inzerce
Po letech dohadů Evropský Parlament konečně kývnul na liberalizaci energetiky, i když ne v tak „tvrdé“ formě, jak původně navrhovala Komise. Kompromis se nerodil lehce a vzniknul za významného přispění českého předsednictví, které se na něm s poslaneckou delegací dohodlo už na konci března (Více k diskusím o liberalizaci energetiky v Unii viz EurActiv 25.3.2009).
Europoslanci nakonec dali zelenou návrhu, který počítá s tím, že si každá členská země zvolí jak pro sektor zemního plynu, tak elektřiny nejpřijatelnější formu liberalizace. Na výběr jsou tři možnosti.
Za prvé se mohou jednotlivé státy přiklonit k původní ideji Komise a nařídit úplné vlastnické oddělení (unbundling) výroby a distribuce energií. Tak to funguje už od začátku milénia v Česku v sektoru elektřiny, kde se o výrobu elektřiny stará ČEZ a distribuční sítě jsou ve vlastnictví ČEPSu. V obou těchto společnostech má majoritu stát.
Druhou možností – pro země, které se nechtějí pouštět do rozbíjení svých energetických gigantů, – bude přenechání vlády nad distribučními sítěmi takzvanému nezávislému systémovému operátorovi, přičemž jejich vlastnictví by zůstalo v rukou energetické společnosti.
Třetí úplně nejmírnější variantou liberalizace, prosazovanou především Německem a Francií, je vznik operátora, který by sice ovládal distribuční sítě, nicméně výrobci energie by si i tak na jejich fungování zachovali určitý vliv.
Právě třetí možnost by preferovali čeští plynaři a s jejich argumentací souzní například i europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL). „V zájmu zajištění naší energetické bezpečnosti bychom neměli oslabovat naše plynárenské podniky, a tak z nich činit snadnou kořist ruských dravců, kteří dychtivě čekají na příležitost, aby si mohli evropský trh s plynem podmanit,“ vysvětlil Březina.
Legislativní balíček myslí také na tyto „dravce“ (především na ruský Gazprom), a tak budou moci členské státy odmítnout za určitých podmínek mimoevropského zájemce o koupi energetických sítí. A to především pokud určitá společnost nesplňuje požadavek na vlastnické oddělení nebo v případě hrozícího ohrožení energetické bezpečnosti některé země Unie či celé sedmadvacítky.
Europoslanci, kteří ještě donedávna odmítali pro sektor elektřiny jinou možnost, než úplný vlastnický unbundling, dostali od členských států za svůj souhlas s kompromisem odměnu: zvýšenou ochranu spotřebitele. Ten bude mít například právo na bezplatnou změnu dodavatele plynu nebo elektřiny a to do třech týdnů, na lepší informovanost nebo na přístup k „nezávislé službě pro stížnosti a k alternativnímu systému opravných prostředků“.
Než vstoupí legislativní balíček v platnost, čeká ho ještě formální schválení Radou.
