inzerce
Souvislosti:
Evropská unie usiluje o vytvoření jednotného trhu s energiemi již od počátku 90. let. Jejím cílem je zvýšit konkurenceschopnost odvětví a bezpečnost dodávek, posílit roli spotřebitelů, kteří si mohou vybírat mezi dodavateli energií, zvýšit průhlednost cenové tvorby a tím zabránit nadměrně vysokým cenám pro odběratele.
Ve své Energetické politice pro Evropu, kterou v lednu schválila Evropská rada, Komise zdůraznila také nutnost udržitelnosti výroby a spotřeby energie. Konkurenční tržní prostředí je podle Komise základním předpokladem, jak těchto cílů dosáhnout.
Březnová Evropská rada dala také Komisi mandát vytvořit návrh dalších kroků, které přispějí k liberalizaci trhů s plynem a elektřinou.
Témata:
Evropská komise včera zveřejnila dlouho očekávaný balíček opatření pro liberalizaci trhů s energiemi. Jeho příprava byla doprovázena vášnivou diskusí o nutnosti vlastnického oddělení výroby a přenosu (tzv. vlastnického unbundlingu), který Komise měla v úmyslu původně prosadit. Většina ministrů se ovšem v červnové Radě pro energetiku proti tomuto návrhu postavila. Evropská exekutiva proto musela ve svém návrhu nabídnout alternativní řešení.
Oddělení výroby a nabídky elektřiny a plynu od přenosu
Návrh počítá s oddělením vlastnictví přenosové sítě a jejího provozování. Komise nabízí dva možné přístupy:
- úplné vlastnické oddělení, kdy jedna společnost nemůže zároveň vlastnit přenosovou síť a vyrábět nebo dodávat energii;
- zřízení nezávislého systémového operátora (ISO) – v tomto případě může výrobce nebo dodavatel energie přenosovou síť vlastnit, ale její správou je pověřena zcela nezávislá společnost.
Státy by si podle Komise mohly mezi přístupy zvolit ten, který jim lépe vyhovuje. Oddělení by mělo v ideálním případě vytvořit dostatečnou motivaci pro investice do nové infrastruktury, kapacity propojení jednotlivých sítí a výrobních kapacit tak, aby se zamezilo výpadkům dodávek energií a nadměrnému růstu cen.
Podmínky pro investory z třetích zemí
Řada členských zemí se brání vlastnickému oddělení přenosu a výroby energií v obavě z převzetí domácích energetických firem zahraničními investory. Tyto obavy jsou mimořádně silné v případě plynárenského odvětví, kdy se země (mimo jiné i Česká republika) obávají vstupu ruského gigantu Gazprom, což by mohlo dále zvýšit jejich závislost na Rusku a narušení konkurenčního prostředí.
Komise proto s vědomím těchto strategických úvah mezi přijatá opatření zahrnula také záruky ve vztahu k investorům z třetích zemí. Ti budou moci investovat do přenosových sítí v Evropě pouze v případě, že prokáží stejné požadavky na účinné oddělení výroby a přenosu, které musí splňovat evropské energetické společnosti.
Evropský regulátor
Za účelem usnadnění přeshraničního obchodu Evropská komise v balíčku navrhuje vytvořit Agenturu pro spolupráci národních regulátorů. Ta by měla mít závazné rozhodovací pravomoci, které by doplnily pravomoci národních regulačních úřadů. Agentura by se měla zabývat případy týkajícími se přeshraničního obchodu s energiemi, podporovat vytváření skutečně jednotné evropské sítě a podporovat rozmanitost a bezpečnost energetických dodávek.
Podle návrhu Komise by navíc mělo dojít i k posílení nezávislosti národních regulátorů.
Podpora přeshraniční spolupráce a investic
Návrh počítá s vytvořením sítě provozovatelů přenosových soustav (TSO). V rámci této sítě by spolu národní provozovatelé spolupracovali na vytváření společných obchodních a technických předpisů, bezpečnostních standardů a byli by pověřeni plánováním a koordinací investic, které jsou na evropské úrovni zapotřebí. Tato spolupráce by měla zjednodušit obchod s energiemi mezi členskými zeměmi.
Další opatření
Evropská komise třetím energetickým balíčkem usiluje mimo jiné i o zvýšení průhlednosti způsobu, jakým funguje provoz přenosové soustava a tvorba cen. Cílem je omezit riziko manipulace s cenami a posílit důvěru na trhu.
V roce 2008 Komise počítá s přijetím Charty odběratelů energie. Ta by měla obsahovat opatření zaměřená na riziko rostoucích cen pro nejnižší příjmové skupiny občanů, poskytování informací tak, aby si občané mohli vybrat své dodavatele energií, omezení byrokratických nákladů při změně dodavatele nebo vytvoření ochrany občanů před nekalými obchodními praktikami.
Stanoviska:
„Otevřený a spravedlivý vnitřní energetický trh je nezbytný k tomu, aby zajistil, že je EU schopná postavit se výzvám změn klimatu, rostoucí závislosti na dovozech a globální konkurenci. Jde o to zajistit spotřebitelům a podnikům lepší podmínky a zajistit, aby zahraniční společnosti respektovaly naše pravidla,“ uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Ve snaze vysvětlit, proč Komise upřednostňuje plné vlastnické oddělení výroby a přenosu Barroso řekl: „Pokud společnost prodává elektřinu a plyn a zároveň je i vlastníkem sítí, pak je ve všech ohledech motivována k tomu, aby zajistila, že konkurenti nebudou mít spravedlivý přístup k ‘její’ síti…“.
K variantě ISO Barroso uvedl, že tato možnost je „komplikovanější, než vlastnické oddělení a skrývá v sobě vyšší břemeno regulace. Je to kompromise pro země, které si tuto možnost zvolí.“ V narážce na kritiku ze strany Německa dodal: „Je poněkud ironické, že ti, kteří argumentují ve prospěch nezávislého systémového operátora, jsou ti samí lidé, kteří zároveň argumentují ve prospěch omezení byrokracie a vyčítají Komisi, že vytváří nadměrné administrativní zatížení.“
Německý ministr hospodářství Michael Glos energetický balíček ostře odmítl a označil jej „celkově příliš byrokratický“. „Vysoká kvalita a bezpečnost elektrické sítě v Německu nesmí být ohrožena,“ uvedl Glos.
Podobná reakce přišla i z Francie, kde ministryně hospodářství Christine Lagarde uvedla, že vlastnické oddělení odmítá. „Učiníme všechno pro to, abychom se tomu postavili,“ uvedla před Národním shromážděním v Paříži. Lagarde také přislíbila, že se Francie postaví za to, aby regulované tarify, "které návrh Komise ohrožuje", nezmizely. „Vláda přikládá extrémní důraz regulovanému tarifu. Evropské směrnice ovšem v tomto směru s ničím nepočítají,“ uvedla Lagarde.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman energetický balíček přivítal: „Posun Evropské komise od striktního trvání na vlastnickém unbundlingu směrem k nezávislému systémovému operátorovi je pro Českou republiku přijatelnější. Tento princip již v České republice funguje v oblasti přenosu elektrické energie, kde přenosovou soustavu provozuje státem vlastněný operátor.“
Nejdůležitější je ale podle ministra návrh na zavedení evropského regulátora: „Za nejvýznamnější ale považujeme tu část energetického balíčku, která klade důraz na investice do infrastruktury a takového propojení sítí mezi členskými státy, aby mohl v EU začít fungovat jednotný trh s energiemi. Podporujeme také jednotný způsob regulace evropského energetického trhu,“ řekl dále ministr.
Největší tuzemský výrobce elektřiny, energetická Skupina ČEZ, je s balíčkem rovněž spokojen. Podle jeho tiskového prohlášení je možné duální přístup k oddělení výroby a přenosu možné považovat za ústupek členským zemím, které nesouhlasily s vlastnickým unbundlingem. ČEZ rovněž připomíná, že k oddělení výroby a přenosu již v ČR došlo – provozovatel přenosové soustavy ČEPS je ze 100% vlastněn státem. Podle společnosti „jde jen o potvrzení faktu, že Česká republika patří v oblasti liberalizace trhu s elektřinou k lídrům tohoto procesu v EU“.
Společnost uvítala i návrh na zřízení celoevropského regulátora. „ČEZ spatřuje v koordinaci činnosti národních regulačních úřadů nejvhodnější prostředek k sjednocení jejich rozhodovací praxe.“ Upozornila však na nutnost přesného vymezení pravomocí této nové agentury.
Zásadní je podle ČEZ také regionální spolupráce provozovatelů přenosových soustav, s níž energetický balíček počítá. Tato spolupráce je klíčem k zvyšování propojovacích kapacit, které jsou nezbytné pro vytvoření jednotného trhu s energiemi a pokrytí rostoucí poptávky po elektřině v Evropě.
