inzerce
Evropská unie se zavázala, že bude do roku 2020 čerpat 20% potřebné energie z OZE (což je stanoveno v příslušné směrnici). Tento závazek pro energetiky znamená jediné: produkovat 35% elektřiny z OZE – tedy o 15% více, než nyní, upozorňuje Lars Josefsson.
Prezident Eurelectric si myslí, že směrnice o OZE znamená velkou výzvu, neboť počítá se zachováním 27 různých schémat na podporu „zelené“ elektřiny, ale zároveň má sloužit k dotváření jednotného unijního trhu.
„Více než třetina evropské elektřiny může být odříznuta z trhu a uzavřena do zvláštního netržního režimu,“ obává se Josefsson.
Podle dat Eurelectric mohou členské státy do roku 2020 snížit roční náklady na podporu OZE o 17 miliard eur, pokud dovolí, aby se s obnovitelnými zdroji obchodovalo na unijní úrovni. Josefsson se domnívá, že členské státy by měly tlačit na prosazování společných nástrojů podpory OZE a dalších flexibilních mechanismů, které obsahuje směrnice. Pokud budou úspěšné, dočkáme se „extrémně pozitivního efektu v podobě propojování regionálních trhů,“ myslí si Josefsson.
„Co víc, pokud chceme zvládnout nestabilní přísun elektrické energie z OZE, je propojení regionálních trhů nezbytností. Ta nestálost se dá zvládnout právě zvýšením přeshraničních toků,“ řekl Josefsson především v narážce na přetížení sítí kvůli větrným elektrárnám.
„Dnešní rozvodné systémy byly stavěny na to, aby přenášely dobře predikovatelné objemy elektřiny v rámci centralizovaného schématu. Tento typ sítí ale není schopen čelit situaci, kdy se k nim snaží naráz připojit spousty producentů elektřiny,“ dodal.
Podle Josefssona je nezbytné, aby sítě umožnily obousměrný tok elektřiny, aby došlo k lepšímu monitoringu připojených zdrojů elektrické energie a aby se lépe plánovaly vyrovnávací kapacity elektřiny pro situace, kdy větrné a solární elektrárny nedodávají dostatek energie do sítě.
„Je to spíš tak, že lepší propojení sítí urychlí integraci unijních elektrických trhů, než naopak,“ tvrdí Josefsson. Prezident Eurlectric si uvědomuje, že rozvoj sítí je stále hlavně v rukou národních států, nicméně energetici by se rádi dočkali větší harmonizace v rámci Unie. Rozvoj sítí se podle něj v žádném případě neobejde bez veřejné podpory.
Josefsson tvrdí, že pouhé prodlužování v současnosti platných schémat na podporu OZE za rok 2020 by bylo nákladné a do značné míry neefektivní. „Obchodování se zelenou elektřinou mezi členskými státy by přineslo snižování nákladů, protože by se výstavba realizovala v těch – z hlediska nákladů a výnosů – nejvýhodnějších podmínkách,“ říká Josefsson a dodává, že na větší mezinárodní spolupráci musí tlačit především Komise, přičemž k tomuto účelu může využít revizi směrnice o podpoře OZE v roce 2014.
Josefsson také tvrdí, že současná schémata na podporu OZE nejsou vzhledem k ambiciózním unijním cílům dostatečná. Navíc podle něj rozvoj OZE brzdí pomalý nástup aukcí povolenek v rámci systému EU ETS. Na konci minulého roku si totiž řada členských států vymohla výjimky pro průmyslová odvětví závislá na fosilních palivech.
Celý rozhovor v anglickém jazyce si můžete přečíst zde.
