inzerce
Britský liberální europoslanec Chris Davis minulý týden řekl, že je „naštvaný a frustrovaný“ z neochoty některých vlád států Unie k poskytnutí prostředků na vývoj technologie CCS (carbon capture and storage). Davis je parlamentním zpravodajem k nyní projednávanému legislativnímu rámci týkajícímu se ukládání emisí CO2 do zemského podloží. Právě technologie CCS je jednou z hlavních zbraní sedmadvacítky proti nadměrným emisím skleníkových plynů z uhelných elektráren.
Chris Davis v posledních dvou týdnech navštívil několik evropských metropolí, aby získal podporu na financování projektu 12 zkušebních elektráren s CCS. Podle jeho plánu by měly peníze na tyto projekt „připlout“ z prostředků v současné době určených pro firmy, které nově vstupují do systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Davisův plán, který souvisí se změnami ETS navrhovanými křesťanskou demokratkou Avril Doyle, získal podporu v parlamentním Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).
Zatímco při hledání kompromisu ohledně legislativy pro CCS budou evropští lídři zdá se v dohledné době úspěšní, Davisův plán u nich vzbudil pouze vlažnou reakci. Většina zemí Unie, včetně i Irska a Velké Británie, se totiž nechce vzdát pravomoci při rozdělování peněz ze systému ETS a de-facto ji předat do Bruselu. Podle zdroje z Rady by však členské státy mohly nakonec na Davisův návrh „kývnout“ pokud by peníze vyčleněné pro podniky nově vstupující do systému ETS byly razantně seškrtány a v dikci národních vlád by tak stále zůstal dostatek prostředků.
Evropské země mají problém také s dalším návrhem s Davisovy „dílny“ určeným k podpoře CCS, který předpokládá, že by pro uhelné elektrárny by byly stanoveny závazné limity na vypouštěné emise CO2 (maximum na 1 kwh), jež by nebylo možné překročit (emissions performance standard - EPS). Dodejme, že podobný systém už nyní funguje v Kalifornii. Davis by rád stanovil limit na 500g CO2/kwh, a Nizozemci jsou ve svých představách ještě radikálnější (350 g/kwh). Většina ostatních států sedmadvacítky se ale bojí, že zavedení podobného systému by mohlo v budoucnu vést k ohrožení dodávek energií.
Projednávání systému EPS se však patrně ani v případě jeho odmítnutí jako součásti klimaticko-energetického balíčku představitelé jednotlivých vlád sedmadvacítky nevyhnou. Bude totiž za těchto okolností předložen znovu jako součást směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) v průběhu příštího roku, myslí si Davis.
