inzerce
Evropská komise podle interního dokumentu plánuje povolit národním vládám, aby v letech 2013 až 2016 hradily až 15 % nákladů na výstavbu nových uhelných elektráren za předpokladu, že ty budou připraveny k instalaci zařízení na zachytávání a ukládání uhlíku (CCS). Mluvčí Komise pouze uvedl, že se o uvedené záležitosti jedná, ale odmítl sdělit jakékoliv podrobnosti.
Pokud evropská exekutiva skutečně podobný návrh předloží, dá se očekávat, že vyvolá mezi členskými státy rozpory. Například Spojené státy ruku v ruce s Velkou Británií nedávno pohrozily, že neschválí podporu ve výši 3,75 miliardy dolarů pro výstavbu nové uhelné elektrárny v Jižní Africe. Jak vidno, ne všude jsou uhlí nakloněni.
Hlavní podmínka pro schválení podpory zní, že elektrárna musí „být připravena“ na případnou instalaci CCS, což ovšem podle odborníků není vůbec těžké splnit. V praxi to neznamená o moc víc, než pouze mít nějaké pozemky v areálu elektrárny navíc, kde by se v budoucnu CCS dalo postavit.
Proti plánu se okamžitě zvedla vlna odporu. „Tento návrh jde proti všemu, čeho chce Evropská unie v boji proti změnám klimatu dosáhnout, ale stále žije naděje, že se vlády členských států postaví proti,“ uvedl Sanjeev Kumar z ekologického think-tanku E3G.
Není to až tak nepravděpodobné – řada evropských zemí (například Velká Británie, Nizozemsko nebo Německo) v současnosti přehodnocuje systém podpory uhelných elektráren. Reagují totiž na vzrůstající strach veřejnosti z důsledků globálního oteplování.
„Velká Británie je proti podobným návrhům a v případě, že by prošly, by jich určitě nevyužila,“ uvedla mluvčí energeticko-klimatického oddělení britského kabinetu. Právě Británie je v boji proti „špinavým“ uhelným elektrárnám asi nejdále z celé Evropy: hodlá vybudovat hned čtyři pilotní projekty CCS a bez této technologie už na ostrovech nesmí vyrůst žádná nová uhelná elektrárna.
Problémem ale zůstává fakt, že technologie CCS sice už na několika malých zkušebních elektrárnách funguje, ale větší projekty se teprve rozjíždějí – a to velmi pomalu. Už v březnu 2007 se členské státy dohodly, že do roku 2015 má být v provozu 10 až 12 CCS projektů u velkých elektráren (aspoň 250 MW), ale během dalších třech let nenastal hmatatelný pokrok.
Na konci roku 2009 Komise vybrala šest vítězných projektů CCS, které si rozdělí jednu miliardu eur v rámci Evropského plánu hospodářské obnovy, a navíc pro financování CCS vyhradila 300 milionů emisních povolenek. Podle některých expertů Unie i tak v podpoře CCS výrazně zaostává například za Spojenými státy (EurActiv 26.2.2010).
Tlak na poskytnutí veřejných prostředků pro výstavbu nových uhelných elektráren bude podle všeho vysoký – odhady hovoří o tom, že energetické firmy v Evropě plánují výstavbu asi 50 nových uhelných elektráren – a to samé lze říct o financích pro vývoj CCS.
(EurActiv s Reuters.)
