inzerce
Souvislosti:
V březnu minulého roku se EU zavázala k odvážně stanoveným limitům v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE), emisí CO2 a biopaliv. Konkrétně se evropští lídři dohodli, že do roku 2020 klesnou emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o 20%. Navíc se počítalo s možnou redukcí až o 30%, v případě, že by se k dohodě připojily i další významné průmyslové státy včetně USA. Dvacetiprocentní cíl byl určen i pro podíl OZE na celkovém energetickém koláči v roce 2020. Biopaliva měla na trhu zaujímat v tomtéž roce 10%.
Obchodování s emisními povolenkami bylo v EU spuštěno v roce 2005 s cílem splnit závazky vyplývající z Kjótského protokolu (redukce emisí skleníkových plynů o 8% do roku 2012). Do tohoto schématu bylo zahrnuto okolo 10 tisíc největších evropských průmyslových komplexů. Podle názoru Komise se současný systém osvědčil, je ho však třeba po roce 2012 nahradit novým schématem, které by zajistilo razantnější redukci emisí tak, aby byl v roce 2020 splněn dvacetiprocentní cíl. V roce 2012 se při tom očekává snížení množství vypouštěných skleníkových plynů v EU oproti roku 1990 asi o 7,4%.
V posledních dnech před zveřejněním „environmentálního“ balíčku se mezi zainteresovanými stranami rozhořela ostrá debata ohledně prosazování OZE a cílů pro podíl biopaliv. Spor se vedl především nad vhodností mechanismu vycházejícího z takzvaného principu země původu pro OZE a také nad udržitelností produkce první generace biopaliv.
Témata:
Po intensivních jednáních mezi všemi zainteresovanými stranami předložila Komise včera rozsáhlý balíček opatření klíčový pro splnění cílů stanovených minulý rok v březnu.
Pro emise skleníkových plynů je navržen nový systém, který by měl platit od roku 2013 do roku 2020. Pojďme se tedy podívat na jeho hlavní prvky. Emise skleníkových plynů by v odvětvích zahrnutých do schématu obchodování s emisními povolenkami (EU-ETS) měly v roce 2020 dosahovat hodnot o 21% nižších než v roce 2005. Počet vydaných emisních povolenek se bude každoročně snižovat téměř o 2%. Do obchodování s povolenkami budou zahrnuta další průmyslová odvětví jako např. letectví nebo petrochemie i další skleníkové plyny. Cíle pro jednotlivé státy se liší podle vyspělosti – čím bohatší stát, tím větší požadovaná redukce emisí. Naopak u chudších států vzhledem k očekávanému růstu HDP Komise povolí i navýšení emisí. Česko bude moci v roce 2020 v odvětvích, která nebudou součástí EU-ETS, vypustit o 9% CO2 více než v roce 2005. Zvýhodnění se v novém schématu dočká také technologie CCS. Uložené plyny se nebudou počítat do emisního cíle.
Návrh Komise také počítá s postupným zaváděním aukcí emisních povolenek – to znamená, že by je průmyslové podniky nedostávaly zadarmo jako doposud. Pro energetiku má být princip aukcí zaveden povinně už od roku 2013, což by mělo vést k významnému zvýšení cen elektřiny. O tom, které podniky a odvětví se aukcím vyhnou, se bude dále jednat. Jednotlivé země budou moci jako doposud, i když v limitované míře, plnit své cíle pomocí financování projektů v rozvojových zemích. Nejdůležitější pro významnou redukci skleníkových plynů bude podle Komise dohoda na mezinárodní scéně.
Cíl pro obnovitelné zdroje energie zůstává na hodnotách z loňského března – EU jako celek by měla zvýšit jejich podíl ze současných 8,5% na 20% v roce 2020. V případě OZE bude nucen každý stát sedmadvacítky zajistit růst jejich podílu minimálně o 5,5%, dodatečné zvýšení pak bude záviset na úrovni HDP jednotlivých zemí. Pro Česko byl stanoven cíl 13%.
I konečný návrh Komise počítá s tzv. garancemi původu (GOs), které budou dokazovat, že určitá energie byla vyrobena z obnovitelných zdrojů. Členské státy tak mohou své cíle pro obnovitelné energie splnit i pomocí investic do OZE v jiných zemích. To mohou ale udělat až po splnění svých dílčích cílů pro OZE. Je sice pravda, že směrnice navrhovaná EK se zaměřuje především na rozsáhlé investice do OZE, nicméně zmiňuje také nutnost zvýšení energetické účinnosti a prosazování určitého minimálního podílu OZE v nových či rekonstruovaných budovách.
Pro biopaliva je cílovou hodnotou 10% pro každý členský stát zvlášť. Brusel se v posledních dnech před zveřejněním balíčku dostal pod tlak ze strany některých neziskových organizací a „zelených“ politiků, kteří se domnívají, že desetiprocentní cíl pro biopaliva není udržitelný. Komise proto do konečného návrhu zařadila závazné minimální limity pro uspořené emise skleníkových plynů a také přesně vymezila, který typ krajiny nelze pro produkci energetických plodin využít (např. staré lesy, bažiny, apod.)
Stanoviska:
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso prohlásil: „Vyřešit otázku změny klimatu je fundamentální politickou zkouškou pro naši generaci. Naším úkolem, dokonce naší povinností, je poskytnout správný politický rámec pro novou podobu evropského hospodářství, které bude šetrnější k životnímu prostředí, a nadále zaujímat vedoucí pozici v rámci mezinárodní činnosti na ochranu naší planety. Balíček návrhů je nejen reakcí na tuto výzvu, ale i správnou odpovědí na otázku zabezpečení energie a zároveň představuje příležitost vytvořit v Evropě tisíce nových podniků a miliony pracovních míst. Této příležitosti musíme využít.”
Komisař pro energetickou politiku Andris Piebalgs zdůraznil: „V době stoupajících cen ropy a obav z klimatických změn představují zdroje obnovitelné energie příležitost, kterou nesmíme promeškat. Pomohou nám omezit naše emise CO2, zabezpečit dodávky a vytvořit pracovní místa a růst v odvětví vyspělých technologií. Začneme-li jednat už nyní, zaujme Evropa v úsilí směřujícím k ekonomice s nízkým podílem uhlíku, kterou naše planeta naléhavě potřebuje, vedoucí pozici.”
„Navržené zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 13 % koncové spotřeby prakticky zcela odpovídá procentu, které česká vláda Evropské komisi předložila. Je vidět, že na Generálním ředitelství pro energetiku vládne racionální duch, na rozdíl od Generálního ředitelství pro životní prostředí, které minulý rok výrazně snížilo příděl emisních povolenek pro Českou republiku,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. K obchodování s emisními povolenkami řekl: „Evropská komise navrhuje, aby se od roku 2012 lineárně snižoval příděl emisních povolenek pro jednotlivé členské státy. S tímto návrhem nesouhlasím. Množství povolenek pro Českou republiku by se tak dostalo pod limit, kvůli kterému podala česká vláda na Komisi žalobu,“ řekl dále ministr Říman.
“Je důležité mít stanovena jasná dlouhodobá pravidla regulace CO2, aby měly energetické společnosti stabilní rámec pro jejich miliardové investice do výstavby tolik potřebných nových elektráren. O to se návrh směrnice snaží. Za nejdůležitější považujeme potvrzení závazku významně snížit v EU emise CO2 a využít k tomu mimo jiné systém aukcí,“ řekl Alan Svoboda, obchodní ředitel ČEZ a dodal: „Je nutné si uvědomit, že detailní pravidla aukcí vč. celkově vydaného objemu povolenek a podílu jejich aukcionování a alokaci pro třetí a následující obchodovací období výrazně ovlivní i vývoj ceny elektrické energie. Jednoduše řečeno čím přísnější systém bude, tím dražší opatření na úsporu povolenek budou společnosti nuceny realizovat a tím stoupnou i výrobní náklady elektřiny.“ K nové směrnici o využívání OZE Svoboda uvedl: „V návrhu směrnice vítáme zejména možnost převodu části závazků mezi jednotlivými zeměmi a za určitých podmínek i mezi jednotlivými zařízeními, ale navržená opatření mají stále daleko ke vzniku celoevropského trhu se zelenou elektřinou, který by podle mého názoru nejlépe a nejefektivněji odrážel rozsah závazku EU a vyvolané náklady na výrobu z obnovitelných zdrojů.“
Hnutí DUHA, zastává názor, že limity pro Česko měly být přísnější. „Vládní propočty potvrzují, že Česká republika může do roku 2020 zvýšit zelené energie na 18 % nebo rozhýbat moderní, čisté průmyslové technologie tak, aby exhalace skleníkových plynů klesly o 19 %. Proto může snadno splnit třinácti-, respektive osmiprocentní cíl, který komisaři dnes navrhli.“ (…) „Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého. Hlavními viníky jsou obstarožní uhelné elektrárny a vysoká energetická náročnost průmyslu. Největší fosilní zdroj ČEZ – Prunéřov – vypouští zhruba stejně exhalací jako všechna česká osobní auta dohromady. Ekonomika spotřebuje na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu asi 1,7násobně více energie než státy staré evropské patnáctky,“ uvádí se v tiskové zprávě Hnutí DUHA. Petr Holub z této ekologické organizace navíc řekl: „Česká republika má výborné inženýry, silné průmyslové firmy i tradici strojírenského průmyslu. Proto naše podniky nejenže mohou navržená čísla splnit, ale ještě při tom posuneme ekonomiku dopředu.“
Svaz průmyslu a dopravy ČR „souhlasí s nutností revize EU-ETS (evropský systém obchodování s povolenkami CO2). Tento systém nepřinesl žádné zlepšení (tj. snížení emisí CO2), zatěžuje evropský průmysl, nemotivuje k investicím do šetrných technologií. Navrhované změny systému EU-ETS nejsou zárukou zlepšení, pro průmysl Evropy by znamenaly mnohem větší zatížení. Pro Českou republiku, jejíž ekonomika je víc než v jiných zemích závislá na průmyslové výrobě, představují vážnou hrozbu. Zejména volba tzv. aukčního systému, tedy dražba povolenek na emise je pro Českou republiku vzhledem k jejím přírodním a ekonomickým podmínkám nejhorší z možných cest snižování emisí.“ Toto jsou podle Svazu průmyslu a dopravy ČR hlavní hrozby dnes zveřejněného návrhu EK: „automatické krácení o příslušná procenta bez ohledu na specifické podmínky jednotlivých zemí nebo jednotlivých odvětví“, vystavení ekonomiky EU „nerovným konkurenčním podmínkám“, „akcelerace růstu cen elektrické energie v letech 2013-2020, a to v řádu desítek, ale pravděpodobněji stovek procent.“
Český europoslanec Jan Březina řekl: "V předloženém materiálu postrádám zdůraznění významu jaderné energie pro snižování emisí CO2. Přitom se jedná o nejčistší zdroj energie, který plně vyhovuje cílům ekologické strategie EU. EU by se měla přestat tvářit, že jaderná energie neexistuje a měla by ji zahrnout mezi obnovitelné zdroje energií."
Sonja Meister z ekologického hnutí Friends of the Earth uvedla: "Myslíme si, že v balíčku jsou některé silné prvky, které představují dobrý start na cestě k nové energetické budoucnosti EU, ale nedostatečné návrhy u emisí skleníkových plynů ukazují reálný nedostatek ambicí."
