inzerce
Témata:
Včera odstartovalo v Praze dvoudenní zasedání Evropského jaderného fóra za účasti předsedy EK José Manuela Barrosa, komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse a několika premiérů států sedmadvacítky včetně českého předsedy vlády Mirka Topolánka a jeho slovenského kolegy Roberta Fica. Kromě politických reprezentantů přijala pozvánku na konferenci také řada zástupců průmyslu, odborné veřejnosti či neziskových organizací.
Evropské jaderné fórum pořádá Evropská komise ve spolupráci s Českem a Slovenskem a jeho zasedání, která se konají dvakrát ročně, střídavě hostí Praha nebo Bratislava. Mělo by být platformou pro diskusi o přínosech a rizicích které přináší jaderná energetika.
Na inauguračním zasedání v listopadu minulého roku v Bratislavě byly vytvořeny tři pracovní skupiny, které předloží své zprávy během pražského fóra. Tři témata, jimiž se odborníci zabývali byly: možnosti, rizika a transparentnost. Konkrétně by se diskuse v Praze měla soustředit především na konkurenceschopnost jaderné energetiky, financování jaderných elektráren, právní rámec pro zajištění bezpečnosti, nakládání s odpady a posílení důvěry veřejnosti v jádro.
Stanoviska:
Český premiér Mirek Topolánek ve svém projevu prohlásil, že Evropa už dále nemá chuť se spoléhat na dovozy surovin z nestabilních zemí, a proto se čím dál tím víc kloní k jádru. Hlavní problém jaderných elektráren – produkce odpadu – je podle Topolánka z technického hlediska vyřešen. Navíc se dnes staví nové typy bezpečných reaktorů, a tak odpůrcům jaderných elektráren už často nezbývá jiná možnost než se uchýlit k iracionálním kampaním. Český premiér vyjádřil přání, aby instituce EU přehodnotily svůj nepříliš pozitivní postoj k jaderné energetice. Dále pak vyzdvihl další přednosti jádra – nízké emise CO2 a velké zásoby uranu v ČR. Předseda vlády dodal, že v Bratislavě minulý rok padla řada otázek, které vyžadují letos v Praze odpovědi. Je podle něj třeba jednat rychle, protože Evropa nutně potřebuje nové zdroje energie a stavba jaderných elektráren je během na dlouhou trať.
Na tiskové konferenci český premiér přednesl návrh na úpravu dosavadního cíle pro obnovitelné zdroje v EU. Podle jeho názoru by sedmadvacítka měla dosáhnout 60% podílu výroby energií z obnovitelných a jaderných zdrojů do roku 2020.
Předseda EK José Manuel Barroso ocenil přínos bratislavského setkání z podzimu minulého roku, kterého se nemohl osobně zúčastnit. Podařilo se podle něj nastartovat otevřenou debatu bez jakýchkoliv tabu. Barroso prohlásil, že výroba elektřiny z jádra má v Evropě dlouhodobou tradici a připomněl v této souvislosti Euratom, který zajistil rámec pro výzkum, rozvoj, mezinárodní spolupráci a bezpečnost v oblasti jaderné energetiky. Předseda EK dále zmínil jeho nedávné setkání s generálním ředitelem IAEA Muhammadem Baradejem, který mu potvrdil, že jak v Evropě, tak po celém světě zaznamenává příklon k jaderné energetice. Důvodem je podle Barrosa nedostatek jiných zdrojů a hrozba globálního oteplování, která nahrává jádru jako nízko-emisnímu zdroji. Šéf EK zdůraznil, že orgány Unie v žádném případě nebudou zasahovat do vytváření energetických mixů v jednotlivých státech sedmadvacítky.
Předseda vlády Slovenska Robert Fico v úvodu zdůraznil, že je hrdý na spoluorganizování Jaderného fóra. V další části svého projevu vyzdvihl důležitost jádra pro slovenskou energetiku. Jak ve své hlavní řeči, tak později na tiskové konferenci byl slovenský premiér velmi kritický k minulé slovenské vládě i k Evropské komisi. Tvrdil, že chybné rozhodnutí o zavření dvou bloků jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích vedlo až do situace, kdy dnes musí Slovensko 20% své spotřeby elektřiny krýt z dovozů. Fico od Unie v budoucnu očekává solidárnější přístup a reálné návrhy řešení, jak zajistit energetickou bezpečnost nejen jeho zemi ale i celé sedmadvacítce.
Litevský premiér Gediminas Kirkilas mluvil především o nedostatečné energetické bezpečnosti pobaltských států, které jsou do velké míry závislé na dodávkách z nevyzpytatelného Ruska. Pro vylepšení této neutěšené situace je podle něj nutné, aby byly tyto republiky lépe napojeny na energetické sítě Německa a Švédska. Kirkilas také zmínil, že v případě, že bude Unie trvat na odstavení druhého bloku litevské jaderné elektrárny Ignalina již v příštím roce, hrozí Litvě významný propad HDP a negativní sociální důsledky. Předseda vlády zdůraznil, že Pobaltí se vzhledem ke své geografické poloze a ke svým závazkům v souvislosti s globálním oteplováním ani v budoucnu bez jádra rozhodně neobejde.
Ekologické organizace často namítají, že pokud by byla jaderná energetika, tak výhodná, jak její zastánci tvrdí, nepotřebovala by masivní zvýhodňování v legislativě mnoha členský států. Martin Sedlák z Hnutí DUHA k problému uvedl: „Provozovatelé atomových reaktorů by měli nést plnou finanční odpovědnost za škody, které případně způsobí. Pojďme debatovat o smyslu, plusech a mínusech jaderných elektráren, ale plná odpovědnost musí být samozřejmou podmínkou, která patří vytknout před závorku. Fórum by se mělo na takovém povinném ručení dohodnout. V chemickém průmyslu a dalších rizikových odvětvích je to rovněž samozřejmostí.“
