inzerce
Jižně od Berlína včera došlo k velké události: premiér Braniborska Matthias Platzeck spolu s německým ministrem výstavby Wolfgangem Tiefenseem včera instalovali poslední z celkem 560 tisíc panelů nové solární elektrárny ve vojenském areálu Lieberhose, kde ještě před dvaceti lety probíhal výcvik sovětské armády.
„Tento solární park je důležitým milníkem v našem úsilí učinit ze získávání solární energie v Braniborsku důležitý hospodářský faktor,“ prohlásil Matthias Platzeck.
Elektrárnu postavila společnost First Solar, která má s podobnými (i když menšími projekty) bohaté zkušenosti – už instalovala po světě solární panely o celkovém výkonu okolo 200 megawattů, za spolupráce s německým partnerem – firmou Juwi Solar. Nová fotovoltaická elektrárna má mít výkon 53 megawatt (jen pro srovnání, celkový výkon jaderné elektrárny Temelín dělá okolo 2.000 megawatt) a předpokládá se, že doslouží zhruba za 20 let.
Je velmi zajímavé, co se ve vojenském prostoru má dít poté. Předně, společnosti, které projekt realizují, se zavázaly, že po fotovoltaické elektrárně (mimochodem zabírá území více než 200 fotbalových hřišť) nezbude v Lieberhose ani stopa.
Po demontáži všech zařízení začne přeměna celého území na chráněnou krajinou oblast, která má mít úplně opačnou tvář než současný vojenský újezd, který trpí velkou ekologickou zátěží. Na detoxikaci celého území mají braniborské vládě posloužit prostředky získané z dvacetiletého pronájmu prostorů, kde vyrostla elektrárna.
Její výstavba přišla asi na 160 milionů eur (přes čtyři miliardy korun) a o náklady se z 80 % podělilo konsorcium německých bank.
Jdeme za vámi!
Vývoj v české kotlině do jisté míry kopíruje trendy u našich západních sousedů: jak v Česku tak v Německu zažívá solární energetika obrovský boom, nicméně její podíl zůstává marginální (u nás pod jedním promile, v Německu šest promile). V obou zemích se navíc fotovoltaika (podobně jako ostatní obnovitelné zdroje energie) těší masivní státní podpoře, bez které by byla naprosto neživotaschopná.
Elektřina vyráběná z konvenčních (jaderných či uhelných) zdrojů, ale i například z větné energie je totiž mnohokrát levnější (v prvním případě cca desetkrát, ve druhém asi pětkrát). V Česku se fotovoltaika podporuje pomocí pevných výkupních cen nebo tzv. zelených bonusů (v obou případech existuje garance cen na 20 let dopředu).
A na závěr několik čísel dokumentujících rozmach fotovoltaiky v Česku: ke konci července na našem území fungovalo přes dva tisíce fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu asi 80 megawattů, přitom ještě na začátku roku 2008 byly instalovány pouze tři megawatty. Na podzim má poblíž Uherského Brodu vyrůst největší solární elektrárna v Česku o výkonu 10 megawattů. 
