dodávky obnovitelné energie – z větrných elektráren na severu a slunečních na jihu.
„Bude muset být propojena s existující soustavou vysokého napětí tak, aby nebyla narušena bezpečnost ani spolehlivost systému,“ píše se v plánu.
Komise zdůrazňuje, že pro vytvoření takové soustavy je třeba zkrátit schvalovací lhůty. Ty v současné době brání realizaci projektů energetické infrastruktury. Lhůty pro schválení výstavby přenosové sítě jsou v mnoha členských státech delší než lhůty pro výstavbu elektráren, které sítě zásobují.
Aby byla urychlena implementace prioritních evropských projektů, měly by být ošetřeny speciálním postupem. Buď by měly získat právo na nejrychlejší proceduru daného státu, nebo by měla být vytvořena nová společná evropská procedura. „Nejlepší možností“ by byl režim „ohlášení evropského zájmu,“ který by aktivoval zjednodušený schvalovací postup a maximální čekací lhůty pro jednotlivé kroky schvalovacího procesu, píše se v návrhu.
Členské státy, které se podílí na přes-hraničních projektech, by také měly zlepšit spolupráci například zavedením jednoho místa pro podávání žádostí o povolení. V případě neshod nebo prodlení by měla Komise nebo jiný evropský úřad mít kompetenci zasáhnout.
Komise chce představit návrhy, které upřesní schvalovací proceduru projektů evropského zájmu, příští rok.
„Schvalování by mělo být efektivně usměrňováno, ale ne řízeno shora. Trh by si měl udržet své místo,“ uvedla Susanne Nies, ředitelka energetické politiky a výroby Eurelectric, asociace zastupující energetický průmysl v Evropě – Eurelectric. Upozornila, že v současnosti je možné postavit a spustit elektrickou síť za deset let, což „vůbec neodpovídá dnešním požadavkům rozvoje obnovitelných zdrojů.“
Více evropských fondů pro energetickou infrastrukturu?
Návrh poznamenává, že ne všechny „podstatné investice,“ které jsou nutné pro modernizaci evropské přenosové soustavy, poskytne v následujících dvou dekádách trh.
Dokument odhaduje, že by podpora prioritních projektů mohla dosáhnout až 15 miliard eur z veřejných zdrojů. Upozorňuje také, že by se Komise mohla pokusit získat finance na energetickou infrastrukturu z nově vyjednávaného rozpočtu EU pro období 2014 až 2020.
Nový balíček o modernizaci evropských přenosových soustav v následujících dvaceti letech by měla Komise vydat do konce tohoto roku (EurActiv 1.2.2010). Kromě již zmíněných prioritních projektů by měl balíček obsahovat nové nástroje nahrazující stávající program transevropských energetických sítí (TEN-E). Ten v současnosti určuje, jaké projekty mohou být financovány z evropských zdrojů.
