inzerce
Předseda Komise José Manuel Barroso uvítal úterní obnovení plynových dodávek do Evropy (20. ledna) po dvoutýdenní patové situaci, která způsobila, že se miliony obyvatel východní Evropy ocitly uprostřed zimy bez topení.
Zároveň však varoval, že z této krize musí vyjít dlouhodobé ponaučení. „V budoucnu se nesmíme nechat dostat do takovéto pozice“ prohlásil Barroso. „Podle zprávy, kterou přednesu na březnové Evropské radě, musíme vážně jednat o diverzifikaci a investici do budoucí evropské energetické bezpečnosti“.
Barroso zejména upozornil na 5 miliard eur z peněz Evropské unie, které nebyly utraceny a které by se, podle jeho slov, měly investovat do infrastruktury. Takové investice podle něj přinesou „posílení diverzifikace energetických zdrojů a zásobovacích cest“. Rada v současné době zvažuje návrh na uvolnění fondů a Barroso prohlásil, že by se chtěl se všemi 27 členskými státy „rychle dohodnout“ na prioritních projektech.
Od plánovaného plynovodu Nabucco, jímž by do Evropy proudil kaspický plyn přes území Bulharska a Rakouska, se očekává, že se stane jedním z klíčových projektů podporovaným jak Komisí tak českým předsednictvím. Ostatní projekty byly zahrnuty do strategické zprávy Komise o energetické politice EU (Strategic Energy Review) včetně plánu o elektroenergetickém propojení pobaltských zemí.
Vlády členských států se ovšem také snaží krizi využít k prosazení vlastních programů. Německý ministr financí Michael Glos nedávno řekl deníku Handelsblatt, že krize ukázala, že si žádný stát nemůže dovolit vzdát se ani jediného zdroje energie, čímž výslovně odkázal na atomovou energii.
„Na tento postoj je potřeba se dívat v souvislosti s předvolebním bojem“ řekla Susanne Nies z Francouzského institutu pro mezinárodní vztahy (IFRI). V rozhovoru, který dala francouzskému EurActivu, prohlásila, že plynová krize dala novou možnost německé kancléře Angele Merkelové, která je „příznivcem atomové energie“, využít tuto otázku ve volební kampani k nadcházejícím parlamentním volbám 27. září.
Jiné státy jako Bulharsko či Slovensko se snažily využít rozepře, aby znovu spustily zastaralé atomové elektrárny, které byly odstaveny, aby vyhověly evropským přístupovým kritériím(12/1/09).
Podle Gazpromu, ruského státního plynového koncernu, tento spor zdůraznil nutnost vybudovat plynovod South Stream, který by přivedl ruský plyn do Itálie přes Balkán. „Je jasné, že čím dřív dojde k diverzifikaci tranzitních cest, tím lépe pro Evropu.“ řekl zástupce generálního ředitele Gazpromu Alexander Medveděv. „Nejde jen o politické, ale i o technické riziko“.
