inzerce
Souvislosti:
Podle údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii je z jádra vyráběno přibližně 17% světové elektřiny. V Unii tento podíl dosahuje celých 30%. Prim v počtu jaderných reaktorů hrají Spojené státy provozující přes 100 těchto zařízení následovány Francií s 59 atomovými reaktory. Na druhém místě v Evropě je v této statistice Británie před Německem, kde stále funguje 19 elektráren tohoto typu.
Většina ze stávajících jaderných bloků byla vystavěna v 70. letech, kdy světem hýbala ropná krize a vyspělé státy se snažily zbavit závislosti na „černém zlatu“. Po katastrofální havárii jaderné elektrárny v Černobylu však zlatá éra výstavby skončila a mnoho zemí, z těch velkých jmenujme aspoň Itálii a Německo, se uchýlilo k moratoriu na výstavbu nových bloků atomových elektráren.
S tím jak ceny ropy a zemního plynu stoupají do závratných výšin a spalování uhlí je problematické vzhledem k vypouštěným skleníkovým plynům je jádro v posledních letech čím dál více v kurzu. Před nedávnem zrušila zákaz výstavby nových jaderných bloků Itálie a Velká Británie oznámila, že plánuje v následujících letech výstavbu několika dalších elektráren. Jen Německo zatím odolává všudypřítomnému tlaku na renesanci jádra.
Témata:
Studie Mezinárodní agentury pro energii (IEA) pro minulý rok Německo na jedné straně sice pochválila za „propracovanou“ energetickou koncepci, nicméně na straně druhé ho upozornila, že plánovaná odstávka všech jaderných bloků do 15 let ohrozí jeho energetickou bezpečnost. Konkrétně podle materiálu IEA dojde ke zvýšení závislosti Německa na dovozech zemního plynu, jehož zdroje nejsou dostatečně diverzifikované, dále k masivním investicím do jiného druhu elektráren a v neposlední řadě budou mít naši západní sousedé problémy s plněním limitů na emise CO2.
Němečtí energetičtí giganti RWE, E.ON a Vattenfall tento týden přišli s další výzvou k přehodnocení plánovaného odstavení jaderných bloků. Průmyslníci německým politikům nabízejí, že zisky z pokračujícího provozu atomových elektráren je možno „napumpovat“ do podpory výroby „zelené“ energie nebo je využít při kompenzaci rostoucích cen. Energetici argumentují především tím, že výroba energie ve stávajících jaderných elektrárnách je v porovnání s ostatními zdroji dnes relativně velmi levná. Jejich odhady hovoří o tom, že prodloužení životnosti elektráren o dalších 25 let by každému Němci přineslo úspory ve výši asi 3000 eur.
Podle politologů je však nepravděpodobné, že by k odvolání současného moratoria sáhla již současná vláda kancléřky Merkel. Politická konstelace bude však dost možná jádru více nakloněna po volbách plánovaných na příští rok.
Horlivá diskuse o využití atomových elektráren v poslední době hýbe celým starým kontinentem a nevyhnula se ani Česku. Politickou bouři způsobily předběžné závěry tzv. Pačesovy komise, která nevyloučila stavbu nových jaderných bloků. To je nicméně v Česku velmi ožehavé téma, protože vládní Strana zelených nechce o jádru ani slyšet. Naopak opoziční ČSSD a její stínový ministr průmyslu Urban se sympatiemi k atomovým elektrárnám nějak netají. 
