inzerce
Jan Dusík včera novinářům potvrdil to, o čem už pozorovatelé spekulují několik měsíců: ocitl se mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně stojí společnost ČEZ, zaměstnavatelské svazy, odbory a premiér Fischer (ten Dusíka v pondělí vyzval, aby na Prunéřov kývl) a na straně druhé partaj, která Dusíka do jeho křesla nominovala, tedy Strana zelených a především pak její bývalý předseda Martin Bursík.
„Mezinárodním posouzením chci oprostit proces EIA (komplexní posouzení vlivu modernizace elektrárny na životní prostředí, pozn. red.) od politických a ekonomických tlaků. Věřím, že posouzení nezávislým mezinárodním týmem pomůže objektivitě celého procesu,“ uvedl včera Dusík s tím, že „pro zajištění plné nezávislosti bude posouzení zadáno přímo ministerstvem, nikoli oznamovatelem“, tedy společností ČEZ. Podle Dusíka souhlasil s navrhovaným řešením i premiér Fischer.
Jádrem sporu o vydání povolení EIA je to, zda by měl Prunéřov po své modernizaci dosáhnout vyšší účinnosti, než navrhuje společnost ČEZ nebo ne. Energetici plánují její navýšení ze současných 33 % na 39 %, což je ovšem podle názoru MŽP i ekologických organizací málo.
ČEZ podle ministerstva odmítl výzvu k předložení alternativy s vyšší účinností, a tak ani není jasné, o kolik by byla dražší (vyjádření ČEZu jsou v tomto směru rozporuplná). „Oznamovatel navrhl řešení záměru v procesu EIA jako jednovariantní s tím, že jinou variantu nepředložil ani na základě dodatečné výzvy ke zpracování takové varianty, která by odpovídala ve všech parametrech tzv. nejlepším dostupným technikám (BAT),“ stěžuje si MŽP.
Podle BAT, které jsou klíčové pro další fázi schvalování modernizace Prunéřova (posuzují se v rámci tzv. integrovaného povolení IPPC), by elektrárna měla dosáhnout účinnosti 42 až 45 %.
To je také hlavní důvod, proč se proces EIA táhne už od června 2008, kdy ČEZ požádal o zahájení řízení. Krátce poté totiž tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík označil (právě kvůli nízké účinnosti) plány ČEZu za nepřijatelné a požádal o předložení alternativy, která by byla v souladu s BAT.
Jak už bylo řečeno, „plán B“ se MŽP na stůl nikdy nedostal a Bursíkův nástupce Ladislav Miko už ho ani nevyžadoval. Po příchodu Jana Dusíka začal výrazně sílit tlak na schválení EIA, ovšem nezaháleli ani odpůrci elektrárny – vzpomeňme například na akci Greenpeace s výzvou Mikronésie proti modernizaci Prunéřova (EurActiv 17.12.2009). Ekologové upozorňují, že elektrárna je největším zdrojem emisí CO2 v Česku.
Podle pozorovatelů ale Dusíka k dalšímu nervóznímu vyčkávání (MŽP dokonce před třemi týdny zrušilo tiskovou konferenci o EIA pro Prunéřov) přiměly především apely z jeho domovské Strany zelených.
Je tak možné, že se mezinárodní posouzení EIA bude táhnout několik měsíců a k verdiktu do voleb nedojde. Ovšem jedná se pravděpodobně jen o odklad vydání povolení EIA.
Preference zelených se totiž nyní pohybují pod hranicí volitelnosti do sněmovny a obě nejsilnější partaje – ČSSD a ODS modernizaci Prunéřova podle současných plánů ČEZ podporují. Ve hře je hodně: investice za 25 miliard korun a tedy také zakázky pro řadu tuzemských firem a tisíce pracovních míst.
