inzerce
Slovinsko se o víkendu pátou zemí, která dosud chyběla na mapě plánované trasy plynovodu South Stream, jímž má ročně do Evropy proudit 63 miliard kubíků zemního plynu. Připojilo se tak k Itálii, Bulharsku, Řecku a Srbsku, které podobné dohody podepsaly během letošního roku. Plynovod má obcházet území Ukrajiny a na evropské území má vstoupit v bulharské Varně. Odtud má téci přes území Srbska, Maďarska a Slovinska dále do Itálie. Jedna z plánovaných odboček má vést do Řecka.
„Všechny dohody s evropskými partnery, které potřebujeme k dokončení tohoto projektu, jsme podepsali“, řekl ruský premiér Vladimir Putin novinářům krátce po uzavření smlouvy o spolupráci v rezidenci Novo Ogarjovo na okraji Moskvy.
Projekt je chápán jako přímý konkurent plánovaného plynovodu Nabucco, od nějž si Evropská unie slibuje snížení závislosti na ruském plynu. Nabucco by mělo být na plynu z Ruska zcela nezávislé. Potenciálními dodavateli jsou země jako Ázerbajdžán, Turkmenistán, ale také Egypt, Irák nebo Írán. S žádnou ze zmíněných zemí ale mezinárodní konsorcium Nabucco Gas Pipeline International zatím dohodu o dodávkách nepodepsalo a není tak prozatím jisté, jestli bude mít plynovod dostatek dodavatelů, kteří budou schopni pokrýt plánovanou roční kapacitu 31 miliard kubíků.
Vyhráno nemá ale ani South Stream, jehož investoři, ruský Gazprom a italská energetická společnost ENI budou na výstavbu muset sehnat podle odhadů 19-24 miliard eur. Podle informací agentury Reuters se navíc Gazprom v současné době potýká s klesající poptávkou. Někteří jeho evropští odběratelé totiž v poslední době začali dávat přednost zkapalněnému zemnímu plynu, který je levnější.
Jedním z otazníků projektu South Stream je také role Bulharska. To sice v minulosti dohodu o spolupráci podepsalo, ale po červencových volbách, kdy se vlády ujal vlády Bojko Borisov, jehož postoj k politice Moskvy lze označit přinejmenším jako opatrný, svou účast na projektu pozastavilo.
Rusko v reakci na tento krok naznačilo, že se může obejít i bez Bulharů a uzavřít místo toho dohodu s Tureckem (EurActiv 21.10.2009).
Evropská unie, která z Ruska odebírá zhruba čtvrtinu své roční spotřeby zemního plynu, usiluje ve světle opakujících se sporů mezi Ruskem a tranzitními zeměmi o posílení geografické diverzifikace dodávek plynu. Zvláště silnými zastánci takové diverzifikace jsou přitom nové členské země, které jsou často na ruském plynu závislé ze 100 % (v případě České republiky se jedná o 75 %). Rozsah závislosti jim dal naposledy v lednu 2009 pocítit spor mezi Ruskem a Ukrajinou, kdy miliony lidí zůstaly uprostřed zimy bez dodávek tepla.
Podle Ruska je ale problém jednoznačně na straně (postsovětských) tranzitních zemí a Moskva proto počítá s výstavbou dvou plynovodů, které je obejdou. Vedle jižního South Streamu plánuje Gazprom ve spolupráci s německou RWE ještě výstavbu plynovodu Nord Stream, který má minout nejen Bělorusko a Ukrajinu, ale také všechny nové členské země EU.
