Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Plynovod Eastring si razí cestu mezi evropské prioritní projekty


Jean-Claude Juncker a Mirek Topolánek; zdroj: Evropská komise

04.11.2015
Na seznam projektů společného zájmu EU může za dva týdny přibýt plynovod Eastring, který má propojit střední a jihovýchodní Evropu s Tureckem. Projekt českého Energetického a průmyslového holdingu a slovenské vlády už sháněl podporu u předsedy Evropské komise Junckera a sympatie hledá i u české vlády. Na stole však nejdřív musí být přesná fakta.

inzerce

Plánovaný plynovod Eastring, který by mohl vést od slovenských Veľkých Kapušan až na bulharsko-tureckou hranici, sbírá první úspěchy.

Podle informací EurActivu se plánuje jeho zařazení na evropský seznam projektů společného zájmu (Projects of Common Interest – PCI), které mají šanci na rychlejší povolovací řízení a přístup k evropskému financování.

Zařazení na seznam nezaručuje jistotu realizace, přiznává Topolánek.

Na konci letošního roku má být seznam aktualizován a podle neformálních informací se na něj dostane i Eastring, který chce vybudovat společnost Eustream spoluvlastněná slovenským státem a českým Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH).

„Eastring byl již zařazen do desetiletého evropského plánu rozvoje sítí (TYNDP) a úspěšně prochází implementací do seznamu PCI,“ řekl redakci bývalý premiér Mirek Topolánek, který v EPH v minulosti zastával řadu funkcí a od srpna je členem představenstva Eustreamu.

Cesta mimo Ukrajinu

Zařazení na seznam však nezaručuje jistotu realizace, přiznává Topolánek. V minulosti se to ukázalo třeba v případě plynovodu South Stream, který měl vést plyn z Ruska do Bulharska a přes Balkán dále na západ.

Loni v prosinci Rusko projekt zastavilo z ekonomických důvodů a také proto, že neodpovídal evropským pravidlům pro liberalizovaný trh.

Jeho nástupcem se stal projekt Turkish Stream s plánovanou roční kapacitou 32 miliard kubických metrů (bcm), který má z Ruska přivádět surovinu do plánovaného plynového hubu na turecko-řecké hranici. Pro spotřebu Turecka má být určeno 15 bcm ročně a zbylých 17 bcm by mělo proudit dál do Evropy.

Rusko-turecký plynovod má být pro Moskvu cestou k obejití ukrajinského území, které už od roku 2019 nechce využívat pro tranzit plynu.

Na Turkish Stream by mohl být napojen i Eastring, který by mohl vést od bulharsko-turecké hranice přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko až na Slovensko (další alternativa počítá s tím, že by plynovod začínal na rumunsko-ukrajinské hranici).

Plynové kleště

Takové řešení by ale podle energetického konzultanta Vratislava Ludvíka energetické bezpečnosti Evropy příliš neprospělo.

Eastring by pak totiž pouze pomohl dokončit ruskou infrastrukturu obcházející Ukrajinu, kterou vedle Turkish Streamu tvoří severní plynovod Nord Stream. Ten má být do roku 2019 rozšířen o dalších 55 bcm ročně. V září se na tom ruský Gazprom dohodl s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.

„Projekty Turkish Stream a Nord Stream představují čelisti ‚plynových kleští‘, mezi nimiž leží území střední a východní Evropy včetně Balkánu. Region bude odsouzen k trvalému odběru ruského plynu se všemi bezpečnostními a cenovými důsledky,“ řekl EurActivu.

Něco takového by mohlo vadit i české vládě, která společně s partnery z Visegrádské čtyřky zachování tranzitu přes Ukrajinu podporuje.

„Vítáme každou diverzifikaci zdrojů a dopravních tras plynu do EU. Z tohoto pohledu nemáme problém s realizací avizovaných nadnárodních projektů Nord Stream II a Eastring,“ uvádí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) František Kotrba. „Z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu by však nebylo žádoucí, aby to znamenalo zastavení či výrazné omezení tranzitu plynu přes Ukrajinu,“ dodává.

Konec tranzitu

O snižování energetické bezpečnosti se zatím hovořilo hlavně v souvislosti s Nord Streamem.

„Rozšíření by mohlo výrazně zvýšit využití české tranzitní soustavy. Pokud by ale vedlo k ukončení tranzitu přes Ukrajinu, znamenalo by to snížení našich zásobovacích možností ze tří na dvě – Nord Stream a Jamal,“ komentuje případné dopady na Česko vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška

„Rusku dá Nord Stream II možnost kontrolovat trasy, množství i cenu, bude blokovat kapacity návazné infrastruktury pro případný tranzit zkapalněného zemního plynu nebo plynu z Norska,“ říká o rizicích Topolánek.

Při obejití Ukrajiny navíc ztratí tranzitní status i další země jako Rumunsko a Bulharsko. Oslaben bude i v případě Maďarska a Slovenska.

Znamenalo by to nejen znevýhodnění těchto zemí v budoucích jednáních s Moskvou. Tratil by na tom i Eustream, který v současnosti provozuje přepravu plynu přes slovenské území.

Schůzka s Junckerem

Pokračování výnosného byznysu by mohl zajistit právě Eastring, který může mít v první fázi kapacitu 20 bcm ročně. V případě potřeby by ji mělo být možné rozšířit až na 40 bcm.

Plynovod podle Topolánka nezávisí na jednom konkrétním zdroji. „Není nedostatek plynu, ale nedostatek cest,“ říká s tím, že Eastring tak může přivádět plyn v podstatě „odkudkoliv“.

Eustream svůj projekt představuje jako infrastrukturu, jejíž vybudování bude nezbytné pro vytvoření evropského trhu s plynem a propojení dvou nejlikvidnějších evropských trhů – německého a tureckého.    

Alternativně ho totiž lze využít i pro zpětný tok plynu z Německa přes Česko a Slovensko do Maďarska a dál. Teoreticky tak nevyžaduje zásobování „z jihu“.

„Eastring se postupně stává jedním z mála projektů, které by mohly zachovat tvář Evropské komise ohledně takzvané energetické unie – projektu, který je po vyhlášení a případné realizaci Nord Streamu II mrtvě narozeným dítětem,“ tvrdí Topolánek.

Právě energetická unie a rizika plynoucí z rozšíření Nord Streamu byly podle Topolánkových slov hlavním tématem jeho nedávné bruselské schůzky s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem.

„Nord Stream II do budoucna limituje snížení závislosti na ruském plynu. Eastring naopak umožňuje i ruskému plynu a ruským přepravcům vstup na evropský trh za standardních podmínek a současně zamezuje vytvoření závislosti na jediném dodavateli,“ říká o výhodách projektu.

Brzy na hodnocení

Na otázku, zda Eustream usiluje o podporu z Junckerova investičního balíčku nebo jiných evropských zdrojů, Topolánek odpovídá, že to „není priorita číslo jedna“.

„Finanční podpora, ať už z evropských fondů, Junckerova balíčku nebo ze strany Evropské investiční banky a podobně v této chvíli není na pořadu dne,“ řekl redakci.

Bartuška: „Eastring je zatím ve stádiu záměru. Rádi projekt prostudujeme, až bude na papíře.“

Co by však firma uvítala, to je krytí zad ze stran české vlády. „EPH je dnes jednou z největších českých energetických společností a podporu by dostat měl,“ myslí si Topolánek. Stejně jako Junckera tak prý chce české představitele informovat o rizicích případného rozšíření Nord Streamu a snížení bezpečnosti země v oblasti dodávek plynu.

Otázkou zůstává, jestli na tom má Česko skutečně zájem.

Podle mluvčího Kotrby MPO projekty Eastring i Nord Stream II sleduje a komunikuje o nich na bilaterální a expertní úrovni. K projektu Eustreamu se však zatím Česko hlouběji nevyjadřuje. Důvodem může být i to, že v současné chvíli není jasné, kudy by měl plynovod nakonec vést.

„Eastring je zatím ve stádiu záměru. Rádi prostudujeme přesný projekt, jakmile bude na papíře,“ řekl EurActivu Bartuška.

Hledání cest

„Z pohledu České republiky je Eastring v zásadě nepotřebný,“ tvrdí konzultant Ludvík.

Česko totiž může využít zásobování z Nord Streamu prostřednictvím navazujících plynovodů Opal a Gazela a po vybudování česko-polského propojení také z terminálu na zkapalněný zemní plyn v polském Svinoústí.

„Projekt je významný pro Slovensko a Maďarsko. Pokud by tedy vláda nějakým způsobem projekt podpořila, mohlo by to být pouze v rámci formátu Visegrádské skupiny,“ dodává.

„Rádi pomůžeme i našim sousedům na východ a jih od nás, aby dosáhli podobné míry bezpečí, jakou jsme si vytvořili my. Jaké konkrétní projekty zvolí, je na nich,“ říká vládní zmocněnec Bartuška.

Pokud by měl vzniknout plynovod, který by bezpečnost dodávek do Evropy zásadně posílil, bylo by to podle Ludvíka propojení plynových ložisek Íránu přes Ázerbájdžán nebo Arménii, Gruzii a Černé moře s existující přepravní soustavou na Ukrajině.

„Toto řešení je řádově méně investičně náročné, než soubory rozšířeného Nord Streamu, Turkish Streamu a všech nezbytných doplňujících plynovodů – včetně East Ringu,“ říká odborník. Podmínkou by ovšem bylo umožnění exportu zemního plynu z Íránu.

Autor: Adéla Denková

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top