inzerce
České předsednictví ve svých prioritách označuje energetickou bezpečnost za „nezbytný předpoklad hospodářského rozvoje EU a její politické stability“.
Evropská unie by se podle něj měla zabývat v první řadě otázkou dostatečných výrobních kapacit. Předsednictví proto hodlá během následujících měsíců zpracovat analýzu poptávky a nabídky, která by přinesla informace o stávajících potřebách zemí EU. Zároveň by rádo zahájilo diskusi o legislativních překážkách, které brání rozvoji infrastruktury a o možnostech, jak tyto překážky odstranit.
Neméně důležitá je v souvislosti s bezpečností v oblasti elektroenergetiky také otázka diverzifikace zdrojů. V této souvislosti se opět připomíná nejen problém závislosti na dovozu energetických surovin jako je zemní plyn, který řada členských zemí intenzivně využívá pro výrobu elektrické energie, ale také snižování emisí skleníkových plynů v souvislosti se změnami klimatu, k němuž se Evropská unie zavázala v roce 2007.
S tlakem na snižování emisí souvisí také evropský závazek (potvrzený v energeticko-klimatickém balíčku, který Evropská rada schválila v prosinci 2008) na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na úkor fosilních zdrojů. Hlas českého průmyslu, který nalézá pochopení také u řady vládních politiků ale varuje před odklonem od domácích zdrojů fosilních paliv a argumentuje při tom právě energetickou bezpečností země.
Konkrétně v České republice má navíc silnou podporu také jaderná energie, která je na rozdíl od fosilních paliv bezemisní, ale kolem jejího využití existuje celá řada otázek souvisejících s bezpečností. Proto také jádro nemá podporu zdaleka ve všech členských zemích Evropské unie.
Neméně palčivý problém z hlediska bezpečnosti představuje otázka propojení a hladkého fungování evropské přenosové infrastruktury. Také tato oblast je součástí energetických priorit českého předsednictví. Jednotlivé národní rozvodné sítě nejsou dosud dostatečně propojeny a činnost provozovatelů přenosových soustav není dostatečně koordinována.
Nedostatečná koordinace se pak může projevit například nedostatečnými investicemi do přenosových kapacit nebo omezeným přístupem k sítím. Samotný problém představují odlišné systémy řízení přenosových soustav v jednotlivých členských zemích, které nejsou konstruované na fluktuace v důsledku výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. V této souvislosti se hovoří zejména o větrných elektrárnách, jejichž dodávky do sítě se mohou pod vlivem změn počasí rychle měnit a v extrémních případech mohou způsobovat výpadky proudu.
Se vznikem koordinačního orgánu, tzv. Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E), počítal třetí energetický balíček pro liberalizaci trhů s energiemi. Jeho projednávání se ale zastavilo během slovinského předsednictví kvůli sporům mezi Evropským parlamentem a členskými zeměmi a provozovatelé přenosových soustav proto koncem roku 2008 založili asociaci ENTSO-E sami.
Neméně závažnou otázku s důsledky pro bezpečné fungování trhu s elektřinou představuje také vznik celoevropské Agentury pro spolupráci evropských regulačních orgánů ACER (s nímž rovněž počítá třetí energetický balíček) a vymezení její role a pravomocí na jednotném evropském trhu s elektřinou.
Těmto otázkám, které souvisí s energetickou bezpečnosti na evropském trhu s elektřinou se bude také věnovat konference, která se v rámci českého předsednictví uskuteční pod záštitou vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry zítra, v pátek 30. ledna 2009, v Ostravě a na níž vedle ministrů ČR, Polska nebo Švédska vystoupí také komisař pro energetiku Andris Piebalgs a klíčoví hráči evropského energetického průmyslu.
