inzerce
„Vítr může zastoupit velkou část neobnovitelných a znečišťujících zdrojů energie, na nichž jsme v současnosti závislí. A proto dává smysl investovat do podpory tohoto jistého zdroje energie, v jehož využívání má Unie skutečnou konkurenční výhodu. Vyvarujeme se tak také problému s nepředvídatelnými cenami fosilních paliv,“ zahájil optimisticky letošní European Wind Energy Conference (EWEC) v Marsej komisař pro energetiku Andris Piebalgs.
Společnosti, které se zabývají větrnou energií mají skutečně všechny důvody k optimismu. Nastává sice období hospodářské recese, ale nikdo nepředpokládá, že by jím právě tento sektor ekonomiky nějak výrazněji utrpěl. Důvodů je hned několik. Předně, Evropská unie na konci minulého roku konečně – i když v „okleštěné“ podobě – schválila klimaticko-energetický balíček, který počítá s dosažením 20% podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na unijním energetickém mixu do roku 2020.
Podle vyjádření European Wind Energy Association (EWEA) – organizace sdružující společnosti okolo větrné energie – nemá většina firem moc problémů se sháněním peněz ani v dnešní době, kdy banky počítají každé euro. Jejich půjčky totiž do značné míry nahradily fondy dalších investorů a především bohatých energetických firem.
I přesto, že sama EWEA líčí budoucnost sektoru větrné energie v růžových barvách, druhým dechem dodává, že státní pomocí by v době krize samozřejmě firmy, které zastupuje nepohrdly. Podle EWEA by si evropští lídři měly „vzít ponaučení“ z amerického plánu obnovy (ten slibuje miliardy dolarů jako záruky na úvěry související s investicemi do OZE).
Větrná energie v současnosti představuje nejrychleji rostoucí energetické odvětví v Evropě. Například v roce 2007 se podílela více než 40% na všech nových instalovaných zařízeních určených pro výrobu elektřiny. Podle údajů EWEA by se pomocí větru mohlo v roce 2020 vyrábět v Unii asi 12% elektřiny, což je však vzhledem k dnešnímu podílu okolo 4% značně ambiciózní odhad. Komise zůstává střízlivější – předpokládá, že se vítr bude podílet na OZE v Unii v roce 2020 „více než třetinou“ (tedy celkově okolo 7-8%).
V ostatních částech světa má větrná energie zpravidla také zelenou, nicméně například ve Spojených státech se nad ní v souvislosti s nynější recesí vznáší řada otazníků a investoři často čekají na veřejnou podporu v rámci více než sedmisetmiliardového plánu obnovy. Strmý nárůst počtu větrných farem krize naopak neohrozí v Číně, myslí si odborníci.
V případě Česka je podíl větrné energie zcela marginální (instalovaný výkon 150 MW), avšak jen za poslední 2 roky se kapacita vetrníků zvedla o 90MW (pro srovnání - jeden blok temelína diponuje výkonem přes 1000 MW). Podíl OZE v Česku nyní odpovídá asi 4%.
