inzerce
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se během posledních týdnů setkalo s kritikou ze strany zelených organizací a některých profesních sdružení. Důvodem byl přístup, jaký zaujalo k procesu vytváření nové Státní energetické koncepce (SEK), která by měla určit směřování české energetiky pro příštích třicet let (EurActiv 1.8.2012).
Kritikům se mimo jiné nelíbí, že tak významný dokument prochází meziresortním řízením a schvalováním v období prázdnin a během velmi krátké lhůty. Z připomínkování navíc byly vyloučeny krajské úřady. Ideální podle nich není ani to, že ministerstvo připravilo strategii pouze v jedné verzi. Měla prý být vypracována spíše v několika variantách, které by bylo možno vzájemně porovnávat (EurActiv 9.8.2012).
Navíc podle ekologů i starostů obcí, kterých se týká těžba uhlí nebo uranu, sice MPO slíbilo možnost podílet se na diskuzi, jejich námitky a připomínky ale pak prý v textu ignorovalo.
Veřejnost nikoliv
„Proces vzniku SEK byl velmi netransparentní. Ministerstvo konzultovalo přípravu materiálu pouze s průmyslem, nikoliv však se starosty obcí ohrožených rozšiřováním těžby uhlí či uranu, krajskými úřady, poslanci či nevládními organizacemi, případně jejich argumenty bez vysvětlení ignorovalo,“ řekl EurActivu vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Ten také zdůraznil, že řešení některých kontroverzních otázek bylo přesunuto do dalšího aktuálně připravovaného strategického materiálu – Surovinové politiky ČR.
„Navrhuje mimo jiné bourání obcí kvůli uhlí, průzkumnou těžbu v chráněné oblasti Beskydy, nové uranové doly s využitím chemického loužení či zachování vyvlastňovacích paragrafů v horním zákoně,“ uvedl.
Podle kritiků tak koncepce dostatečně nerespektuje zájmy veřejnosti. „Spíše se jedná o hájení zájmů ČEZ a na něj napojených politiků. Tristní je i to, že celý dosavadní proces probíhal v úzkém kruhu lidí na MPO a v rámci odborné komise a nebyla do něj vůbec zapojena veřejnost,“ řekl Ondřej Mirovský, člen předsednictva Strany zelených.
„Samotná SEK přitom obsahuje např. pevné výkupní ceny na elektřinu z jádra, za kterou zaplatí domácnosti desítky miliard korun. Naopak s potřebnou podporou úspor energie a zateplování domů, která může lidem desítky miliard ušetřit, koncepce v podstatě nepočítá,“ podotknul Rovenský.
Nevyvážená komise
S kritikou se setkalo také složení odborné komise pod vedením bývalého předsedy Akademie věd Václava Pačesa, která pro SEK vytvářela doporučení (tzv. Nezávislá energetická komise nebo také „Pačesova komise“, viz také EurActiv 28.5.2012).
„Většina členů komise například totiž neskrývá svou náklonnost k jaderné energetice, pokud již v jaderném oboru sami nepracují. Jako fatální vnímám také to, že mezi Pačesovými experty zcela chybí někdo na energetickou efektivitu a obnovitelné zdroje. Celé to vypadá, jako by složení týmu mělo vycházet vstříc zadání ‚shora‘, že se má posílit jádro a mají zadupat obnovitelné zdroje,“ prohlásil Mirovský.
Tak důležitý dokument jako SEK by podle něj měl být zpracováván spíše velkými týmy, na jejichž složení by se podílely univerzity, ministerstva, poradenské společnosti i neziskové organizace.
Také podle výkonného ředitele České technologické platformy Smart Grid Jiřího Borkovce by měla vzniku koncepce předcházet široká a fundovaná diskuze, ve které by všichni zúčastnění mohli přednést své požadavky.
„Taková diskuze může na první pohled proces vytváření koncepce značně zpomalit. Ve skutečnosti by koncepce vzniklá z takové diskuze nebyla snadno zpochybnitelná a měla by reálnou šanci na přijetí. Od poslední schválené koncepce bylo vytvořeno již několik návrhů, které se často velmi liší, ale žádný nebyl schválen,“ připomněl.
Ondřej Šrámek z Asociace výrobců minerální izolace EurActivu sdělil, že v době sestavování komise zaslalo ministru průmyslu a obchodu Martinu Kubovi společný dopis dvanáct asociací z oboru energetické účinnosti a OZE. Žádaly ho, aby komisi doplnil o odborníky na tato témata. „Ministr ale dopis ignoroval, což je tristní v porovnání s tím, jak se postupuje jinde v EU,“ řekl.
Nepravdivá kritika
„Nevím, jak se pozná odborník se zvláštní kvalifikací na obnovitelné zdroje nebo energetickou účinnost. Pokud jde o zelené lobbisty, ti v té komisi skutečně nebyli, a to je dobře. Chápu stesk zelených organizací nad tím, že přišly o zvučné jméno profesora Pačesa a nemohou ho již zneužívat ve veřejné debatě pro obhajobu svých zájmů,“ okomentoval v rozhovoru pro EurActiv tuto kritiku předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.
Podle Tomáše Patáka z MPO byli členové komise vybráni na základě zkušenosti s energetikou a ekonomikou. Pod „téma energetiky“ prý patří i otázka energetické účinnosti a OZE, a nelze tedy tvrdit, že "odborník na energetiku není odborníkem na obnovitelné zdroje nebo energetické úspory". Těmto otázkám prý navíc ministerstvo v textu koncepce věnovalo nadstandardní podporu.
„Například u OZE bylo naplánováno plné využití potenciálu biomasy v ČR a u energetických úspor vysoké tempo poklesu náročnosti tvorby HDP, vyšší, než mají srovnatelné ekonomiky. Zmíněnou kritiku nelze tedy brát jako pravdivou ani konstruktivní,“ shrnul postoj ministerstva.
Přestože se složení komise setkalo s touto kritikou, byla podle Jana Rovenského její práce otevřená diskuzi a zástupci ekologických organizací s jejími členy opakovaně jednali.
„Pozoruhodné je, že některé z našich návrhů si ‚Pačesova komise‘ osvojila, například omezení současných obřích vývozů elektřiny. Finální návrh SEK jde ale proti nim,“ dodal však.
