inzerce
Souvislosti:
Nord Stream je plánovaný plynovod o délce 1 220 kilometrů spojující ruský Vyborg a německý Greifswald pod Baltským mořem. Nord Stream má být schopen přepravit až 55 miliard krychlových metrů plyn za rok, což je dost na vytopení 25 miliónů domácností.
Na projektu Nord Stream se podílí čtyři velké společnosti: Gazprom, BASF/Wintershall Holding AG, E.ON Ruhrgas AG a N.V. Nederlandse Gasunie. Gazprom vede konsorcium s 51% podílem.
O celoevropské podstatě projektu vypovídá to, že od roku 2006 spadá pod transevropskou energetickou síť Evropské unie. Celkový rozpočet Nord Streamu je 7,4 miliard eur, což z něj činí největší projekt infrastruktury financovaný ze soukromých zdrojů.
Projekt je značně kontroverzní v zemích, jako je Švédsko, Polsko a ve státech Pobaltí.
Na jaře roku 2006 začaly intenzivní mezinárodní konzultace a dialog s úřady napříč baltským regionem. V březnu Nord Stream vydal zprávu Espoo, která podrobně popsala možné přeshraniční dopady projektu po celé jeho délce. Zpráva byla zaslána do Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa, neboť plynovod má zasáhnout ekonomické zóny či pobřežní vody těchto zemí. Polsku, Lotyšsku, Litvě a Estonsku byly doručeny kopie, jakožto zainteresovaným zemím.
Konsorcium Nord Streamu, které za projekt zodpovídá, v současnosti organizuje veřejná setkání ve všech devíti zemích, včetně Lotyšska, Estonska a Litvy.
Témata:
Ředitel financí konsorcia Nord Stream, Paul Corcoran, sdělil EurActivu, že v prosinci 2009 očekává získání environmentálních povolení.
Finanční plán projektu bude hotov během třetího čtvrtletí letošního roku a tím pádem bude výstavba moci začít na jaře roku 2010, řekl.
Corcoran trval na tom, že existuje solidní základ pro zajištění finančních prostředků.
„Podílníci Nord Streamu měli jasnou představu ohledně financování projektu. Třicet procent je financováno z vlastního kapitálu jednotlivých podílníků a konsorcium tak disponuje 1,5 miliardami eur. Sedmdesát procent investic bude pocházet zvenčí.“
Spoluúčast podílníků a smlouva ship-or-pay uzavřená s Gazpromem na 22 let přispěje podle Corcorana k ochotě komerčních bank projekty financovat. Podílníci také ručí za řádné dokončení projektu, což by mělo být pro banky atraktivní, dodal Corcoran.
Připustil ale, že věřitelé neuvolní prostředky na projekt, dokud nebudou známy jeho technické podrobnosti a dokud Nord Stream neobdrží environmentální povolení. Konsorcium osloví věřitele až bude dokončena trasa plynovodu, jeho technický návrh a studie o dopadu na životní prostředí, řekl Corcoran.
Současná hospodářská recese není konsorciem vnímána jako velký problém. „Hospodářská krize má pro nás určité výhody. Cena oceli je daleko příznivější než ta, s jakou počítal náš rozpočet, čili nyní máme značné rozpočtové rezervy,“ řekl Corcoran.
Postoje:
Estonští vědci zpochybnili kvalitu environmentálního průzkumu, který byl pro Nord Stream vypracován ve Finském zálivu.
Ivan Puura, který sedí ve výboru pro ochranu přírody na Estonské akademii věd, řekl ve veřejné diskuzi o dopadech Nord Streamu na životní prostředí, že průzkumy sedimentu do hloubky asi dvou palců jsou nedostatečné a navrhl hloubku 12 palců, píše The Baltic Course.
Puura také zaznamenal, že ruská data ve zprávě chybí. Zmíněno není ani znečištění dioxinem z řeky Kymi ve Finsku.
„Dřívější studie dokázaly, že nebezpečné látky jsou usazeny v hloubce minimálně čtyř palců,“ řekl Puura.
Skupina Ramboll, která studii vypracovala, se ohradila tím, že 85 % plynovodu bude posazeno přímo na mořském dně.
Ukrajinský prezident Viktor Juščenko projekt kritizoval a řekl je „zpolitizovaný“.
Litevský prezident Valdas Adamkus oznámil finské prezidentce Tarje Halonen, že Litevcům záleží na možných environmentálních dopadech Nord Streamu. V Litvě v současnosti probíhá veřejná diskuze na toto téma.
