inzerce
Jak známo, projednávání klimaticko-energetických návrhů brzdí v současné době skupina zemí, které k Unii přistoupily v roce 2004, vedená Polskem. To má strach, že zvlášť při nynějším ekonomickém vývoji by prosazování nové legislativy vedlo ke krachům a masivnímu propouštění. Země z bývalého východního bloku mají navíc pocit, že jsou trestány, místo, aby byly odměněny, za výrazné snížení emisí CO2 v devadesátých letech. Komise totiž navrhuje změnu referenčního roku (který poslouží jako báze pro výpočet redukce emisí) z roku 1990 na rok 2005 s tím, že až pro tento rok má k dispozici první spolehlivá data o exhalacích skleníkových plynů.
Zdroj z Rady EurActivu řekl, že si vzhledem ke „komplexnosti balíčku a rozdílnosti pohledů různých států na redukci emisí skleníkových plynů" neumí dohodu vůbec představit. Optimisté však stále upínají své pohledy k Summitu EU, který se uskuteční 11. a 12. prosince tohoto roku v Bruselu. Pořád totiž věří, že „zabere“ autorita francouzského prezidenta Sarkozyho, který si dal za cíl balíček během francouzského předsednictví schválit.
Je však otázka, jestli by si Evropa měla přát dohodu za každou cenu. Podle nedávné zprávy Financial Times totiž Paříž připravuje kompromisní plán, který by měl Polsku a dalším zemím zajistit milióny povolenek zdarma pro sektory, které jsou závislé na fosilních palivech. Pokud by ovšem podobný návrh prošel, znamenalo by to výrazný ústup od původních ambiciózních plánů Komise, které počítaly například s plným zavedením aukcí pro energetické firmy už od roku 2013. Autorita Unie by také jistě poklesla při vyjednávání o nové klimatické dohodě na mezinárodní úrovni.
Role Evropského parlamentu při diskusích o návrhu bude také velmi důležitá, konkrétně se o balíčku bude v plénu jednat už 3. a 4. prosince. Zasedání bylo posunuto na dřívější termín, jak se všeobecně předpokládá, kvůli tomu, že případné kladné stanovisko poslanců (vyslovené krátce před zimním summitem) by vytvářelo tlak na členské státy, aby také dosáhly dohody. Zastánci klimaticko-energetického balíčku v posledních týdnech podléhají nervozitě, protože v případě průtahů se schvalováním by mohl být vážně ohrožen. Funkční období tohoto Evropského parlamentu totiž končí v březnu a nikdo neví, jestli budou nástupci dnešních poslanců k návrhu vstřícní. 
