Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Proč a jak má Česko snižovat podíl uhlí v energetice?


Uhelná elektrárna Tušimice; zdroj: ČEZ

27.08.2012
Ke snižování spotřeby uhlí v české energetice vede podle odborníků řada cest. Zvyšování podílu jádra na výrobě energie, větší důraz na obnovitelné zdroje, využívání moderních technologií nebo například ukončení vývozů elektřiny. EurActiv zjišťoval pohledy různých zainteresovaných hráčů na to, jak by se měla ČR závislosti na uhlí zbavovat.

inzerce

Snížení rozsahu uhelné energetiky a její částečná náhrada jinými zdroji. To je jedna z hlavních os, kolem kterých se točí debata v souvislosti s novou Státní energetickou koncepcí (SEK), kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a kterou by měla na začátku září schvalovat vláda (EurActiv 1.8.2012).

MPO počítá do roku 2040 se snížením podílu uhlí na výrobě elektřiny asi na třetinu současného stavu. To by mělo vytvořit dlouhodobý dostatek suroviny pro teplárenství, v němž by však uhlí mělo být využívání co nejefektivněji. Celkově by mělo mít mezi primárními zdroji energie podíl 12–17 %.

Že by se měl podíl uhlí v energetice snižovat a domácí zásoby této suroviny by měly být užívány s co největší efektivitou, na tom panuje v české odborné i veřejné debatě v podstatě shoda. Jakým způsobem a jak rychle toho dosáhnout, to je však předmětem řady diskuzí.

Nevládní organizace například kritizují to, že ministerstvo chce uhlí nahrazovat jadernými zdroji, které podle něj mají být základem české energetiky (EurActiv 21.8.2012). Nelíbí se jim ani to, že v dalším aktuálním dokumentu, Surovinové politice ČR, MPO počítá s budoucím prolomením těžebních limitů (EurActiv 9.8.2012). Plány na ústup od uhlí jsou prý v SEK navíc příliš málo ambiciózní.

„Ačkoliv návrh SEK údajně potlačuje roli uhlí, v roce 2040 z něj chce stále vyrábět více energie než z čistých obnovitelných zdrojů,“ řekl vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Podle Greenpeace by v roce 2050 mohlo černé uhlí tvořit 4 % primárních energetických zdrojů, hnědé uhlí by pak nebylo potřeba vůbec. Více by naopak byly využívány obnovitelné zdroje energie (OZE, více viz EurActiv 24.8.2012).

Ustupovat pomalu

S vizí ministerstva přirozeně nesouhlasí ani těžaři, kteří naopak ústup od uhlí považují za příliš rychlý. „Je jasné, že se poměr uhlí v mixu bude s přibývajícími desetiletími pomalu snižovat. Avšak jako málo reálnou vidíme vizi, že by do roku 2030 jeho podíl měl klesnout ze současných 40 procent na 12 až 17 procent. Nejsme přesvědčeni, že se do této doby podaří navýšit podíl OZE  a že se podaří dostavět plánované bloky jaderné elektrárny Temelín,“ uvedla Gabriela Sáričková Benešová ze skupiny Czech Coal.

Tyto zdroje navíc podle ní neřeší problém českého teplárenství, které v současné době vyrábí teplo nejčastěji z hnědého uhlí. Nahrazení uhlí jiným palivem by prý bylo výrazně dražší a v některých případech i nemožné. „Ústup od uhlí tak může ohrozit centrální zásobování teplem a způsobit jeho rozpad,“ dodala.

Také podle předsedy Teplárenského sdružení ČR Mirka Topolánka představuje náhrada uhlí jinými zdroji v teplárenství větší problém než ve výrobě elektřiny. „Při rozumném hospodaření s uhlím je ho však pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v teplárnách dostatek přibližně do roku 2035,“ řekl v nedávném rozhovoru pro EurActiv.

Jak šetřit uhlím

Jak již bylo zmíněno, zástupci různých názorových proudů se často shodují na tom, že s domácími zásobami uhlí by mělo Česko zacházet s co největší efektivitou. Vedle přechodu na jiné zdroje energie se proto klade důraz také na využívání moderních technologií.

„Považujeme za důležité provozovat pouze modernizované elektrárny, které jsou více účinné a nízkoemisní,“ uvedla Barbora Půlpánová ze Skupiny ČEZ. Například modernizace elektrárny Tušimice II podle jejích slov přinesla zvýšení čisté účinnosti z 34 % na 39 %, což v důsledku znamená úsporu asi 14 % primárních paliv, tedy uhlí.

Podle člena předsednictva Strany zelených Ondřeje Mirovského by prý pro prodloužení zásob také bylo rozumné výrazně snížit nebo ukončit vývozy elektřiny do zahraničí.

Významný bude také předpokládaný nárůst využití zemního plynu v české energetice,“ dodal k tomuto tématu Martin Chalupský z elektrárenské a plynárenské společnosti RWE. S vyšším využíváním zemního plynu při přechodu k nízkouhlíkové ekonomice počítá ve své cestovní mapě do roku 2050 také Evropská unie (EurActiv 16.12.2011). V případě této suroviny ale kritici zmiňují nutnost dovozu z mimoevropských zemí.

Výhodu uhlí jako domácí suroviny zdůraznila i Gabriela Sáričková Benešová z Czech Coal. „Pokud nahradíme uhelné elektrárny jiným zdrojem, dostává se ČR do takřka stoprocentní dovozní závislosti. Pak neřešíme otázku ‚za kolik‘, ale zda vůbec elektrika a teplo bude,“ řekla.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top