inzerce
Souvislosti:
23. ledna 2008 předložila Evropská komise Evropskému parlamentu a Radě soubor návrhů, jejichž cílem je zvýšit do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu Unie na 20%. Součástí plánu jsou i individuální cíle pro jednotlivé členské země a indikativní střednědobé cíle.
Ve svém původním návrhu chtěla Komise také podpořit vznik celoevropského systému obchodování s virtuálními certifikáty, které by potvrzovaly, že energie pochází z obnovitelných zdrojů. Pod tlakem průmyslové lobby a členských zemí, které se obávaly, že by tento systém mohl ohrozit národní systémy podpory pro obnovitelné energie, ale nakonec tento plán z návrhu vypadl.
Témata:
Pro obnovitelné energie v Evropě „je to velký den“, říká nadšeně lucemburský poslanec Claude Turmes z frakce zelených v EP, který je autorem zprávy k energeticko-klimatické legislativě, o níž včera hlasovali poslanci v průmyslovém výboru.
Cílem legislativních návrhů je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v EU do roku 2020 na 20%. Turmes očekává, že jen samotní výrobci větrných turbín do roku 2013 předčí automobilový průmysl a stanou se největším zákazníkem ocelářského odvětví.
Po mnoha týdnech složitých vyjednávání mezi politickými uskupeními v Evropském parlamentu se více než 1.800 dodatků k zprávě poslance Turmese podařilo zhustit do 35 kompromisních návrhů. Poslanci v průmyslovém výboru EP (ITRE) včera podpořili drtivou většinou 50 poslanců. Pouze dva poslanci hlasovali proti.
Cukr a bič
Zpráva ponechává individuální národní cíle pro obnovitelné zdroje beze změny a počítá tak nadále s cíli, s nimiž ve svém původním návrhu přišla Evropská komise.
Turmesovi se ale podařilo získat podporu poslanců pro jeho návrh, aby Unie vytvořila členským zemím také střednědobé cíle. V případě, že by je členské země nesplnily, mohly by se dočkat finanční pokuty až do výše 110 eur za megawatt. Členské země, které by naopak střednědobé cíle překročily, by mohly získat finanční odměnu v rozsahu 30 až 40 eur za megawatt, říká Turmes.
V nejbližších týdnech se Turmes pokusí přesvědčit Radu o nutnosti zavedení finančních odměn a trestů. Přestože zpravodaj říká, že u vybraných členských zemí má jeho návrh „velmi dobrou odezvu“, není zcela jasné, bude-li jej ochotna podpořit většina členských zemí.
Země se budou moci podělit
Na rozdíl od potíží, kterým bude Turmes zřejmě muset čelit, až se bude pokoušet přesvědčit členské země o tom, že finanční odměny a postihy jsou pro rozjezd obnovitelných energií nezbytné, poslanec očekává, že druhý jeho návrh na zavedení flexibilních mechanismů členské země bez problémů podpoří. Tyto mechanismy jsou totiž prakticky totožné se společným návrhem, s nímž v minulosti přišla Velká Británie, Německo a Polsko.
Pokud by tyto návrhy vstoupily v platnost, členské země by se mohly podílet na společných projektech v oblasti obnovitelných zdrojů a nárůst vyrobených megawatt by se jim započítával k plnění jejich individuálních cílů. Znamenalo by to, že procentní nárůst energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v rámci každého projektu, by se mezi členskými zeměmi rozdělilo v závislosti na míře účasti v daném projektu.
Příkladem může být projekt obrovské větrné elektrárny, která by měla stát poblíž nizozemského pobřeží a do projektu hodlají investovat také Belgie a Lucembursko. Pokud by návrhy vstoupily v platnost, odrazily by se investice každé ze zemí v plnění jejich individuálních cílů, říká Turmes. Podobně by tomu bylo i v případě společného projektu Portugalska, Itálie i Španělska na dovoz solární a větrné energie ze severní Afriky.
Rozvodné sítě a budovy
Zpráva také přichází s návrhem, aby obnovitelné energie dostaly prioritní přístup k již existující energetické infrastruktuře. Členské země by si mohly navíc vytvořit nová pravidla, kterými by podpořily (případně přikázaly) využívání obnovitelných technologií u nových a stávajících budov.
Výbor stálých zástupců Rady (Coreper) se má nyní těmito tématy zabývat po technické stránce, ale lze očekávat, že otázka prioritního přístupu k sítím bude pro některé členské země představovat problém.
„Nejsem příliš velký optimista. Nevěřím že všechny členské země podpoří snahu o vytvoření prioritního přístupu k sítím,“ řekl Oliver Schäfer, politický ředitel Evropské rady pro obnovitelné zdroje (EREC), EurActivu.
Stanoviska:
Evropská komise „komplexní“ práci poslance Turmese a výboru ITRE k obnovitelným zdrojům vítá. V předvečer hlasování to poslancům řekl Hans Van Steen, šéf oddělení, které se na generálním ředitelství Evropské komise pro energetiku zabývá regulační politikou v oblasti obnovitelných zdrojů.
Steen ale vyjádřil obavy, že by systém společného plnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů mohl u členských zemí snížit motivaci k plnění individuálních národních cílů.
Většina politických uskupení v Evropském parlamentu reagovala na výsledek včerejšího hlasování kladně a zdá se tedy, že návrh má před hlasováním v plénu širokou podporu poslanců.
Britská poslankyně za liberály Fionna Hall dosažení „funkčního kompromisu“ přivítala a podíl své strany na úspěšném hlasování označila za „zásadní“. Německý křesťansko-demokratický poslanec Werner Langen poslanci Turmesovi poděkoval za jeho práci na přípravě kompromisních dodatků ke zprávě. Finanční postihy a odměny ale Langen označil za „špatný nástroj“.
Evropská rada pro obnovitelné zdroje (EREC) zprávu poslance Turmese přivítala, zejména pokud jde o výzvu k vytvoření závazných pravidel pro zavádění obnovitelných energií do budov. „Velmi to vítáme. Představuje to logickou cestu, která obnovitelné zdroje plně integruje do našeho každodenního života,“ říká politický ředittel EREC Oliver Schäffer v tiskovém prohlášení.
Výsledky hlasování přivítaly také česká ekologická sdružení. Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí DUHA svým hlasováním výbor „kývnul nejen na rozhýbání zelené energetiky v Evropě“. Podle jeho slov by nová pravidla mohla znamenat také „menší dovoz paliv, nižší účty pro domácnosti, nové technologie a větší konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Nová legislativa, říká Kotecký, by přispěla k vyšším investicím do „ultramoderních odvětví“. To je podle něj velkou příležitostí také pro Českou republiku „s výbornými inženýry, silnými průmyslovými
firmami i tradicí strojírenského průmyslu“.
Zuzana Krejčiříková, vedoucí oddělení evropské agendy energetické společnosti ČEZ nevěří, že by plénum Evropského parlamentu podpořilo takové návrhy, jako jsou střednědobé cíle nebo finanční sankce za jejich neplnění. Tyto dodatky podle jejího mínění odrážejí především skutečnost, že poslanec Claude Turmes je v parlamentu za stranu Zelených.
Pro ČEZ jsou ale důležité jiné otázky, jako je hlasování parlamentního výboru pro životní prostředí o obchodování s emisními povolenkami a aukce, které Komise plánuje zavést od roku 2013, dodává Krejčiříková. 
