inzerce
Souvislosti:
V březnu 2007 se vrcholní představitelé Evropské unie dohodli na vytvoření závazných cílů na snižování emisí skleníkových plynů o 20% do roku 2020 (oproti úrovním z roku 1990). Shodli se navíc i na tom, že v případě, že se k úsilí při omezování emisí přidají i další vyspělé ekonomiky, především Spojené státy, omezí EU své emise do roku 2020 o 30%.
Klíčovým mechanismem ke splnění tohoto cíle má být evropské schéma obchodování s emisemi (EU-ETS), které bylo vytvořeno v roce 2005 a v jehož rámci může přibližně 11.000 velkých energeticky náročných provozů podílejících se na celkových emisích CO2 ze 40% prodávat a nakupovat povolenky na emise oxidu uhličitého.
Platnost stávajícího schématu ovšem skončí koncem roku 2012 a evropští představitelé proto hledají nový systém, který by Evropě pomohl při dosahování jejích ambiciózních cílů.
Témata:
Evropské schéma obchodování s emisními povolenkami by se podle předběžného návrhu směrnice, který z Komise unikl ještě před zveřejnění 23. ledna, mělo po roce 2013 značně zpřísnit. EurActivu.com se navíc podařilo získat i další dokument, obsahující předběžné rozhodnutí o rozdělení celkového cíle na snižování emisí skleníkových plynů mezi jednotlivé členské země.
Splnění 20% cíle EU na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020:
- Konkrétní cíle pro jednotlivé země stále v dokumentu chybějí, ale měly by podle něj být založeny na údajích o skutečných emisích v roce 2005 – jde o poslední dostupná a ověřená data o objemu emisí skleníkových plynů.
- Solidarita: Národní cíle mají být stanoveny s ohledem na HDP dané země. „V členských zemích, které mají v současné době relativně nízké HDP na hlavu lze očekávat, že vyšší růst HDP povede k růstu emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 2005… Členské země, které mají v současné době relativně vysoké HDP na hlavu budou muset své emise skleníkových plynů snižovat oproti úrovním z roku 2005,“ píše se v předběžném návrhu.
- Spravedlivé rozdělení: Aby bylo zajištěno, že všechny země přispívají k celkovému cíli, „nebude po žádné zemi požadováno, aby snížila své emise skleníkových plynů do roku 2020 o více než 20% oproti úrovni z roku 2005 a žádné zemi nebude umožněno, aby do roku 2020 zvýšila své emise skleníkových plynů o více než 20% oproti úrovni z roku 2005,“ píše se v dokumentu.
- Flexibilita: Členské státy jsou i nadále oprávněné splňovat část svých závazků na snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím projektů v zemích mimo EU, přestože rozsah využití těchto kreditů bude omezen na 3% celkových emisí členského státu v roce 2005 – mělo by se tedy jednat pouze o čtvrtinu celkového úsilí na snižování emisí.
Zpřísnění schématu obchodování s průmyslovými emisemi:
- V případě průmyslových podniků by měl být emisní strop stanoven na úrovni 21% pod úrovněmi z roku 2005, přestože podle jiného předběžného návrhu o tomto údaji rozhodne panel expertů Komise až v další fázi na základě projednávání ve výborech, v rámci procedury komitologie – ta je ovšem často kritizována kvůli svému uzavřenému a netransparentnímu charakteru.
- Rozsah: Schéma se rozšíří tak, aby se do něj mohly zapojit i další sektory jako je letecká doprava, petrochemický průmysl, výroba čpavku, zpracování hliníku a výroba kyseliny dusičné, adipové a glyoxalické. Silniční doprava by prozatím měla zůstat mimo působnost směrnice. Také zemědělství a lesnictví nebudou spadat do působnosti směrnice neboť v těchto sektorech není možné měřit emise s dostatečnou přesností. Průmyslové emise skleníkových plynů, které budou namísto vstupu do atmosféry zachyceny a uskladněny pomocí technologie CCS budou v rámci evropského schématu obchodování s povolenkami označeny jako neemitované.
- Dražba povolenek: V současné době je 90% veškerých povolenek rozdáno průmyslovým provozům zdarma. Nový návrh ovšem počítá s tím, že se zvýší podíl povolenek, které budou moci firmy získat v dražbě. „V souhrnu odhadujeme, že alespoň dvě třetiny celkového množství povolenek půjde v roce 2013 do dražby,“ píše se v textu. Od roku 2013 má být dražba jedinou možností získání povolenek pro energetický sektor, rafinerie a zachycování a ukládání emisí. Provozy v jiných odvětvích budou na dražby přecházet postupně z určitého procentuálního podílu volných povolenek (přesné číslo zatím neexistuje), který by se postupně každým rokem snižoval o stejné množství a v roce 2020 by měl dosáhnout nulové úrovně. Ve starších návrzích se hovořilo o udělení výjimek řadě energeticky náročných sektorů, které by mohly získat do roku 2018 až 70% volných povolenek. Sdružení zaměstnavatelů BusinessEurope ovšem EurActivu sdělilo, že nejnovější verze návrhu se již o takové možnosti nezmiňuje a namísto toho se opět odkazuje na proceduru komitologie.
- Konkurenceschopnost: Detailní vyhodnocení dopadů, které si Komise nechala zpracovat, přiznává, že existuje určité riziko, že evropské společnosti budou v mezinárodní konkurenci znevýhodněné oproti firmám ze zemí, které podobné cíle neuplatňují, což by mohlo způsobit „únik emisí“, kdy společnosti raději přesunou své aktivity do třetích zemí ve snaze udržet své ceny na nízké úrovni. Návrh cituje řadu opatření, které by podle Komise mohly tomuto úniku zabránit. Nezdá se ovšem, že by některé z těchto opatření měla v úmyslu v dohledné době přijmout. Text spíše navrhuje, aby Komise nejpozději do roku 2011 provedla vyhodnocení situace a identifikovala energeticky náročná průmyslová odvětví, která by s největší pravděpodobností mohla své aktivity přesunout do třetích zemí. „Energeticky náročná odvětví, která představují velké riziko úniku emisí, by mohla využít vyššího objemu volných alokací nebo vyrovnávacího systému,“ píše se v dokumentu. Jakýkoliv systém vyrovnávání emisí by měl podle textu usilovat o to, aby výrobci z EU i mimo ní měli srovnatelné postavení. Toho by se dalo dosáhnout například tím, že by dovozci zboží museli splňovat podobné podmínky jako průmyslové podniky na území EU. Dovozci by v rámci takového opatření museli odevzdat povolenky. Dalo by se uvažovat i o refundacích povolenek vývozcům.
Stanoviska:
„Průmysl je z návrhu značně nervózní,“ říká Folker Franz, poradce pro otázky průmyslu a životního prostředí z evropského sdružení zaměstnavatelů BusinessEurope. Největší obavy mají zaměstnavatelé z návrhu oddělení Komise pro otázky životního prostředí, aby veškerá konkrétní čísla vzešla z procedury komitologie později. „To podnikatelům nezajišťuje ani předvídatelnost ani jistotu,“ uvedl Franz a dodal, že doufá, že ostatní oddělení Komise tento návrh zamítnou.
BusinessEurope přivítalo opatření podle nějž by se malé provozy emitující méně než 10.000 tun oxidu uhličitého ročně mohly rozhodnout pro neúčast ve schématu, přestože by podle něj bylo lepší, kdyby se hranice zvýšila na 25.000 tun ročně.
„V některých sektorech, zejména v nových sektorech, které se stanou součástí schématu a v případě menších společnosti bude dopad připojení se k ETS, v jehož rámci se budou dražit veškeré povolenky, významný a to nejen kvůli finančním nákladům, ale i s ohledem na zdroje a plánování,“ varoval Franz.
Stephan Singer, vedoucí oddělení evropské klimatické a energetické politiky ve Světovém fondu na ochranu přírody (WWF) se odmítl k detailům návrhu legislativy vyjádřit dokud nebude známo jeho konečné znění. Za největší nebezpečí návrhu ovšem označil skutečnost, že v předběžných dokumentech se stále hovoří o 20% snižování emisí do roku 2020. „Je to políček do tváře konferenci na Bali, kde došlo k dohodě, že je třeba snížit emise alespoň o 25-40%,“ uvedl.
Další kroky:
23. ledna 2008 má Komise zveřejnit svůj návrh podoby schématu obchodování s emisními povolenkami po roce 2013. Diskuse o konečných detailech mezi jednotlivými odděleními Komise budou s největší pravděpodobností probíhat až do poslední chvíle.
