inzerce
Paolo Scaroni, výkonný ředitel společnosti Eni Spa, na houstonské konferenci výzkumné energetické společnosti Cambridge Energy Research Associates řekl, že spojení obou plynovodů by bylo tím, co bankéři nazývají „důvody pro akvizici“. Informovala o tom agentura Bloomberg.
„Pokud by se všichni obchodní partneři dohodli, že oba plynovody na část trasy spojí dohromady, ušetřili bychom počáteční náklady i provozní výdaje a zvýšili bychom tak návratnost investic,“ dodal Scaroni.
Evropa by měla podporovat výstavbu infrastruktury, která by umožnila zásobování zemním plynem z nových ložisek v Africe, Turkmenistánu a Kazchastánu, prohlásil Scaroni. V současnosti se evropská roční spotřeba plynu pohybuje kolem 500 miliard metrů krychlových. Do roku 2020 bude Evropa možná potřebovat 180 miliard krychlových metrů plynu ročně navíc. Pro srovnání, Rusko v současnosti dodává do Evropy 120 miliard krychlových metrů za rok.
V případě, že by se oba plynovody spojily a byly tak schopny dodávat energii na klíčové trhy, evropskou poptávku by pak mohly pomoci uspokojit nové zdroje plynu z Afriky, Turkmenistánu a Kazachstánu, dodal Scaroni.
Pokud by se obě stavby částečně propojily, jak navrhuje Scaroni, investoři by si museli vybrat, kam umístí rozsáhlý nový úsek plynovodu. V úvahu by připadalo Srbsko nebo Rumunsko. I kdyby ke sloučení nedošlo, plynovod Nabucco by nejspíš splnil svůj účel - zásobovat Evropu plynem z jiných než ruských zdrojů.
EurActiv požádal o komentář Evropskou komisi. Ta se ovšem v této fázi odmítla k italským návrhům vyjádřit. Mluvčí konsorcia projektu Nabucco návrh také nekomentoval, nebyl totiž k zastižení.
Nabucco by měl do Evropy dopravovat plyn z Kavkazu a Blízkého východu. Vedl by přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska. Evropa chce pomocí tohoto projektu diverzifikovat dodávky energií, nechce být totiž tolik závislá na ruských zdrojích.
Členy konsorcia projektu Nabucco jsou významné evropské energetické společnosti – rakouská ÖMV, maďarská MOL, německá RWE, rumunský Transgaz, bulharský Bulgragaz či Botas z Turecka. Tři zástupci konsorcia - ÖMV, MOL a Bulgragaz – však zároveň přislíbili spolupráci na konkurenčním South Streamu, čímž vyvolaly debatu o střetu zájmů.
Plynovod South Stream má vést přes Ukrajinu, Černé moře a Bulharsko, kde by se měl rozdělit na dvě větve - jedna by plynem zásobovala Itálii a Řecko, druhá by vedla přes Rumunsko, Srbsko, Maďarsko a Slovinsko až do Rakouska. Ruský Gazprom, který za projektem stojí, nedávno oznámil, že by toto rozdělení mohlo více než zdvojnásobit kapacitu plynovodu (z plánovaných 31 miliard krychlových metrů ročně na 63). Na projektu South Stream se kromě Gazpromu podílí 50 % i italská společnost Eni.
