inzerce
Vytvořit v rámci Evropské unie skupiny zemí, které by spolu těsněji spolupracovaly v některých oblastech společné energetické politiky EU, chápe Antonio Dai Pra z konzultantské společnosti European Consulting Brussels jako možnost jak překonat mnohdy hluboké názorové rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.
Přestože Evropská unie v důsledku opakovaných sporů o tranzit plynu z Ruska hovoří o nutnosti vytvořit společnou energetickou politiku, diverzifikovat dodávky energetických surovin a vystupovat jednotněji vůči dodavatelským a tranzitním zemím, skutečnost je často odlišná. Dokladem toho jsou i plánované trasy plynovodů, kdy Evropská unie sice oficiálně podporuje (na ruském plynu nezávislé) Nabucco, ale některé státy paralelně s tím spolupracují s Gazpromem na konkurenčním projektu South Stream.
Podle Zuzany Krejčiříkové, ředitelky evropské agendy ČEZ, by se navíc posílená spolupráce nemusela omezovat pouze na vnější aspekty energetické politiky, ale mohla by být využita také například v otázce regionálního propojení přenosových soustav.
Ve svých doporučeních pro budoucí energetickou politiku EU Dai Pra dále říká, že vzhledem k nové politické situaci na Ukrajině by Evropa měla svůj vztah k této zemi přehodnotit. Jak dodává analytička Francouzského institutu mezinárodních vztahů (IFRI) Maïté de Boncourt, po nedávné ruské nabídce k vytvoření joint venture mezi Gazpromem a ukrajinským Naftogazem se vnucuje otázka, nakolik bude Ukrajina do budoucna na Rusku nezávislá.
Vzhledem k těmto okolnostem by se podle bruselského konzultanta měla Unie ve vztahu k Ukrajině zaměřit hlavně na společné projekty v oblasti tranzitu energií a měla by jí zároveň tlačit k přijetí Smlouvy o Energetickém společenství, jejímiž signatáři jsou v současné době EU a osm zemí na Západním Balkáně. Cílem Energetického společenství je užší propojení energetických trhů. Pro země mimo EU to krom jiného znamená přijmout velkou část unijní legislativy v oblasti liberalizace trhů s energiemi.
Potřebujeme čtvrtý liberalizační balíček
Dai Pra ocenil pokrok, kterého Evropská unie dosáhla v oblasti liberalizace vnitřního trhu s elektřinou a zemním plynem, ale druhým dechem dodal, že třetí energetický balíček (viz LinksDossier), který Unie schválila vloni během českého předsednictví k úspěšné liberalizaci nestačí.
Evropa podle něj musí do budoucna zavést jednotné uspořádání vztahů mezi výrobou a přenosem energií. Tzv. vlastnický unbundling, který počítá s úplným vlastnickým oddělením výroby a distribuce, je podle něj jediným řešením, které může do budoucna přinést vyšší konkurenci na vnitřním trhu s energiemi a spotřebitelům nižší ceny.
Krejčiříková v této souvislosti ale upozornila, že nejprve bude třeba donutit členské země k řádné implementaci stávajících pravidel. „V řadě zemí je stále silně regulovaný trh a ani druhý balíček není dosud implementován. EU by na tom měla pořádně zapracovat,“ říká zástupkyně ČEZ.
Případný čtvrtý balíček by se podle ní měl soustředit hlavně na spotřebitele, které prý dosavadní legislativa opomíjí. „Spotřebitelé musí vidět přínosy společné energetické politiky,“ vysvětluje.
Podle představitelky největší středoevropské energetické společnosti musí Evropa klást důraz také na propojování přenosových soustav. Krejčiříková v této souvislosti připomněla, že Komise v současné době pracuje na přípravě balíčku k problematice propojení sítí, který má zahrnovat jak členské státy tak země mimo Unii, a který by exekutiva měla představit letos na podzim.
