inzerce
Souvislosti:
Zachycování a ukládání (technologie CCS) je proces, při němž dochází k oddělení oxidu uhličitého z emisí, které do ovzduší vypouštějí velké elektrárny. Oxid uhličitý se poté stlačí, přepraví a uloží v geologických formacích, které se nacházejí pod zemí nebo mořským dnem.
Komise technologii CCS podporuje jako jedno ze zásadních opatření, které by mělo vést ke snižování emisí CO2. S konkrétním legislativním rámcem pro ukládání emisí CO2 Komise přišla v rámci svého lednového klimaticko-energetického balíčku. V březnu 2007 se členské země zavázaly k postavení 10-12 demonstračních elektráren, které by měly být uvedeny do provozu do roku 2015.
Technologie je ale velice drahá a vede ke snížení průměrné účinnosti elektráren až o 20%. Členské státy, Komise ani soukromý sektor se tudíž prozatím k žádnému zásadnímu financování výstavby demonstračních elektráren nezavázal.
Témata:
„Máme-li používat uhlí, musíme přinejmenším zajistit, aby emise neunikaly do atmosféry. Proto musíme urychlit rozvoj technologie zachycování a ukládání,“ uvedl britský europoslanec za liberály Chris Davies, který dnes s tímto postojem předstoupí před ministry životního prostředí v Paříži.
Davies je zpravodajem Evropského parlamentu k návrhu na vytvoření právního rámce pro geologické ukládání emisí CO2. Poslanec je přesvědčen, že členské státy musí dostát svým závazkům, které učinily v březnu 2007, totiž že do roku 2015 vznikne na území EU 12-15 demonstračních elektráren využívajících technologie CCS. Davies věří, že francouzské předsednictví by mohlo využít svého mandátu a učinit v této oblasti nějaký pokrok.
Poslanec dále prosazuje, aby veškeré stávající tepelné elektrárny, které spalují fosilní paliva, byly do roku 2025 dodatečně vybaveny technologií CCS. Rád by také, aby na výstavbu nových elektráren bylo v případě, že nebudou schopné zabránit úniku 90% emisí CO2 do ovzduší, uvaleno moratorium.
Zaplatí to trh s povolenkami?
Davies navrhuje, aby technologii CCS zaplatil trh s emisními povolenkami (Schéma obchodování s emisními povolenkami – EU ETS). V takovém případě by elektrárny využívající technologie CCS získaly v rámci schématu dvojnásobný nebo dokonce vícenásobný kredit za zachycení a uložení jedné tuny oxidu uhličitého. S těmito kredity by poté bylo možné obchodovat na trhu s emisními povolenkami, říká poslanec.
Irská křesťansko-demokratická poslankyně Avril Doyle, zpravodajka Evropského parlamentu k lednovému návrhu Evropské komise na revizi EU ETS pro období po roce 2013 je rovněž nakloněná tomu, aby se zavádění technologie CCS zaplatilo z povolenek.
Namísto systému dvojího kreditu poslankyně Doyle požaduje, aby nová směrnice obsahovala dodatek, v jehož rámci by demonstrační projekty na území EU nebo v těch rozvojových zemích, které v budoucnu ratifikují celosvětovou dohodu o změnách klimatu, získaly povolenky na 500 milionů tun emisí. Tento požadavek je součástí dodatku, který poslankyně připravila.
Tyto povolenky by pocházely z rezervy, která má být v rámci schématu EU ETS vyhrazena novým projektům, které do obchodovacího schématu vstoupí.
Zůstává ovšem nejasné, zda členské státy dají na hlasy, které jim říkají jak a komu vyhrazené povolenky přidělit. Jsou to totiž národní orgány a ne Evropská komise, kdo má na starosti přidělování povolenek z rezerv vyhrazených pro nové projekty.
Někteří poslanci s podobnými návrhy navíc nesouhlasí. Před ministry tak dnes vystoupí finská poslankyně Satu Hassi, zpravodajka k návrhu Komise, který stanovuje, jak by si členské země mezi sebe měly rozdělit „úsilí“ o snižování emisí v sektorech, které nejsou zahrnuté do schématu obchodování EU ETS. Její dodatky se ale s největší pravděpodobností dočkají kritiky ze strany ministrů národních vlád.
Z čeho se bude CCS platit v ČR?
O výstavbu demonstrační elektrárny s technologií CCS uvažuje také největší česká energetická společnost ČEZ. Společnost předběžně označila za vhodnou lokalitu k ukládání emisí CO2 moravské naftové doly, k nimž má nejblíže elektrárna Hodonín. ČEZ usiluje o to, aby příspěvek na zavádění této technologie získal z prodeje přebytečných kreditů v rámci kjótského schématu (jehož součástí je i EU ETS).
S tím ovšem nesouhlasí ekologická sdružení jako Hnutí DUHA a Greenpeace, které českou vládu vyzvaly, aby výnosy z prodeje emisních kreditů financovala energetické úspory a účinnost a ne „kontroverzní technologii“, která by podle Jana Rovenského z Greenpeace „posílila naši závislost na hnědém uhlí a pokračování devastace severních Čech“. Sdružení uvádějí, že by si ČEZ měl „dovybavení elektráren“ platit ze svého.
Další kroky:
3.-4. července: Neformální setkání ministrů životního prostředí a energetiky v Paříži.
25. září: Hlasování o zprávě poslance Chrise Daviese v parlamentním výboru pro životní prostředí.
7. října: Hlasování o zprávě poslankyně Doyle ve výboru pro životní prostředí.
