inzerce
Bulharsko by se mělo urychleně rozhodnout ohledně výstavby jaderné elektrárny Belene a jasně říct, zda se bude účastnit projektu South Stream. Uvedl to v Bruselu ruský velvyslanec při EU Vladimir Chizhov, podle něhož je postoj bulharské vlády ke zmíněným projektům „matoucí“.
Budoucnost elektrárny Belene je nejistá a celý projekt je silně zpolitizovaný. Bulharský premiér Bojko Borissov viní svého předchůdce Sergeje Staniševa, že nepřijal dřívější ruské nabídky. Stanišev ale výtky odmítá s tím, že Bulharsko čekalo, až Evropská komise schválí technické parametry.
Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger nedávno vyjádřil znepokojení nad plány na stavbu jaderné elektrárny v Belene. „Sledujeme to velmi pečlivě a je to pro nás citlivý projekt,“ prohlásil Oettinger.
Důvod k obavám je jasný – Belene by byla první jadernou elektrárnou s absolutní závislostí na ruských technologiích.
Poté, co se z projektu stáhla německá společnost RWE, Rusko Bulharům nabídlo úvěr ve výši dvou milionů eur, aby mohlo výstavbu financovat. Sofie nabídku nejprve přijala, ale po zásahu Bruselu se ukázalo, že EU chce, aby Belene případně vznikla za přispění evropského kapitálu.
Původní plány počítaly s dokončením stavby do roku 2014, ale problémy s financováním tento termín posunou. Z původně odhadované ceny čtyři miliardy euro se v současnosti odhaduje konečná výše nákladů na stavbu elektrárny na osm až deset miliard.
Dosud do elektrárny natekla asi miliarda eur a premiér Borissov prohlásil, že Belene je příklad toho, jak by stavba elektrárny neměla vypadat. V současnosti se Bulharsko rozhoduje, zda bude ve výstavbě pokračovat, nebo jestli celou akci ukončí.
Energetické vydírání?
Nedávno ruský tisk přinesl zprávy o tom, že je ruský státní podnik Gazprom připravený vyloučit Bulharsko z projektu South Stream (EurActiv 18.6.2010). Podle pozorovatelů je to forma odplaty za bulharské zrušení ropovodu, který měl obejít bosporskou úžinu.
Plynovod South Stream se vyhne Ukrajině a pod hladinou Černého moře má vést právě do Bulharska. Jedna větev má pak pokračovat do Řecka a Itálie a druhá má vést přes Rumunsko, Srbsko, Maďarsko, Slovinsko a Rakousko. Podmořské potrubím ale mohlo místo původně plánované bulharské Varny ústit v Rumunsku, napsal deník Kommersant.
Chizhov ale prohlásil, že neví, zda Gazprom tento krok chystá a upozornil, že stavba zmiňovaného plynovodu není pouze mezivládní věcí. „Důležitá je také obchodní stránka. Čím dřív se účastníci rozhodnou, co chtějí, tím lépe,“ dodal.
