inzerce
Souvislosti:
Liberalizace trhu s plynem je součástí třetího energetického balíčku, který Evropská komise představila vloni v září. Podle původního plánu Komise mělo dojít k úplnému vlastnickému oddělení výrobních a přenosových aktivit (tzv. vlastnickému unbundlingu) jak v sektoru elektřiny, tak v plynárenství.
Komise si od této varianty slibuje posílení konkurence na trzích s energiemi. Situace, kdy v řadě členských zemí dominantní energetické společnosti vlastní zároveň výrobu energií i jejich přenos podle evropské exekutivy brání vstupu nových výrobců energií na trh (například nízkými investicemi do přenosových kapacit).
Řadě členských zemí se ale návrh na úplné vlastnické oddělení nezamlouvá. Evropská komise proto přišla s alternativním návrhem tzv. nezávislého systémového operátora (varianta ISO), podle níž by společnosti nemusely svá aktiva oddělovat, řízením přenosových aktivit by ale byl pověřen nezávislý operátor, který by byl také zodpovědný za veškerá investiční a obchodní rozhodnutí.
Skupina osmi zemí v čele s Německem a Francií, v nichž působí velké integrované energetické společnosti jako je EdF nebo RWE, ale nesouhlasily ani s tímto návrhem a v lednu představily vlastní alternativní návrh tzv. třetí cesty, podle nějž by si energetické společnosti rovněž mohly své přenosové soustavy ponechat, ale jejich řízení by bylo odděleno od výrobních aktivit a bylo by přísně monitorováno. Evropská komise poté na základě tohoto návrhu předložila svůj návrh na vytvoření tzv. nezávislého provozovatele přenosové soustavy (varianta ITO). Ten by měl být od mateřské společnosti přísně oddělen a měl by odpovídat za běžný provoz, údržbu a také za investiční rozhodnutí.
Ministři pro energetiku počátkem června podpořili plán, podle nějž by si členské země mohly zvolit, kterou ze tří uvedených alternativ si zvolí (unbundling, ISO, ITO). Evropský parlament se ale o dva týdny později vyslovil pro „vlastnický unbundling“ jako jedinou alternativu liberalizace trhu s elektřinou. O liberalizaci na trhu s plynem jednali poslanci včera.
Témata:
Evropský parlament na svém plenárním zasedání ve Štrasburku včera podpořil dvě alternativy liberalizace trhu s plynem: vlastnický unbundling a variantu ITO, která vychází z francouzsko-německého návrhu třetí cesty. Variantu ISO během hlasování zamítl.
Odpůrci vlastnického unbundlingu v oblasti plynárenství dlouhou dobu poukazovali na specifika trhu s plynem. V řadě členských zemí je totiž většinovým (a často i jediným) dodavatelem zemního plynu ruský Gazprom. Země, k nimž patří i Česká republika se proto obávaly, že v případě, že by na trhu s plynem došlo k úplnému unbundlingu, mohly by jejich domácí trhy ovládnout společnosti propojené s Gazpromem a zvýšit tak jejich závislost na Rusku.
Evropský parlament tyto obavy na svém včerejším hlasování vyslyšel, ale k podmínkám, jimiž by se měl nezávislý provozovatel řídit přidal ještě další „pojistky“. Jednou z těchto pojistek má být vytvoření „nezávislého správce“, jehož úkolem má být ochrana „hodnoty aktiv nezávislého provozovatele přenosové soustavy“.
Tento správce by měl být také členem dozorčí rady složené ze zástupců plynárenské společnosti, zástupců provozovatele přenosové soustavy a zástupců dalších zainteresovaných stran. Dozorčí rada má rozhodovat o případech, které mohou mít „významný dopad na hodnotu aktiv akcionářů“. Nezávislý správce by za určitých podmínek mohl rozhodnutí dozorčí rady vetovat.
Mezi dalšími pojistkami figuruje vytvoření souboru opatření, která mají zabránit diskriminujícímu jednání vůči ostatním účastníkům trhu a jmenování osoby, která bude zodpovědná za naplňování těchto opatření.
Vzhledem k tomu, že pravidla, která požadují poslanci jsou přísnější než ta, která podpořily členské země, lze očekávat další bouřlivá jednání mezi Radou a Parlamentem. Potíž je ale v tom, že času již mnoho nezbývá. Francie dala najevo, že liberalizace energetiky nebude patřit mezi její priority a hledání kompromisu tak zřejmě „spadne“ na Českou republiku, která se předsednictví ujme k 1. lednu 2009. Jednání je ale potřeba stihnout do března. Poté totiž začne kampaň před volbami do Evropského parlamentu a Parlament de facto nebude o ničem rozhodovat. Dohoda o liberalizaci energetiky by pak spatřila světlo světa nejdříve v roce 2010.
