inzerce
Souvislosti:
Evropská unie začala s liberalizací trhů s energiemi v letech 1996-1998. Cílem bylo vytvořit jednotný vnitřní trh s elektřinou a plynem, který by přispěl k posílení efektivity energetického odvětví a konkurenceschopnosti ekonomiky.
Do dnešní doby liberalizační proces značně pokročil, byť v různých zemích různým tempem. Došlo například k oddělení výroby a distribuce energií, které má mimo jiné umožnit přístup třetích stran, a skupiny odběratelů postupně dostávaly právo na výběr dodavatele. Od 1. července 2007 si mohou své dodavatele elektřiny a zemního plynu volně vybrat všichni odběratelé.
Přesto však zůstává vnitřní trh s energiemi nedokončený. Na jedné straně je to z důvodu neúplného převedení evropských směrnic pro trhy s elektřinou a plynem – některé členské země například projevují ochranářské tendence, kdy na domácí trhy nechtějí pustit zahraniční energetické společnosti – na druhé straně zůstávají nedořešené některé otázky, zejména podpora investic do infrastruktury, zajištění spravedlivého přístupu nových výrobců k síti nebo posílení transparentnosti.
Odpověď na tyto otázky v současné době připravuje Evropská komise, která by měla na podzim představit svůj třetí balíček, který se zaměří na čtyři oblasti: vlastnické oddělení infrastruktury pro přenos a výrobu, účinnější regulaci, lepší spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav a posílení investic do infrastruktury.
Témata:
Evropský parlament včera na svém plenárním zasedání ve Štrasburku hlasoval o zprávě, kterou předložil poslanec za EPP/ED Alejo Vidal-Quadras a která je příspěvkem do diskuse o podobě legislativního balíčku, který připravuje Evropská komise.
Podle Vidal-Quadrase by měla nová legislativa především „podporovat investice do infrastruktury nediskriminačním způsobem“, umožnit novým výrobcům volný přístup k přenosové soustavě a posílit transparentnost na trhu.
Poslanci jsou přesvědčeni, že jednou z hlavních příčin deformací na vnitřním trhu je veřejné vlastnictví energetických společností. Tato forma vlastnictví je podle poslanců již z podstaty méně transparentní a potenciálním investorům nabízí omezené informace. Navíc je závislá na politickém rozhodování.
V oblasti regulace navrhují poslanci posílit „evropský přístup“ ve snaze zlepšit spolupráci národních regulačních úřadů na evropské úrovni. Regulátoři by se takto měli zabývat především technickými a regulatorními překážkami pro přeshraniční obchod a propojení sítí. Národním regulačním orgánům mají zůstat pravomoci v oblastech, které se týkají pouze národních trhů.
Vlastnické oddělení přenosových soustav a výroby je podle zprávy EP účinným nástrojem, jak nediskriminačním způsobem podporovat investice do infrastruktury, zajistit spravedlivý přístup nových výrobců k síti a zvýšit transparentnost trhu. Zpráva však upozorňuje, že tento systém patrně nepovede k lepšímu propojení sítí a nevyřeší problémy s přetížením určitých míst.
Vlastnické oddělení, které ve svém návrhu podporuje také Evropská komise, je ovšem vysoce kontroverzní. Řada členských zemí (Německo, Francie, ČR a další) na červnové Radě hlasovala proti tomuto návrhu. Tyto země dávají přednost druhé variantě, jíž je vytvoření tzv. nezávislých systémových operátorů. Šlo by o nezávislé společnosti, které by byly pověřeny správou sítě, k vlastnickému oddělení přenosu a výroby by však nedošlo.
Stanoviska:
Alejo Vidal Quadras (EPP/ED), autor parlamentní zprávy, uvedl: „Souhlasíme s tím, že je třeba postupně odstraňovat regulované tarify. Současný systém regulace představuje překážku pro vnitřní trh, zejména s ohledem na obchod a vzájemná propojení. Navrhujeme proto vytvořit entitu, která by se na evropské úrovni těmito otázkami zabývala. Dokončení vnitřního trhu by v žádném případě nemělo omezit práva spotřebitelů. Je třeba aby závazky vůči občanům, kteří jsou nejvíce zranitelní, zůstaly zachovány.“
Jan Březina (EPP/ED) připomněl, že oddělení výroby a distribuce je nejspornějším bodem tohoto návrhu a jako takový musí být dále vyjasněn. Vyzval proto Komisi, aby prováděla studie dopadu a prověřila, zda neexistují jiné prostředky ke zvýšení transparentnosti a zajištění podmínek pro investice do infrastruktury. Pokud se Komise rozhodne pro oddělení výroby a distribuce, musí být podle Březiny provádění této směrnice připraveno velmi pečlivě, aby byla plně respektována vlastnická práva.
Vlastnické oddělování přenosu a výroby se nelíbí ani největší domácí energetické společnosti ČEZ. Účinného oddělení výroby a přenosu je podle ní možné dosáhnout i bez vlastnického oddělování aktiv. Řešením by podle ČEZ byla spíše situace, kdy je správou sítě pověřena třetí nezávislá společnost.
Další kroky:
Komise má třetí legislativní balíček pro vytvoření jednotného trhu zveřejnit letos koncem září.
