inzerce
Konstantin Jelisejev řekl, že přepravní systém sice potřebuje modernizaci a investice, ale není na prodej a zůstane majetkem Ukrajiny. A to bez ohledu na budoucí obchody s EU nebo Rusy.
Náměstek také potvrdil, že Ukrajina s Ruskem právě vyjednává o nových smlouvách, které by se týkaly snížení cen a bezpečnosti dodávek, čímž se rozumí hlavně transport plynu přes ukrajinské území do EU.
„Na Ukrajině není nic na prodej. […] nic z toho, co děláme, a je jedno, zda v součinnosti s EU či Ruskou federací, nesmí být na úkor ukrajinských zájmů,“ řekl Jelisejev. Náměstek si plně uvědomuje, jak je Unie na ukrajinských „trubkách“ závislá, a proto znovu zdůraznil, že přepravní systém rozhodně neodkoupí ruský energetický obr Gazprom. „Kromě Ruska je Ukrajina jedinou zemí bývalého Sovětského svazu, která stále drží v rukou svůj transitní systém – ve všech ostatních zemích je již skoupil Gazprom,“ dodal Jelisejev.
Ukrajinec přiznal, že potrubní systém potřebuje modernizaci, kterou země nezvládne bez investic ze zahraničí. Ukrajina prý zvažuje své možnosti a chce, aby bylo budoucí řešení v souladu se společnou evropsko-ukrajinskou deklarací z března 2009. „Pokud pouze řekneme, že je každý milimetr potrubí jen náš a že s ním nikdo jiný nesmí nakládat, výsledkem bude, že systém zastará. Potřebujeme investice a projekty zvenčí, tak musíme zvážit, co můžeme udělat,“ řekl náměstek.
Integrace je priorita
Jelisejev také prohlásil, že stát se členskou zemí EU je pro Ukrajinu nejvýznamnější prioritou a že vidina integrace funguje i jako jednotící faktor. „Evropská integrace nám pomůže zavést komplexní a rozsáhlé sociální a ekonomické reformy. Chceme modernizovat naši zemi a řídit se evropskými standardy a hodnotami,“ zdůraznil.
Náměstek zkritizoval minulou vládu za to, že se snažila určit pro vstup do Unie jasné datum a slíbil, že nová garnitura se bude spíše soustředit na implementaci reforem a naplňování Kodaňských kritérií.
Jelisejev však kritiku snesl i na hlavu samotné Unie. Konkrétně na vízovou povinnost ukrajinských občanů, kterou nazval „berlínskou zdí z víz“. Dokonce zašel tak daleko, že přirovnal procedury na evropských úřadech k těm v komunistickém Rusku. Nezůstal však pouze u vízové politiky. Evropská politika sousedství je podle náměstka ministra zahraničí Jelisejeva jen „nástroj Unie, jak Ukrajině diktovat, co má dělat.“
Pochvalně se zmínil o Východním partnerství, které začalo fungovat loni v květnu. Ocenil, že je projekt založen na společné odpovědnosti, ale dodal, že posuzovat by se měl, až budou skutečné výsledky. „Zatím jsme ustrnuli ve fázi diskuzí a setkání. Preferovali bychom investice do konkrétních projektů, které zpříjemní život obyčejným Ukrajincům, ale zatím jen hovoříme a utrácíme peníze za cesty do Bruselu,“ řekl Jelisejev.
Ukrajina nechce patřit do „bloku“
Konstantin Jelisejev podotkl, že ačkoliv je hlavní prioritou Ukrajiny modernizace a přechod k evropským standardům, je nutné také konsolidovat strategické partnerství s Ruskem. „Dobré a stabilní vztahy s Ruskem jsou podmínkou naší úspěšné evropské integrace. Vztahy s Ruskem jsou organickou součástí naší integrační politiky,“ vysvětlil náměstek.
Ukrajinu popsal jako zemi, která nepatří do žádného bloku, protože není členem NATO a nepodepsala ani žádnou jinou bezpečnostní či obrannou dohodu. Podle Yeliseyeva chce sice Ukrajina své vztahy s NATO zlepšit, ale plné členství v současnosti není na pořadu dne.
