Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Nová směrnice o průmyslových emisích: energetici jásají

(en)

Zdroj: CreativeCommons.org, autor: FaceMePLS

09.07.2010
Evropský parlament tento týden schválil kompromisní znění směrnice o průmyslových emisích, která zpřísňuje ekologické limity pro velké průmyslové podniky. Končí tak dlouhá bitva mezi industriální a zelenou lobby.

inzerce

Nová směrnice stanovuje přísnější omezení týkající se množství znečišťujících látek, které mohou velké průmyslové podniky a elektrárny vypouštět do ovzduší. Postupně tak mají klesat koncentrace oxidů dusíku, síry nebo prachu, které jsou odpovědné za špatnou kvalitu ovzduší a šířící se respirační problémy.

Čerstvě schválená legislativa je kombinací sedmi již existujících směrnic, které se týkají ochrany ovzduší, především pak té o „velkých průmyslových spalovnách“ nebo „o integrované prevenci a kontrole znečištění“ (IPPC). Ta zavazuje více než 50 tisíc evropských průmyslových závodů k tomu, aby získaly „integrované povolení“ k provozu na základě splnění ekologických standardů.

Přísnější regule? Pokud budou členské státy chtít

Podmínky pro obnovení tohoto povolení se však mají díky nově schválené legislativě postupně zpřísňovat: tvrdší limity mají platit od roku 2016. I nadále se ovšem instalované zařízení bude posuzovat podle kritéria „nejlepších dostupných technologií“, respektive těch technologií, které za přijatelnou cenu přinesou velmi dobrou ochranu životního prostředí.

Právě v té „přijatelné ceně“ je ovšem háček. I nová směrnice totiž členským státům umožňuje, aby kvůli specifickým lokálním podmínkám nebo vysokým nákladům na instalovanou technologii, které jsou „nepoměrné k environmentálním přínosům“, povolily horší než nejlepší dostupnou technologii.

To není vůbec po chuti europoslancům, kteří se obávají, že některé členské státy podlehnou průmyslové lobby a budou tohoto ustanovení zneužívat (což je prý i současná praxe). Podle zpravodaje návrhu Holgera Krahmera však nechtěly členské státy ustoupit v této záležitosti ani o malý krůček. Kompromis však i tak přináší lepší ochranu životního prostředí a přitom nechává prostor pro rozvoj evropského průmyslu, myslí si Krahmer.

Až naprší a…

Další hořkou pilulkou, kterou musel Evropský parlament spolknout, jsou dlouhá přechodná období, než začnou nové přísnější limity platit. Ta byla do návrhu zapracována především pod tlakem Velké Británie, Itálie a Polska, ale podporovaly je i další země včetně Česka.

Dlouhá přechodná období samozřejmě vadí ekologům. „Prodloužení provozu obstarožních, špinavých uhelných elektráren či tepláren, které europoslanci a také vlády - včetně české - odsouhlasili, je obrovský ústupek velkým znečišťovatelům na úkor lidí,“ řekl EurActivu Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA s tím, že „provozovatelé věděli asi patnáct let dopředu, že staré špinavé elektrárny musí modernizovat“. Jinými slovy, zaspali.

Od kdy tedy reálně začnou přísnější limity platit? Oficiálně od roku 2016. Ovšem členské státy mohou vypracovat tzv. „transformační plány“ a tento deadline posunout až k roku 2020. I to však není konečná. Pokud budou staré závody fungovat od roku 2016 do roku 2023 maximálně 17,5 tisíc hodin, nemusí přísnější limity až do roku 2023 plnit.

Průmyslníci a energetici dosažený kompromis chválí. Přechodná období jsou podle nich nezbytná k hladkému přechodu na modernější technologie. „Dosažený kompromis vítáme, neboť poskytuje průmyslu dostatečná přechodná období před dosažením přísnějších limitů,“ uvedla pro EurActiv šéfka evropské agendy ČEZ Zuzana Krejčiříková.

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top