inzerce
Evropský solární průmysl se snaží získat výjimku z připravované novely evropské směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek (RoHS). Výrobci solárních panelů tvrdí, že zamýšlené zahrnutí solárních panelů do působnosti legislativy, která se původně vztahovala pouze na domácí elektrické spotřebiče a elektroniku, ohrozí jejich konkurenceschopnost a zbrzdí boj s globálním oteplováním. Vliv na zdraví lidí bude prý minimální.
S rozšířením působnosti směrnice na veškeré elektrické spotřebiče a elektroniku počítá loňský návrh švédského předsednictví. Pokud by byl schválen, musely by (v případě, že by se nepodařilo dojednat výjimku) přísnějším pravidlům podléhat také solární panely.
„Myslíme si, že pokud by se směrnice týkala také solárních panelů, poškodila by životní prostředí, společnost a solární průmysl daleko více, než současný stav, kdy v našem odvětví existují dobrovolné recyklační programy pro všechny typy tržně dostupných solárních modulů,“ říká Winfried Hoffmann, viceprezident Evropské asociace fotovoltaického průmyslu (EPIA) a viceprezident společnosti Applied Materials, která se zabývá výrobou polovodičů.
Pokud vezmeme v úvahu, že minimální životnost solárního modulu je 25 let, nevypadá pokus o jejich zahrnutí do legislativy, která primárně reguluje výrobky s kratším životním cyklem u nichž hrozí, že skončí na skládkách, „příliš logicky“.
Rozšíření působnosti směrnice by ovlivnilo i další segmenty trhu s obnovitelnými energiemi. Stejné požadavky by museli plnit také výrobci větrných turbín, palivových článků nebo geotermálních systémů. V souvislosti s tím se proto vynořily pochybnosti, zda by nová legislativa neznevýhodnila obnovitelné energie oproti tradičním fosilním zdrojům, které se směrnicí řídit nemusí.
Jasno nemají ani europoslanci. Zatímco někteří zastávají názor, že by solární panely měly být co nejekologičtější, jiní říkají, že by odvětví mělo mít právo na výjimku.
Pracovní verze zprávy Evropského parlamentu, o níž má parlamentní výbor pro životní prostředí jednat během června zvažuje udělení výjimky pro kadmium obsažené v tenkovrstvých solárních článcích (konkrétně se jedná o tellurid kademnatý). Ve zprávě se píše, že pozitiva vyplývající ze zákazu používání kadmia by nedokázala vyvážit negativa vyplývající z využívání energeticky náročnějších a z technologického hlediska podřadných alternativ.
Protiútok
Snahu vyčlenit solární panely z působnosti směrnice ale kritizují i někteří představitelé solárního odvětví. Tvrdí, že existence dobrovolných recyklačních programů nemůže sloužit jako dostatečný argument pro udělení výjimky.
Aliance pro netoxické solární technologie (NTSA) tvrdí, že jakékoliv snahy solárního odvětví recyklovat fotovoltaické moduly obsahující toxické látky, musí obsahovat „dostatečné bezpečnostní záruky“. Sdružení je přesvědčeno, že by solární panely do působnosti směrnice RoHS spadat měly. Ve chvíli, kdy tomu tak není jsou prý výrobci motivováni k využívání levnějších toxických technologií.
„V situaci, kdy chybí bezpečnostní záruky (…), vážně pochybujeme o přiměřenosti podobného úsilí. Udržování solárních modulů s toxickými látkami v desítky let trvajícím uzavřeném cyklu (opakovaných recyklací) představuje velkou výzvu, kterou zatím nikdo neřeší,“ tvrdí Jan Kallmorgen, předseda NTSA.
Kallmorgen EurActivu řekl, že při současném stavu vědeckého poznání není možné zaručit, že používání toxických látek v solárních panelech bude bezpečné. „Neexistují žádné nezávislé a veřejně dostupné studie, které by s jistotou dokazovaly, že s sebou využívání toxických látek v solárních panelech nenese žádné riziko. Mezi rizikové faktory, které je třeba zvážit, patří možný únik, poškození nebo nebezpečí ohně,“ dodal.
Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC) v roce 2005 uspořádalo hodnocení dostupných vědeckých prací na téma vlivu fotovoltaických systémů na bázi telluridu kademnatého na životní prostředí, zdraví a bezpečnost. Odborníci, kteří studie hodnotili formou peer-review (proces, při němž je práce jednoho vědce hodnocena jinými experty na danou oblast), se ale tehdy shodli na tom, že za normálních provozních podmínek nepředstavuje rozšíření tohoto typu fotovoltaických panelů žádné riziko ani pro zdraví ani pro životní prostředí.
NTSA v každém případě věří, že pokud by výrobci solárních panelů museli dodržovat požadavky směrnice RoHS, urychlilo by to výzkum netoxických fotovoltaických technologií a solární odvětví by tak bylo schopné lépe přispívat k naplnění evropských klimatických cílů.
„Existuje celá řada fotovoltaických technologií, které jsou v souladu s RoHS a neobsahují žádné toxické materiály, jejichž užití směrnice omezuje. Je třeba si uvědomit, že technologie využívající tellurid kademnatý není jedinou tenkovrstvou technologií, a že k ní existují čisté alternativy, jako je například amorfní křemík (…). Tyto technologie jsou dostupné už dnes a noví výrobci jsou připraveni vstoupit na trh,“ říká Kallmorgen.
Boj o kost?
Na celé diskusi o zpřísnění pravidel jsou dobře vidět protichůdné zájmy dvou táborů zastupujících odlišné fotovoltaické technologie – tenkovrstvé moduly na straně jedné a krystalický křemík na straně druhé.
NTSA se staví jednoznačně na stranu výrobců používajících krystalický křemík. Výrobce těchto „netoxických solárních technologií“ prý současný regulační rámec znevýhodňuje. „Je třeba vytvořit stejná pravidla, kterým budou bez rozdílu podléhat všichni,“ říká předseda sdružení.
Na tomto místě je ovšem dobré zmínit, že členy NTSA, která sama sebe označuje za neziskové lobbistické sdružení, jsou i někteří členové solárního odvětví.
Společnost First Solar, současná jednička na trhu, používá při výrobě solárních panelů telluridu kademnatého. Tento polovodičový materiál pomáhá jejich solárním panelům zvýšit kapacitu a přeměnit sluneční energii na elektrickou. Díky technologii je společnost zároveň schopná vyrábět fotovoltaické moduly levněji než většina jejích konkurentů.
Naopak na straně odpůrců výjimky je společnost Solar World, jeden z největších výrobců panelů využívajících krystalický křemík. Od aktivit NTSA se ovšem Solar World distancuje a samotní zástupci sdružení uvádějí, že je firma nijak nefinancuje. Na webových stránkách se píše, že NTSA je plně financována z darů – převážně od vědců a jednotlivců, kteří se v solárním byznysu pohybují.
„NTSA nezastupuje zájmy solárního odvětví. Nikdo totiž přesně neví, které firmy za ní stojí. Jediným zástupcem solárního průmyslu je v Evropě EPIA a naše pozice ke směrnici RoHS je jednoznačná,“ zdůraznil Hoffmann.
