inzerce
Závěr studie International Food Policy Institute vypracované pro Evropskou komisi je jasný: pěstování plodin pro výrobu biopaliv významně mění využívání půdy a může mít nezanedbatelné dopady na životní prostředí. To ale platí jen v případě, že jejich podíl na celkovém objemu pohonných hmot překročí jistý podíl, – což Unii zatím nehrozí.
Podle směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (OZE), která je součástí tzv. klimaticko-energetického balíčku, by podíl OZE v dopravě měl do roku 2020 vystoupat na 10 %. Dle představ Komise se bude jednat o mix biopaliv (první i druhé generace), elektrických článků, případně dalších „zelených“ paliv jako je třeba vodík (více informací viz link dossier Biopaliva pro dopravu).
Problém je však v tom, že Brusel předpokládá (a z těchto údajů vychází i zmiňovaná studie), že tzv. biopaliva první generace, která z polí vytlačují zemědělské plodiny, se budou na 10% cíli podílet pouze 5,6 %.
Podle expertů nicméně auta na elektrické články či biopaliva druhé generace (využívají nezemědělské plodiny a odpad) nebudou do roku 2020 natolik rozšířena, aby získala v palivovém mixu podíl 4,4 %. Nehledě k tomu, že většina elektřiny pochází z neobnovitelných zdrojů, a tak se dá o „zelenosti“ elektrických aut silně pochybovat.
Začalo se tak spekulovat, jestli Komise nesměřuje k přehodnocení 10% cíle. Mluvčí komisaře pro energetiku Guentera Oettingera Marlene Holzner však pro server BusinessGreen uvedla, že „studie neposkytuje žádné informace, které by cíl zpochybňovaly“. „Není tam nic o tom, že by prosazování biopaliv bylo špatné,“ uzavírá Holzner.
Ekologičtí aktivisté to ale vidí jinak: podle nich je studie dalším důkazem o pomýlenosti podpory biopaliv ze strany Unie, za níž stojí silná zemědělská a průmyslová lobby. „Důkazy proti současnému 10% cíli mluví jednoznačněji, než kdykoliv dříve,“ uvedl Adrian Bebb z ekologické organizace Friends of the Earth Europe.
„Zelení aktivisté“ dokonce na začátku března zažalovali Komisi, že tají důležité informace o biopalivech (EurActiv 9.3.2010). Nedávno také unikla na veřejnost e-mailová korespondence v rámci evropské exekutivy, z níž vyplývá, že dopady pěstování plodin pro biopaliva ještě nejsou dostatečně prozkoumány na to, aby se mohl naplnit 10% cíl.
Studie International Food Policy Institute je první ze čtyř, které si Komise objednala, aby sama do konce roku mohla předložit vlastní dokument shrnující poznatky týkající se vlivu pěstování plodin pro biopaliva na celkové emise skleníkových plynů.
Směrnice o OZE sice zavádí kritéria udržitelnosti biopaliv, ale zatím není jasné, jak je mají členské státy počítat. Komise má sdělení, které by chybějící instrukce dodalo, zveřejnit během několika dalších týdnů (EurActiv 5.2.2010).
Podle norem obsažených ve směrnici musí být emise CO2 z biopaliv alespoň o 35 % nižší oproti fosilním palivům. Toto kritérium se má v čase zpřísňovat – v roce 2017 se má jednat už o 50 % a v roce 2018 o 60 %.
Biopaliva v posledních týdnech dostávají jednu ránu za druhou. Studie zadaná britskou vládou například ukazuje, že používání fosilních paliv v dopravě je k životnímu prostředí šetrnější než biopaliva první generace vyráběná z palmového nebo řepkového oleje.
Analýza dopadů povinného používání biopaliv v USA zase doložila, že nepřímé dopady této politiky (především nadměrné rozšiřování zemědělské půdy pro pěstování kukuřice) „stačí na to, aby vyrušily přínosy, které má kukuřičný etanol na globální klima“.
Největší kritice však biopaliva čelila v roce 2008, kdy i studie Světové banky potvrdila, že se výrazně podílela na celosvětovém vzrůstu cen potravin.
